Poslední výstřel

Jeden z méně známých   filmů režiséra Jiřího   Weisse o záchraně   vítkovické hutě. Když ke   konci války je zničena   vysoká pec, snaží se   dělníci připravit vše k   výrobě po osvobození. Ale i   potom musí čelit dalším   nástrahám. Film natočený   převážně s herci z   ostravského regionu.

To je správné válečné a   poválečné drámo.   Přidávám k hodnocení jako   plus jadrnou ostravštinu.   201109170/0

Příběh ostravských   hutníků se spoustou postav,   které se pletly, obohacený   ostravským nářečím a   neznámými herci z této   oblasti. Strana občas něco   přikázala, ale politiky   nebylo zas tolik, naštěstí   se nevěšely rudé vlajky a   nezpívala Internacionála.   Pokud se příběh bere jako   snaha party lidí nenechat   zničit továrnu, ve které   pracují na konci války a k   tomu mají svých vlastních   rodinných starostí dost, tak   se na to dá koukat.

Ať se to někomu líbí, nebo   ne, tento snímek je natočen   velice zručně a zodpovědně   co se týče kulis. A   přináší i jednu   historickou hodnotu. Jelikož   se odehrává v Ostravských   Vítkovicích, jejichž   vyobrazení je opravdu   honosné, je celý namluven v   místním nářečí zvaném   ostravština. Jazyk, který se   už dnes takřka nepoužívá,   tudíž ho už nikdo ani   nezná. A současná generace   je již líná mu porozumět.   Alespoň v tomto filmu máme   možnost slyšet jak zněla. A   protože se psal rok 1950, je   snímek především poplatný   době. Děj příběhu   začíná na sklonku války,   kdy hutě pracovali pro   Němce, prožije osvobození a   po uvědomělých opravách   snahu zbylých Němců opět o   jejich zničení. A tak se   tedy jedná o dělnický film,   pojednávající o snaze   Vítkovické hutě po válce   obnovit. Vyprávění má   švih a nenudí. Nevím,   jestli tu hráli herci či   neherci, ale jejich výkony   nechť jsou současným   hercům příkladem. Nejsou   utahané a naopak mají v   sobě plno energie. V 50.   letech se netočili špatné   snímky, jen byli zprasené   komunistickou ideologií.

Jeden z mnoha filmů té doby,   které nemají cenu ani toho   celuloidu, na kterém byly   natočeny. 90 minut plných   lží a ideologického   balastu. Kdyby šly udělit v   hodnocení mínusy, bylo by to   tak za mínus dvěstě.