Šepoty a výkřiky

Psychologický obraz tří   sester (Agnes, Karin a Marie)   žijících na jakési   usedlosti (farmě). Postupně   se dostávám do nitra každé   z nich. Čtveřici hlavních   hrdinek doplňuje ještě   služebná Anna, která má   hodně blízko k umírající   Agnes. Ve snímku převažuje   červená barva, která též   poslouží k předělům   jednotlivých epizod snímku.   Dluhé záběry kamery   dokreslují depresivní   atmosféru prostředí. Děj   filmu se odehrává někdy ve   druhé polovině 19. stol.

Z uměleckého hlediska je   tento snímek naprosto   dokonalý. Psychologický   obraz každé, ze tří sester   je rovněž velmi zajímavý,   všechny herečky včetně té   umírající jsou výborné.   Vlastně se tomu nedá vůbec   nic vytknout. Mám jen osobní   výhrady – jsem zvyklá na   depresívní filmy, ale   tohle... tohle bylo dost   silný kafe i na mě. Velmi   ráda bych si zvykla a nechala   se zcela unést jedinečností   tohoto snímku, ale nejdříve   tak za pět let – dřív   tohle znovu vidět nechci.   Jedno vím jistě: A to, že   obrazy z tohohle filmu budu   mít v hlavě ještě hodně   dlouho... Jen ať si tam   zůstanou.

Pro mnohé vrchol jeho tvorby,   pro mě vrchol byla Hodina   vlků a Hanba a Fanny a   Alexander. Nerad sleduji děj   několika hysterických žen.   Ačkoliv film byl vším   cítit Bergmanem, něco na   něm bylo jiného. U něj mě   vždy zaujal mužský prvek,   ženský málokdy.

www.classic-movies.blog.cz
Mozna jsem tenhle film ponekud   podhodnotil (7/10), ale ja   taky nejspis nepochopil.   Nadherna prace s barvami,   skvela prace hercu ale obsah?   Muzete mi nekdo rici o cem to   bylo? Nejspis o vztahu tri   sester podrobenych tezke   zkousce, ale u Bergmana clovek   nikdy nevi.

Moc pěkná stylizace,   červená barva mezi střihama   (ta mě dostala už v   Hitchově Marnie), hrdinky co   jsou většinou hodně mimo a   neustále něčím   překvapují, paraplíčka...   :) Dusná atmosféra,   děsivější výkřiky než v   kdejakém hororu.....u   Bergmana většinou trpím   zdlouhavostí, nekonečností,   ale Šepoty mi přišly tak   nějak strohé, spádové,   nenudila sem se...spokojenost   :-)

Vysporiadanie sa so smrťou   blízkeho i so samotou je v   každom z nás odlišné. Film   nie je určený pre každého,   každopádne, Bergman   nesklamal ani neprekvapil.

Tenhle film mě dostal..
..natrefila jsem na něj   náhodou, vlastně jsem se na   to ani dívat nechtěla, ale   nakonec jsem u toho seděla   doslova přikovaná a zírala   jsem. Není to film pro   každého. Někomu by mohlo   vadit, že je příliš   depresivní, příliš   "umělecký" a že   defakto nemá žádný   výrazný děj, ale přesto   svou atmosférou člověka   dokáže zaujmout   neuvěřitelným způsobem.   Musím říct, že po   shlédnutí mi některé   scény ležely v hlavě   ještě hodně dlouho. Pokud   chcete hodně přemýšlet,   dívejte se :-)

Červený film o dlouhém (ale   fakt dlouhém) a bolestivém   (ale fakt bolestivém)   umírání, nemocná sestra   pomalu zůstává opuštěna   svými nejbližšími s   výjimkou věrné hospodyně   Anny. Strašná depka, herecky   výborně zvládnutá. Jestli   Bergman žil tak, jak točil,   tak mu nezávidím. Tenhle   film je jen pro zarputilé   optimisty. Ostatní by mohli   po spatření tohohle filmu   začít pomýšlet na   sebevraždu.

Působivé psychologické   drama.. Nutí člověka   přemýšlet úplně jiným   směrem, než jakým je   zvyklý, a přitom nikdy   nemůže dojít k úplnému   vysvětlení..