Přednosta

Opuštěná (noo opuštěná   ... někdy je na ní provoz,   jak na hlavním nádraží)   železniční stanice,   zádumčivý lilipután,   potrhlá malířka (před   kterou jste v bezpečí, jen   když nemá auto), užvaněný   prodavač. Vše zamíchat a   vznikne nádherný film o   vlacích, chození po   kolejích, bolestech duše a   přátelství.

Opravdu osvěžující   snímek, geniální ve své   prostotě, o obyčejných   lidech a obyčejných věcech,   vztazích, pocitech, přesto   nic z toho není obyčejné,   protože to má hloubku, má   to duši, je to krásně   lidské, veselé a smutné,   tak jako sám život....

S Pítrom Dinkledžom si raz   za čas ubalím Druma,   pochodíme po koľajniciach   (jemu pražce vychádzajú   presne na krok, mne nie),   cestou sa vrhneme po hlave do   jarku pred autom našej   kamarátky Olívie a u   ukecaného Džoa naproti si   šlahneme nejakú kubánsku   fastfúd dobrotu.
Po   takejto výdatnej duševnej   kúre môžem ďalej   pokračovať v nádhernom   živote bežného občana   píšuceho daňové priznania,   absolvujúceho pravidelné   eSTeKačky a platiaceho   úžasne výhodné a trvalo   udržateľné povinné   poistenia... tento film je   malá medová náplasť na   bolačky sveta.

Pohoda..:)
Sakra povedená záležitost   která byla navíc i skvěle   zahraná!! Nebudu se tu   rozepisovat o filmu. Dal jsem   5 hvězd už jen proto, že   mě donutil přemýšlet o   věcech které člověk   považuje za všední, ale   opak je pravdou.!

Konečně nějaký film ve   kterém není hlavní postava   hollywoodský krasavec, ale   docela neobyčejně-obyčejný   mužíček.
Postavy   působily velmi autenticky,   mají schopnost přivést   člověka do stavu   upřímného usměvu nebo   hořkého smutku. Prostě nás   donutí dýchat stejný   vzduch. Nejvíce mě zaujala   postava v podání Petera   Dinklaga, (Myslím si že, by   Fina nezahrál lépe dokonce   ani Deny de Vito.) jako   věčně frustrovaného   malého liliputa ve velkém   světě, toužící po samotě   a klidu, jenž si přece jenom   uvědomí jak krásné je to   pocit, mít okolo sebe   přátele.

Můj první snímek,kde v   hlavní roli hraje liliput   obyčejného člověka bez   nějakých dějových   šílených extempore.Hned na   začátku filmu je nádherně   nenásilně popsáno,proč   takový člověk je   uzavřený,moc toho nenamluví   a nejraději je sám.Když   celý svůj život slyší   nepříjemné prupovídky a   lidé ho (i   nechtěně)přehlížejí,tak   to chtě nechtě něco na   duši zanechá.
A když   najednou mu do života vtrhnou   dva přátelé,kteří jsou   ztělesněním naprosté   živelnosti,je to pro něj ze   začátku naprosto   zmatečné,ale později moc   příjemné.
Přednosta   je jeden z těch   "milých" filmů o   opravdovém   přátelství.Čekal jsem,že   to bude také jeden z těch   filmů, co mě chytnou a   nepustí.Chytnulo mě to,ale   po dvou třetinách filmu   pomalu pustilo.Velmi hezký   snímek,kterému chybělo v   poslední třetině filmu   něco navíc.Rozhodně   životní role Petera   Dinklageho

Bývá mi příjemně ve   společnosti lidí z   amerických zapadákovů   (pokud se ovšem nedívám na   vyvraždovací horor), kde se   v podstatě nic neděje, ale   když nahlédnu blíž,   zjistím, že opak je pravdou   - důraz na charaktery postav   dodává každému pozadí   hlubší rozměr a tento   malý, milý snímek je extra   obohacen zvláštním kouzlem   osobnosti Petera Dinklagea a   jeho procítěným   ztvárněním mlčenlivého   samotáře Fina, který spolu   s podivným dědictvím   získá takřka proti své   vůli dva opravdové přátele   i naději na plnější   život.