Pasáček z doliny

POZOR SPOILER

Malý pasáček pase v horách krávy. Je dva roky po válce, pro tento kraj však ještě definitivně neskončila. Malý pasáček je sám, přebývá u dědy, protože maminka Kateřina je na práci u sedláka Potockého. Večer pasáček poslouchá řeči, že se na Polaně něco stalo. Banderovci se prý snaží probít přes toto území do Rakouska. Pasáček přináší matce peníz, který dostal od turistů. Hned sem přichází sedlák a řve, že pasáček špatně pase, že kráva málo dojí. Matka se přidává na jeho stranu a řve na chlapce také. Ten kráčí domů a v lese něco vidí. Byli to dva banderovci, kteří si nyní lebedí u starosty, ten jim bude pomáhat i se svou fanatickou manželkou. Staříček neustále krmí malého bajkami o skřítkovi a jeho písaři, který zkouší lidi, a když uspějí, jsou bohatí. Je jasné, že synek by skřítka chtěl potkat, a jednou se tak stane. I toho písaře má s sebou. A jak jej to staříček učil, nabídne jim hošík jídlo. Skřítek a písař jsou totiž ti banderovci, co byli u starosty. Ti mu poradí, aby si dával pozor na tele, a odejdou. On tele odežene a pod ním je nášlapná mina. Jenže pasáček se domnívá, že je to poklad, který mu dal skřítek, jako odměnu za jídlo, a tak minu vydoluje ven. V poklidu ji donese na statek. Naštěstí se nikomu nic nestane. Pak do vesničky přicházejí vojáci. Pasáček jim vypráví o banderovcích, ale po svém, takže mu nikdo moc nevěří. A pak se jich objeví celá tlupa a ukradnou mu tele. Pasáček jej brání tak, že jej odvlečou se zkrvavenou hlavou. Stádo se vrací domů bez něj.

Děj filmu se odehrává v beskydských horách v roce 1947, kde žije malý desetiletý chlapec se svou matkou. Chlapec už nemá otce, nechodí do školy a po celý rok pase krávy po okolních loukách místního sedláka, u kterého slouží i jeho matka. Proto se o chlapce většinou stará jeho dědeček. Všude jsou ještě vidět pozůstatky války, vraky tanků a nevybuchlá munice. Jednoho dne večer, když zahání krávy, potká chlapec v lese dvě tajemné postavy, které považuje za Krále skřítků a jeho písaře z pohádky, kterou mu často vyprávěl děda. Ve skutečnosti je to však velitel banderovského oddílu, který domlouvá s místním starostou přechod oddílu přes hranice. Přitom chce ještě přepadnout a vyrabovat celou vesnici.

Malý beskydský chlapec je obětí bezohladné hamižnosti bohatých vesničanů, kteří ještě v létě 1947 nepochopili, že porážkou nacistů se změní mezilidské vztahy i v jejich zapadlé vsi. Hlavní motiv je setkání pasáčka se dvěma banderovci, kteří hledají cestu pro celý oddíl přes Beskydy na Západ.

Baladický příběh z valašských hor v prvních poválečných letech. Podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse.

V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici…

Česká televize

František Vláčil se během své režisérské kariéry příliš nevěnoval dětským hrdinům: vedle vysoce ceněné Holubice (1960), Pověsti o stříbrné jedli (1973) a Siria (1974) realizoval v roce 1983 i Pasáčka z doliny, inspirovaného novelou renomovaného Ladislava Fukse. Přestože vedle Jiřího Frieda na scénáři spolupracoval i zkušený Jiří Křižan, zůstává příběh zaostalého vesnického chlapce, unikajícího do pohádkových vyprávěnek svého dědečka, na okraji zájmu o Vláčilovo dílo. Baladické vyprávění, odehrávající se v létě 1947 na Valašsku, nicméně tematicky souzní s dalšími režisérovými vnitřně dynamickými opusy, situovanými do těsně poválečných let – Adelheid (1969) a Stíny horkého léta (1977). Malý Vlastimil Drbal se objevil ještě ve Vláčilově Stínu kapradiny (1984). Part dědečka připadl Josefu Kemrovi, s nímž se Vláčil poprvé sešel při natáčení Markety Lazarové (1967) a naposled v máchovském dramatu MÁG (1987).

Zdroj: NFA