Panna a netvor

Jestli je tohle pohádka, tak já jsem milionář.   To, na čem tento film staví, je ponurá   atmosféra, strašidelné prostředí a v   neposlední řadě hororová až místy pohřební   hudba. Nasmím taky zapomenout na roztomilou   Studenkovou. V masce ptáka mohl bejt asi   kdokoliv. Jestli by netvora hrál baleťák či   kdokoliv jinej, vysledek by byl stejnej.   Paradoxně na něm to nestojí. 60%

Viděno v dětství, kdy to pro mě byla dost   děsivá záležitost a až o mnoho let později   jsem byla schopná ocenit stylizaci a lyriku   příběhu. Zvláštní pojetí, ale rozhodně   nedoporučuji malým dětem. Nic explicitního   není ukázáno, jak se naopak děje dnes v   televizi, ale o to je to všechno působivější.

Pohádkový příběh Františka Hrubína   zpracovaný jako horror je originální filmové   pojetí hodné osobnosti Juraje Herze. Ten   navázal na své nejlepší filmy z přelomu 60. a   70. let a potvrdil mimořádnou schopnost   vtáhnout a pohltit diváka dějem a atmosférou   svého filmu. Znovu dokázal, že opravdu dobrý   režisér nepotřebuje astronomický rozpočet a   miliony triků k tomu aby natočil výborný a   působivý film.
Na poměry naší tehdejší   normalizací zmítané kinematografie jde   bezesporu o vysoce nadprůměrnou záležitost s   jedinou výhradou "NENÍ TO FILM VHODNÝ PRO   DĚTI" a s pohádkou má společný jen   název a šťastný konec!

Opravdu panna a netvor
Jedno z nejlepších zpracování... a že jich   člověk viděl dost. Ať už se jedná o oba   představitele, hudbu (z varhanů mi vždy   naskakuje husí kůže), temné prostředí i   atmosféra. Je fakt, že jako pohádku pro děti   bych to už také nedala. Úvodní scéna lovu i   nakonec i ta s kolouchem (chudák malá), černí   sluhové, odkrývání obrazů i samotný netvor u   mě v dětství skutečně vyvolával noční   můru a filmu jsem se bála a přesto mne   fascinoval. Dnes už v tom vidím skvost, který   nám zůstane v kinematografii. Láska,   zoufalství, výčitky v podobě vnitřního   hlasu a nakonec i lítost a i jisté obětování   pro lásku. Ukázka toho, že to co je uvnitř   nás je důležitější než to, co na první   pohled vidíme.

Atmosféra jako řemen. Děsuplné masky.   Strašidelně krásná varhanní hudba. Co dodat   víc - kdo umí, ten umí. Podle mě mistrovské   Herzovo dílo.

Horor
Bezesporu to není pohádka ale horor. Musím ale   uznat, že je to vrcholné dílo československé   kinematografie. Juraj Herz se sice v pohledu jak   má pohádka dost seknul, stejně jako pohádkou   Deváté srdce, ale o to víc je to super dílo.

Hodně depresivní a strašidelná pohádka. Už   příchod otce do zpustlého zámku je slušný   horror a pobyt princezny v tom příšerném   prostředí...brrr...hrůza!

Panna a netvor.
Miluji tuto hororovou pohádku. Pravda, jako   dítě jsem se u ní bála ,ale jako dospělá   oceňuji režii Juraje Herze , herecké obsazení   a především nádhernou a nezapomenutelnou hudbu   Petra Hapky

Fantastická expozice, koně táhnoucí vozy s   nákladem po blátivých horských cestách,   předznamená ponurý děj se strašidelnou   atmosférou. Juraj Herz, režisér s velkým R,   vtáhne diváka do příběhu, který pokračuje v   podstatě komorním psychologickým dramatem   opuštěnosti, strachu a osudovosti. Ve scénách   z hradu a v dialozích mezi hlavními hrdiny   možná mohl víc přitlačit a dostat postavy až   ke dřeni, ale i tak to byl pěkný nervák. Konec   se mi zdál trochu uspěchaný, závěrečná   katarze mohla celou pohádku lépe uzavřít.

Je pravdou, že pohádka pro děti to není, ale   ani horor. Ve filmu jsou vyrovnány chvíle děsu   s chvílemi romantiky a něhy. Maska zvířete či   netvora je perfektní, žádná kamufláž.   Myslím, že pár Zdena Studenková a Vlastimil   Harapes přesně splnil očekávání, byl   příjemný. A hudba , nedílná součást, ta   celý příběh dotvořila a při sledování a   poslouchání se člověk vznáší a cítí, že   vše dopadne jako v pohádce, dobře. Jeden z   nejlepších filmů té doby.