Skvělá podívaná ...
... kam až může zajít   technika ve filmu. Kdo má   rád filmy ala prolínání   živých a   "mrtvých" herců v   podobě PC animací, ten   jistě zaplesá. Ve svém   okolí jsem na něj slyšel   rozporuplné názory, ale mně   to nevadí. No, proč ne,   vždyť dobrý film má   určitě provokovat.

Film jako celek je výborná   podívaná. Kromě   válečných krutostí dobře   vystihl nejen vztah mezi   mužem a ženou, ale i   něžné pouto mezi dvěma   muži, což patřilo k   běžnému stylu života   antické společnosti.   Určitě patří mezi skvělé   filmy, které William Oliver   Stone natočil.

Perla ve smetí
Rád bych dal filmu desítku,   ale nemohu se ztotožnit s   rozporem mezi námětem a jeho   převedením do filmu a   hereckými výkony. Výborné   herecké výkony i dobrý   námět v obyčejnm filmovém   klišé. Na film jsem se   díval s napětím a větším   očekáváním.

Slaďáky jak z cukrárny, ale   to v té době patřilo k   totalitnímu diváckému   portfoliu. Nebyl to film proti   ničemu ani proti nikomu a   měl v sobě nejen napětí,   dobrodružství, ale též   násilí i hodně citu.   Škoda, že si od té doby   Michéle Mercierovou   většinou spojujeme jen s   Angelikou, když ji bylo   možné vidět i v pár   dalších fimech.

Mrzí mě, když legrácky   postrádají originalitu.   Musím říct, že při   sledování jsem se usmíval,   ale nesmál.

Rutinní film s dobrými   herci, kteří se okolo   Buriana často vyskytují a   dotváří jeho komiku.   Osobně ho považuji za   průměr, a to navzdory   někerým nesmrtelným   hláškám. Výrazná postava   Čeňka Šlégla snad nikoho   nezklame, naproti tomu   padající talíře působí   velmi lacině

Tenhle druh legrace ...
... asi umí udělat hlavně v   Itálii. Nevím, v jakém jsem   byl tehdy, když jsem to   viděl v TV, rozpoložení,   ale fakt je, že ve mě tenhle   film utkvěl až dodnes. Proto   jsem zajásal, když jsem   náhodou zjistil, že vyšel   po tolika letech na DVD.   Dějová dynamika spolu s   komickými situacemi asi   zaujme většinu, i když   musím poctivě říct, že   italové točí i hodně   podřadné komedie. Podobně   dobrý, ba lepší je i film   Moji přátelé II, kde si   jeden z herců Dostihové   horečky (Adolfo Celi) zahrál   roli váženého přednosty   kliniky.

Film, jeden z nejlepších
Jeden z nejlepších filmů,   kde Burian rozehrává své   komediální herectví i v   prostředí, kde se snoubí   aristokratická vznešenost s   lehkovážností mladé   generace. Jako ředitel   advokátní kanceláře je   Burian nucen   "vymýšlet" různé   pastičky, ve kterých je,   samozřejmě, jako doma.   Stojí za to ho vidět i   několikrát.

slabota
Film 12 křesel je opravdu   slabá podívaná. Myslím,   že proto, že nebyla Vl.   Burianovi dána možnost, aby   zazářil tak, jak byl zvyklý   v českém prostředí.   Domnívám se, že při této   spolupráci musel více   repektovat tvůrce, což se   jistě odrazilo i v jeho   potřebě improvizovat a být   první. Vždy, když se V.B.   musel povině stylizovat (jako   např. ve filmech Muž v   povětří, Kostelník a   slepice apod), tak trpělo   jeho herectví.

Už jsem tuhle komedii viděl   asi 5x v životě, ale nikdy   jsem se nezatvrdil. Když se   objeví v TV, tak si ji rád   pustím, i když některé   gagy jsou už lezce   vyčpělé. Přesto si   myslím, že bude mít svoje   přední místo ve zlatém   fondu zajištěné trvale.

Je vidět, že František   Filip umí točit filmy a   herci, které obsadil, zase   umějí hrát. Báječný   průřez kouskem naší   minulosti vhodný pro zábavu   i poučení, hlavně pro ty,   kteří nechtějí číst, a   kterým na nějaké drobné   historické nepřesnosti moc   nezáleží. Je to seriál,   který lze vidět opakovaně.

Lerouxovu knížka i   zpracování muzikálu se   bezvadně doplňují. Podle   mě se o to velkou měrou   zasloužila Webberova hudba,   která je fascinující,   tajemná, romantická ... a   vůbec. Celý film je z   hlediska filmového řemesla   dost dobře odvedená práce.

