Motýl na rameni

Fantastická atmosféra.   Velkoměsto za bílýho dne,   kolem spousta lidí, přesto   se tam dá prožít   nervydrásající příběh,   ve kterým je člověk   strašně sám.

Film byl zřejmě natočen   podle skutečné události,   kdy si hlavního hrdinu v   Barceloně, mafiáni spletou s   jinou osobou a ten trpí, za   svou zvědavost. Žena, která   přijede za ním je unesena, a   po něm je vyžadováno,   vrácení kufru, nevíme co v   něm je, jestli je tam   mrtvola, peníze nebo   dokumenty, které musí být v   jiných rukách   bezpečnější. Mrtvoly   přibývají, ale hrdina má   štěstí, náhodou se dostane   ke kufru, který brzo změní   držitele, manželka se mu   vrátí, tu hned pošle vlakem   domů a sám hloupoučký,   nevím na co myslel, místo   aby vypadl a zmizel, jde a na   ulici se nechá zastřelit na   tvrdo. Film se dá sledovat se   zájmem, Lino Ventura, je v   kriminálkách báječný,   jenom nechápu uvažování   hrdiny...

Lino Ventura byl a je dobrou   značkou francouzského filmu.   Před časem jsem si s zájmem   pečetl i životopisnou knihu   o něm. Pečlivě si vybíral,   v čem bude hrát. A jeho   výběr padl i na film, který   se řadí do módní vlny   filmů plných konspiračních   teprorií a záhad. Vytvořil   hrdinu, o kterém si můžeme   napřed myslet, že mu   hráblo, ale mrtvoly, které   kolem něho přibývají a   jsou reálné.
Filmu   mám trošku za zlé, že   mnoho otázek zůstalo   nezodpovězeno, ale cílem   filmařů bylo, dostat diváka   do napětí plné tajemna.   Děj se odehrává ve   Španělsku v době, kdy se   Španělsko teprve   vzpamatovávalo z Frankova   režimu.

Moc mě to mrzí, ale nemohu   dát více. Film má velmi   pomalé tempo, v první půlce   se toho děje málo, divné   vyústění a konec, přitom   nápad i lokace a občas   některé scény OK....

Typická kamenná tvář Lino   Ventury v dalším povedeném   snímku ve své době   trošičku konkurující   americké thrillerové tvorbě   pojednávající o záhadných   situacích ve spojení s   paranoidními představami   daného jednotlivce, v tomto   případě Rolanda Feriauda.   Různě vidí mrtvolu, která   později zmizí a jemu nikdo   nevěří. Ano, dnes   skutečně již provařené   téma. Snímek je z konce   sedmdesátých let, kupodivu   dodnes stále přitažlivý.   Samozřejmě na tom má vliv   Lino Ventura, neboť nebýt   jeho, dávno by upadl do   zapomnění. Příběh je   tajemnější než by se   zpočátku zdál. Již   zmíněné vraždy,   následující únos   manželky, a tajemný   kufřík. O nervy drásající   atmosféru sice samozřejmě   nejde, ale po divácké   stránce přesto vyniká   tajemná atmosféra,   elegantní práce kamery,   propracované střihy   dávající všemu ten   správný rytmus a k tomu   všemu v celku příjemný   soundtrack, který filmový   zážitek už jenom umocňuje.   Lino Ventura, to už je pojem   sám o sobě. Scénář   samozřejmě má své chyby,   neboť ne vše se dozvíme či   je vysvětleno, ale přijde na   to, jestli to není právě   úmyslně v rámci zachování   tajemna. Co, kdo a vlastně   proč. Francouzský   sedmdesátkový thriller,   který dokáže filmový   zážitek a přinést i po   tolika letech od svého   vzniku.

staré,dobré filmy
Scénárista i režisér si   výborně pohrává s divákem   a udrží jej v napětí až   do konce. Lino Ventura , jak   jinak velmi dobrý.Nejlepší   asi scény z opuštěné   porodnice!