Port Arthur

Japonský válečný   velkofilm. Je to opět jiná   kultura a jiný pohled na   svět, než který se nám   dnes a denně nabízí z   obrazovek. Dílo je to   precizně natočené a   poučné. Má v sobě i náboj   protiválečnosti.   Mimořádně vysoké   hodnocení je mj. motivováno   tím, že není příliš   japonských filmů v naší   jakékoliv distribuci. Z této   provenience film patří k   tomu nejlepšímu, co jsem   doposud viděl.

tento váleční film je moc   povedení ale také šíleně  
dlouhé dílo   ale je to skvěle natočeno   nemáto chybu výkoni štábu   a herců jsou skvělé

japonský velkofilm port   arthur patří do klasické   škatule válečných děl,   ale zpracováním do podoby   hrané populárně - vědecko   - naučné rekonstrukce šli   autoři o několik kroků   dále. tvůrci se při   realizaci dokázali hrdě   vyrovant nejenom s bitvou o   největší nedobytnou pevnost   na světě, ale také se   shrnujícími fakty   rusko-japonské války, která   bitvě o port arthur   předcházela. Sekvence   těžké bitvy, která i celou   válku rozhodla tvoří   nejdůležitější část   velkofilmu, ale rozhodně ne   jedinou. s hrdinskými   japonskými válečníky se   setkáváme zcela logicky   počátkem filmu v jejich   civilním životě, později   na válečném poli a u   některých z nich také v   jejich soukromí. díky   tříhodinové stopáži,   která je ustřední písní   jasně rozdělena na dva de   facto samostatné celky, se   divákovi nabízí možnost   lépe poznat osudy hlavních   hrdinů a dokázat se vcítit   do jejich životů i   rozhodování. v případě   motivu vojenské trubky, jíž   se troubí k útoku, se   povedlo autorům zapracovat do   filmu i osud této drobné a   vlastně neživé věcí,   čímž vzniknul motiv v sekci   válečných velkofilmů   naprosto ojedinělý.   válečný film port arthur je   v bojových scénách   realisticky pojatý, čímž   určitě překonal svou dobu,   z počátku 8o. let, ale   protože se tváří jako   skutečné mapování   historie, je nutné na něj   pohlížet i z jiného úhlu.   nejsem militaristou ani   vojenským historikem, proto   nedokáži zhodnotit jeho   faktografickou věrohodnost,   stejně tak jako nedokáži   potvrdit přesné vykreslení   osobností historických   dějin japonského   válečnictví. Ale ať již   byl charakterový přerod   hlavních i bočních figur   méně či více historicky   přesný, příběh učitele z   ruskysmýšlejícího a vnitru   milujícího japonce v   člověka jiného   vystupování; s příběhem   kamenného velitele nogiho v   člověka, který končí   svůj život sebevraždou,   činí z filmu port arthur   dílo, které je mezi   válečnými snímky světlou   výjimkou.

Průběh Rusko-japonské   války můžeme ve filmu   sledovat z několik úrovní.   Holá fakta, s pomocí map a   titulků a dokumentárních   záběrů, jsou prezentována   vypravěčem, a do rozporu je   postaven, nacionalistický a   místy až fanatický,   přístup velení japonské   armády, jež se snaží   docílit vítězství bez   ohledů na lidské ztráty, a   pohled vojáků z první linie   jdoucích na jistou smrt.   Nejpůsobivější je ovšem   změna charakterů hlavních   postav a scéna, kdy si při   jednodenním příměří,   vyměňují vojáci, stojící   na opačných stranách   fronty, potraviny a cigarety.   Za poněkud nezdařilé   považuji vyobrazení ruských   vojáků, především jejich   velitelů, kteří působí   jako nepovedená karikatura.   Je také škoda, že Toshiro   Mifune dostal, v postavě   císaře Meijiho, velmi málo   prostoru.

Toto válečné drama velmi   pěkně vystihuje   Rusko-Japonský konflikt,snad   jako jediné natočené na   toto téma...Film se my po   stránce historického faktu i   hereckým obsazením a   výkonem velmi líbil......

Tří hodinový válečný   snímek zachycuje vesměs   Japonské pocity ze skutečné   války proti Rusku…Jak   každý ví, Japonský národ   je houževnatý a nikdy se   nevzdává, i zde je to   podáno velmi realisticky a na   můj vkus i dost   zdlouhavě…Producenti   chtěli natočit velkofilm   který vstoupí do historie, z   jedné strany se to povedlo   – bitevní scény byli   opravdu dokonalé a až z   nepatřičnou brutalitou ale   to k válečným snímkům   patří…Na straně druhé je   tam zbytečně moc omáčky   kolem, dobrá čtvrtina filmu   je o naprostém hovínku, a   divákovi zbytečně plete   hlavu…Je mi jasné že ve   filmu hrálo hodně (ne)herců   ale jejich výkony byly   prkené a mě   nepřesvědčily… V Port   Arthur je hlavně ukázána   japonská hrdost,   nacionalismus a skutečnost   že smrt je jen začátek!!!

Japonci nešetrili ani na   peniazoch, ani na hercoch a   bohužiaľ ani na filmovom   páse. Epická vojna sa   postupne zvŕtava na stranu   japonských vojakov. Taký   typický japonský vojnový a   silne patetický film.

Dlouhé, patetické a   velkolepé. Film má v sobě   všechny aspekty starších   válečných velkofilmů,   takže se dočkáte velké   výpravy, u které je sice   vidět, že film nestál tolik   jako americké velkofilmy ale   přesto v sobě skrývá   jistou velkolepost, která se   projeví převážně u   bitevních scén. Těžší   už to je se zbytkem filmu a   hlavně s hereckým   obsazením, které chrlí tak   patetické a dalo by se říci   trapné dialogy, že jsem   občas nevydržel a začal se   smát, i když se jednalo o   vážnou scénu. Snímek dost   ubíjí i jeho přepálená   stopáž, která sice není   pro tento druh filmu   ojedinělá ale v tomto   případě by zkrácení   klidně o hodinu jen   prospělo, protože většina   tříhodinové stopáže je   plná nezáživných dialogů   a špatných hereckých   výkonů. Koukatelný ale   zbytečně zdlouhavý film.