Velmi sugestivní snímek a   teprve po jeho shlédnutí   jsem se pídil po tom, jak   vznikl a zjistil, že je to   převyprávěný osud   člověka, který skutečně   existoval. Když jsem   přečetl jeho životopis tak   se mi zážitek z filmu   ještě umocnil, a tak   posílám aspoň imaginární   poděkování Gérardu   Corbiau, jako scénáristovi a   režisérovi v jedné osobě.   Troufnu si říct, že i když   je Farinelli podívaná ve   "Formanovském   stylu", tak tvůrce filmu   od Formana určitě   neopisoval.

Klauniáda ve smuteční uniformě
Film, který každému   potřese bránicí, přestože   zde Burian předvádí to, co   jsme už několikrát v jeho   filmech viděli. Jako skoro   všechny, tak i Funebrák má   triviální dějovou zápletku   a je postaven na brilantním   výkonu jednoho herce.   Ostatní svými epizodními   výstupy přihrávají, aby   tak vznikla ještě větší   švanda. Burian zde opět   osvědčuje nejen schopnost   hrát tělem, ale také svým   hlasem, který umí   přizpůsobit nejen sitaucím,   ale i rozdílným žánrům.   Jen těžko lze říct, co je   lepší, zda mimika nebo   práce s hlasem.

Výborný film, který   nepostrádá akce, napětí a   citovost. Ostatně, je-li   režisérem Ridley Scott, tak   je to téměř vždy poukázka   na kvalitu.

Asi by člověk neměl číst,   protože potom srovnává   vlastní fantazii při čtení   románu o Goyovi, jeho obrazy   a historické články, které   si přečetl. To se pak   špatně kouká i na Formanovy   Gojovy přízraky. Tak teď   najednou nevím, čí jsou   čí?!? :-) Od Miloše   Formana, kterého si vážím,   bych čekal víc.

´Allo, ´Allo
To je seriál pro odpočinek a   velkou legraci!!! Opravdu jsem   se těšil, když ho televize   vysílala, ale protože nejsem   permanentní TV čumil a do   programů nekoukám, tak mi   hodně dílů uteklo. Zejména   díly z první sezóny. To, co   jsem viděl ale stálo za to a   jsem rád, že jsem se ve   stylu anglického humoru   opravdu nezklamal. Je to   podívaná plná gagů a   situací, o kterých, i když   se opakují a víte, co bude   následovat nebo co kdo řekne   (např. Michelle od   partyzánů apod.), tak   naprosto nenudí. Snad jej   zase brzy uvidíme v TV.

Co by byla Dolly bez   Streissandové s jejím   vytříbeným zpěvem a   nezaměnitelným židovským   vzhledem. Myslím, že si   naše divadelní představení   také nezadalo. Asi opravdu   platí, že herci a herečky   takové role hrají moc rádi,

Herecké perlení
Je to krásná podívaná,   když je slušný autor   předlohy a vynikající   herci. Snad ani nevadí to,   že zápletka je už předem   průhledná a navíc chronicky   známá. V době premiéry se   psal rok 1949, takže je   záslužné, že se filmový   divák nemusí koukat do   pokřiveného zrcadla   socialistického realismu.   (Ovšem, jen prozatím.)

Filmové reálie
I když film nepatří k   velkým Burianovým   "hitovkám", lze v   něm najít kus pohody staré   doby, která byla od Prahy na   dosah ruky. Převážná   část byla natáčena v   Poděbradech. Od   funkcionalistické nádražní   budovy Burian prchá za   taxíkem po poděbradské   Kolonádě, kolem břečťanem   obrostlého rohu léčebny   prof. Libenského až k budvě   Letních lázní. Stará, na   Labi umístěná dřevěná   plovárna, kde je Burian   dekorován hlavním   Slunečníkem, již dávno   neexistuje.

Úsměvný pohled na   "práci totalitního   recruitmentu" v podniku.   Samozřejmě, že tehdy to   probíhalo zcela jinak ale je   hezké, že se Petr Schulhoff   dovedl krásně tématu   zhostit bez komunistického   kádrování. Dějově to je   mírná slátanina a   šaržírování je ve filmu   až dost. Klidně je možné   vidět film jednou,   maximálně dvakrát.

Je to úsměvná podívaná s   komediálními nápady, které   jsou vzdáleny americkému   bulvarismu. Dobré herecké   obsazení a osobnost Petra   Schulhoffa jsou zárukou, že   se člověk, i po letech,   nenudí.

Derek Claudius Jacobi :-)
Je to asi jeden ze seriálů,   který nám hodně "vlezl   pod kůži", a to nejen   díky věrohodnému herectví   Dereka Jacobi, ale též díky   velmi povedenému dabingu v   podání Petra Haničince. Po   několika letech, kdy jsme   viděli tento seriál,   hovořil jsem s panem Jacobi a   s napětím poslouchal jeho   vzpomínky na filmování.   Bylo to velmi neobvyklé,   sedět v hercově šatně a   poslouchat jeho vyprávění,   zvlášť, když byl oblečen   v shakespearovském kostýmu   pro docela odlišnou roli,   kterou tehdy hrál. Nemohl   jsem se však ubránit tomu,   abych za ním stále neviděl   Claudia. Tam jsem si uvědomil   velikost Jacobiho herectví i   to, že každý seriál je tak   přesvědčivý, jak   přesvědčiví jsou jeho   protagonisté.

