Nebeské dny

Tomu se říká vyprávět   obrazem. Terence Malick je z   režisérů, které si   nespletete. Má naprosto   specifické tempo, způsob   posunování děje a   především až malířský   smysl pro úchvatné scenérie   a záběry, z nichž pomalu   každý by zasloužil   zarámovat. Oslava pokory a   prostých radostí života v   kontrastu s neuhasitelnou   touhou po "něčem   lepším", co se nakonec   ukáže jako destruktivní, i   to je pro Malicka typické. A   jakkoli se takové vidění   může zdát   zjednodušující, dívat se   na tenhle film je prostě   nádhera.

Nádherná příroda, do níž   proniká civilizace zachycená   kamerou tehdy jednoho z   nejlepších kameramanů   Nestora Almendrose.   Výstižně zobrazení   dvacátých let minulého   století včetně sociálních   souvislostí. Cena za režii v   Cannes 1979 a Oscar za kameru   l978.

Ač jednoduchý příběh,   přesto tenhle Malickův film   je nádherný svoji   atmosférou a neskutečnou   vizualitou.

Příběh toho filmu zase tak   moc originální není, s   většími či menšími   obměnami se jich s podobným   tématem točí ve světě   několik do roka. Ovšem co se   týká vizuální stránky,   tak tenhle snímek myslím   nemá chybu, ta kamera je   prostě vynikající. A Gere,   Adamsová i Shepard to taky   nijak nezkazili.

Příběh filmu je opravdu   banální - chudý dělník   doporučí své dívce, aby si   vzala boháče, o kterém ví,   že do roka umře, a ono to   dopadne jinak. Na filmu je   však fascinující kamera -   záběry lánů, nebe, řeky,   lesa a lidí - a atmosféra,   kterou se podařilo   režisérovi navodit.

Oskarový film
Vidím to jako dneska - píše   se rok 1983 a my vycházíme s   mojí přítelkyní z kina na   Václavském náměstí v   Praze, kde jsme právě   shlédli Nebeské dny.   Vycházíme jako omámeni,   bezeslov se na sebe   podíváme, otočíme se a   jdeme si koupit znovu lístek   na další představení   tohoto filmu, které mělo   začít za půl hodiny. Film   nás naprosto uchvátil   zvláštním způsobem   vyprávění jinak celkem   banálního příběhu o   lásce dvou mužů k jedné   ženě. Onen působivý rámec   vyprávění poskytovala   především vynikající   kamera Nestora Almendrose, za   kterou obdržel Oskara, potom   též doba (příběh se   odehrává před 1. sv.   válkou) a místo děje   nekonečné lány na jedné   farmě v USA a samozřejmě   také citlivá režie Terrence   Malicka (byl to jeho druhý   film). Malick točil film   více než 6 let – ono   natočit v té době obrovský   lán napadený sarančaty, to   vyžadovalo si na ně prostě   počkat, tak jako na různé   projevy počasí, barvy nebe   apod. Přes tyto atributy a   dobré herecké obsazení,   film u diváků propadl a   Malick nedostal natočit   příležitost v Hollywoodu   další film. Koncem   osmdesátých let minulého   století byl film znovu uveden   do distribuce a teprve tehdy   se stal finančně   úspěšným snímkem.   Možná, že divácky   většímu zájmu pomohls i ta   skutečnost, že hlavní   představitel Richard Gere byl   již v době druhého uvedení   filmu velkou hereckou   hvězdou.
Film byl   nedávno vydán na DVD a lze   si jej objednat na webu:   www.dvdpeka.cz Měl jsem tak   možnost jej znovu shlédnout   po 24 letech a musím   konstatovat, že film   neztratil nic na své   působnosti. Pusťte si jej   ale rozhodně na nějaké   velké a kvalitní plazmové   obrazovce s možností   dobrého zvuku. Film totiž   provází také vynikající   hudba.Enniho Morricona.