Parta za milión

Mně ten děj připadl někdy   trochu podivný. Je možné,   že jsem občas ztratil   pozornost, protože jsem se v   něm někdy špatně   orientoval. Jinak kluci měli   říz, mluva nevybraná,   myslím, že to bylo vcelku   trefné. Méně trefná byla   zápletka, té by neuvěřil   ani dement. Má to i trošku   spád, je to i trošku   zábavné. Podívat se   můžete, nepokouše vás to.

Porevoluční zapomenutý   dětský snímek ukazující   typickou dětinskou naivitu.   Parta kluků si vezme   plastové pistolky a jdou   vyloupit poštu, aby získali   zpátky dopis, který nemá   být odeslán. A ouha, oni si   odnesou peníze a skoro   milion. Což o to, dějově v   rámci zápletky to představa   není špatná, ale že by ono   vyloupení bylo opravdu tak   jednoduché? Snímek je   živý, nenáročný a plný   typických klukovských   lumpáren, což ukazuje   především na klasické   neustálé soupeření dvou   part. Vyšetřování   probíhá, zatýkáni jsou   nevinní lidé a tak se   chlapci rozhodnou peníze   vrátit. Způsob provedení je   typický dle přirozené   dětské fantazie. Nakonec,   přeci jen se jedná o   jednoduchý a právě dětský   film, takže berme takovýto   počin shovívavě.

Celkem pěkný, dost   realistický film. Tedy co se   týče způsobu mluvy mezi   dětmi a některých   nepěkných praktik mezi nimi   - Žluťák museL na ulici   vystrčit holý zadek.Možná,   že kdyby přes tu holou taky   dostal,nepapadlo by ho   vykrádat poštu...Myslím,že   loupež pošty moc do   dětského světa nepatří, i   když plánovaly jen ukrást   pohledy.

Je sympatické, že děti se   tu oslovují tak jak to v   realitě chodí, říkají si   vole, hajzle, vyser si voko   atd. Ovšem v ději jsem se   chvilkama mírně ztrácel,   což asi u dětského filmu   není úplně dobře. Ono to   vlastně pro děti tak úplně   není.

Konec českých rodinných filmů
Už se lze jen připojit k   předcházejícím   komentářům. Ke klasickým   českým rodinným filmům už   se tento moc nepřibližuje.   Některá místa, která mají   být vtipná, působí až   velmi trapně a nepřirozeně.

Další z dětských filmů.   Tento předznamenal jakýsi   jejich konec. Zalovme v   paměti a odpovězme si na   otázku, kolik se jich od roku   1990 natočilo. Možná že   bychom je napočítali na   prstech jedné ruky.
Tento přínáší s sebou   i jistou moralitu, trochu akce   i dobrodružství.

Tohle bylo hodně nepovedené.   Pokus o navázání na tradici   českého dětského filmu se   režiséru Růžičkovi vůbec   nepodařil, vše zůstalo   takové jakoby nedotažené. I   na některých vtipných   momentech, které však byly   již mnohokrát viděny v   jiných filmech, bylo znát,   že jsou to takové nedodělky   bez pořádné pointy a   tudíž míjící se   účinkem. A bez pointy tak   vlastně zůstává celý   film.