Ten opravdu stojí za to
Jde o film, který je plný   skvělých výkonů. Od   lehkovážných Jacka a   Algernona přes naivní   Cecilii a Qwendolinu až k   roztržité slečně Prismové   (Margareta Rutherfordová).   Ještě po létech mi v   uších zní věta dominantní   Lady Bracknellové v podání   Edith Evansové, když   vytýká Jackovi, že je   sirotek a když mu přikazuje,   aby si nějaké rodiče   obstaral: "....ztrátu   jednoho z rodičů lze   považovat za nešťastnou   náhodu, ale ztrátu obou,   přinejmenším za   nezodpovědnost....:-))"   Obsah filmu je chronicky znám   a ám film patří do tzv.   konverzačních komedií,   které mistrně ovládal   právě Oscar Wilde. Jak lze   uchopit filmové téma o   člověku, který se se   "narodil" v brašně   nalezené na předním   londýnském nádraží jako   údajný sirotek, se musí   vidět a vnitřně si zažít   typický anglický humor,   kterého je zde opravdu   dostatek. Koneckonců: kdyby   to tak nebylo, už dávno by   se film i divadelní hra   stáhly z repertoárů.   Zaplaťbůh, zatím se to   nestalo a tvůrce by měl   určitě velkou radost, kdyby   viděl svůj evergreen, jak se   ním těší a   "pochechtává"   celý svět. Divadelní   provedení patří k těm,   které dávají prostor pro   aktualizaci soudobých   společenských i politických   témat, což herci vtipně   využívají, aniž by   konverzace ztratila cokoli z   Wildeovské dokonalosti.

Prokristapána
Tak takhle se asi komentář,   k jinak velmi napínavé   bondovce, vůbec nehodí.   Nedá mi to, abych nepřipojil   komentář nejen proto, že je   to skvělá napínavá akce,   kterou jsem viděl asi 4x, ale   také proto, že ten film se   vůbec nejmenuje takhle   hloupě, totiž "Jen pro   tvé oči". "For   eyes only" je totiž   idiomatické spojení, které   se nemůže překládat jinak,   než jako: "Přísně   tajné". Ostatně   "For Eyes Only"   uvidíte na všech tajných   spisech, které kterýkoli   tvůrce filmů zachytí v   záběru.

Už dlouho se dívám na B.   S., jako na symbiózu mnoha   nadání. Platí to i v   případě filmu Yentl.   Herectví - zpěv - režie se   vám během snímku v   určitých okamžicích stále   a stále připomínají.   Každé odděleně - všechny   dohromady. Všechno má svůj   velmi osobitý ráz.

Vlasta Burian je zkrátka   králem komiků a je-li   obklopen takovými esy, jako   Marvan, Šlemrová, Mandlová,   Pištěk, Šlégl aj., (abych   někoho neurazil in memoriam),   tak to nikdy nemůže dopadnou   jinak, než skvěle. A takové   jsou i Katakomby.

Je vidět, že si David   Fincher dovede vybrat lidi do   týmu. Je to opravdu "pan   režisér" a teď nevím,   co bylo lepší. Jestli režie   nebo herecké fýkony.   Některé scény   "nemusím", ale   vcelku skvělá podívaná.

Báječní herci a   vynikající předloha. Když   jsem viděl divadelní hru,   tak mi to trvalo dlouho, než   jsem se do představení   vpravil. Je to moje chyba, i   to divadlo bylo výborné a   naši herci si nezadali.

Kulový blesk
Témeř všechno, co vzešlo z   dílny obou autorů Smoljaka -   Svěráka, se dá hodnotit   velmi vysoko. Řekl bych, že   nejvíc díky jejich velkému   citu pro situace, mnohdy   postavených nohama vzhůru   nebo citu pro absurdní   srandu. I kulový blesk je   tím lepším, co z jejich   pera vzešlo, ale nebylo by   spravedlivé, kdyby se   nemluvilo o filmu jako o   celku, včetně všech   zúčastněných hereckých i   nehereckých osobností. Je to   nádherně sladěný koncert.   Dívím se, že jsem zapomněl   napsat aspoň krátký   komentář k filmu, když jsem   napsal, inspirován právě   tímto filmem, biografii o   mistru Karlu Kalašovi (viz   heslo), který zde hraje   emeritního zpěváka pana   Bílka a vůbec mu nevadí,   že hraje "čurdu" a   působí tak trošku jako   "neuměl", i když   na jevišti Národního   divadla byl pravý opak   pravdou.