Olověný chléb

Bože ty nechutné kecy do   filmu mně tak iritovaly, že   jsem zase začal mluvit   sprostě. Když k tomu   připočtu masáž dětí s   kašpárkem a   fabrikanciusem… Ty střely   na konci pohozené na stůl   měly být důkaz čeho??   Prostě humus no. Ovšem je tu   jedno velké ALE. Nebudu   rozebírat proč do toho herci   šli, to bych musel rozebírat   ve všech filmech tohoto   kalibru. Ve snímku je jim   prostě nutno přiznat, že to   zahráli vskutku dobře.   Takže tu dvacku si   zaslouží. Mimo pana   Záhorského, měl poslat   režiséra do … víte kam.   Za to čtení.

Co je na tomto filmovém   příběhu natočeném podle   skutečnosti, zaujaté a   zpolitizované. Střílelo se   , střílelo. Střílelo se i   do lidí či dětí, to   nepopíral ani dobový tisk.   Já v tom vidím spíše prvky   neorealismu a je jasné, že   by tento film nemohl být   natočen v současné době.   Dnes teče krve z obrazovek a   filmových pláten a dokonce   i ve vzdálených zemích.   Netýká se nás,jelikož je   to buď daleko zeměpisně,   nebo v časovém měřítku,   je to minulost.

Typická politická agitka z   padesátých let cílená na   dětského diváka, doplněná   komentářem, který   neopomíná zdůrazňovat, kdo   je ten špatný. Z dnešního   pohledu zajímavé kvůli   prvním rolím Jany Brejchové   a Hynka Bočana, zbytek   standardní filmařina té   doby, profesionální, ale   hodně zaujatá.

Propaganda, tentokrát   výchovně zaměřená na   dětské publikum. Klasické   ideologické poučky   tehdejší doby zaznívají z   úst všech hlavních hrdinů.   Ať už těch kladných, tak i   záporných. Ponurost zlého   kapitalismu je dána tmavými   odstíny černobílého   obrazu, zamračené počasí a   všudepřítomný smog a kouř   továrních komínů   zlovolných kapitalistů. To   ještě nebyl ten veselý   tetelící se kouř   budovatelské éry.
Přiznejme filmařům, že   dílo se zadařilo. Ač film   je silnou propagandou, je   koukatelný. V dětkých   rolích se objevují budoucí   velké hvězdyčeského filmu.   Např. třináctiletá Jana   Bejchová.

Kinematografické   přesvědčování o lepších   zítřcích v 50.letech se   nevyhnulo ani dětského   filmu. Bylo potřeba   proletářsky vychovat novou   nadějnou generaci a tak   strana sáhla po tom   nejtvrdším co kdy mohla mít   a co už mnohokrát ve svých   budovatelských filmech   použila. Hospodářská   krize, propouštění chudých   dělníků, stávka a střelba   do nich. Po historické   stránce je tato událost sice   věrná, ale v určitých   detailech přeci jen krapet   poupravená v rámci své   věci. V tomto případě houf   dětí pomáhajících svým   rodičům s přípravami   dělnické protestní stávky   a jeho průběhu je námět   tak naivní, že nic   naivnějšího už snad být   ani nemohlo. Nakonec vzorný   pionýr ví co dělat pro   blaho své a blaho budoucnosti   státu a strany. Z reálného   hlediska naprostá blamáž,   ale na druhou stranu nutno   uznat, že po dějové   stránce je to napsáno dobře   a z filmařského hlediska i   na filmové plátno převedeno   velmi uznale. Jiří Sequens   byl mistrem režisérského   žezla a i v tomto případě   natočil snímek s podstatou   věci a po dramatické   stránce i v jistém smyslu   napínavě. Jestli to tehdy   děti vůbec zaujalo je dnes   na diskuzi, ale vzhledem k   jejich tehdejším zájmům si   myslím, že zrovna takováhle   politika to určitě nebyla. O   tom by mohla vyprávět Jana   Brejchová, která tu   debutovala a pozdější   režisér Hynek Bočan, u   jehož to je jediná filmová   role. Takže se jedná o   tvrdý budovatelský snímek   zaměřený na děti, který   je po dějové a politické   stránce naprosto přitažený   za vlasy, ale natočený s   ohledem na svou dobu velmi   dobře. Nakonec jak jinak. I   tehdy si dali patřičně   záležet když to mělo   posloužit ku prospěchu   věci.

V teto agitce bylo vyuzito i   deti. Pomahaji svym rodinam   bojovat proti tomu   nejzkazenejsimu-proti majiteli   tovarny. Deti si ve filmu   nehraji jako deti, nybrz znaji   sveho (samozrejme   komunistického) poslance   parlamentu, ktery je pritelem   delniku a muzou na nem oci   nechat. Uz z toho je patrne   jake dilo to je. Na konci   probiha satkovani ktere je   nejvetsim patosem. Cely film   je vhodny pro silne recesisty,   protoze to jak je naivni a   hloupy, to se jen tak nevidi.   Asi proto je to takova zabava.   Ti kteri berou tvorbu z 50 let   za neco co je urazi, at se   radeji nedivaji, budou mit   zkazeny cely den. :-)