Legenda jménem T-34

Svou naivitou jako válečný   film propadá a jako komedie   také neuspěje. Příběh   plný ruského nacionalismu a   patriotismu, což se nejvíce   projevuje v myšlení osádky   tanku, která tolik   připomíná známou čtyřku   z polského seriálu (jen   místo Šarika je tu Aňa),   ale ti to brali alespoň s   humorem. Neuvěřitelné   příhody, jak jeden tank   vyřídí celou rotu pantherů   anebo náklaďák s polní   kuchyní uniká   ostřelování. Úprk   tankového uprchlíka po   lesních cestách a   německých vesnicích a   městečkách také stojí za   poznámku. Zpomalené záběry   dělostřeleckých granátů   byly příliš často   opakované a co přímo trhalo   uši, když německý štáb   (v roce 1944) hovořil o   českých hranicích a   Československu! Zbývá   spoustu otázek k věcem,   které postrádají logiku.   Jestliže má být film   odpovědí na americké   válečné filmy ve stylu   Fury, tak to se opravdu   nepovedlo.

V roce 1944 se odvážné   skupině ruských tankistů   podařilo uniknout z   německého zajetí v napůl   zničeném legendárním   ruském tanku T-34. A jak k   němu přišli? No, tomu by   nikdo neuvěřil. Samotný   německý důstojník jim jej   předá k opravě a to jenom   proto, aby si zopakovali   tankovou bitvu. Oni se totiž   už dříve v takovém souboji   setkali. Válečný snímek   ruské provincie a rozhodně   se jedná o filmové   překvapení. Puritáni budou   tradičně skřípat zuby nad   nerealističnosti mnoha scén,   ale snímek není natočen na   základě reálného   příběhu. Jedná se o ryze   popkornový film a skutečně   je to pecka. Například   hudební podkres velice   známé melodie ve scéně   prvního vyjetí opraveného   tanku vzhledem k tomu, co s   tím tankem vyvádějí, je   jako vtípek pojatý prostě   skvěle. Tanková bitva, jaká   je tu k vidění, nebyla   natočena hodně dlouho. A jak   to už u popkornových filmů   bývá, ani zde nechybí   ´любовная   история´. Dá se   říci, že snímek dějově i   po vizuální stránce s   přehledem strčí do kapsy i   americký snímek z roku 2014   ´Železná srdce´. A jak už   to bývá u ruských   válečných snímků, i tento   je s věnováním. Snímek je   věnován tankistům, hrdinům   velké vlastenecké války,   známým i neznámým, kteří   zahynuli, i přeživším,   kteří se vrátili domů.   Byly to doby nezapomenutelné   statečnosti, divokých bojů,   nerozbitné lásky a   legendárních zázraků. A   Rusko opět dokázalo, že   západním snímkům mohou   konkurovat velice slibně.   Pokud ovšem má kvalitní   scénáře. To už naopak zase   tak často nebývá.

PROCESOR!
Tak tady budu hodně   nespravedlivý, protože tanky   mám rád a celé jsem to   díky vizuální stránce tedy   efektům ala Matrix pojal   možná špatně. Vůbec sem   neřešil děj, který byl   samozřejmě jedna velká   pohádka, ale užíval si   prima jízdu.

Jen tanková bitva na začátku
Film lze brát jak sci fi   střílečku nebo jako   realitu, pokud zvolíte první   případ tak se na film dá   podívat, pokud zvolíte   druhou verzi dívání tak je   to asi tak reálný jako by   hurvínek vyhrál válku,   veterání z druhé světvé   by trefil z toho šlak. Mě   netrefil, ale ke knoci fimu   jsem se ptal zda to už není   parodie na válečné filmy.

Hodně přehnané, hodně   nadsazené, ale super   podívaná na tankové bitvy.   Výborná kamera, detaily   střel a podobné kousky.   Prostě zábavný film, který   se dá rozhodně vidět.

Specialní etekty dobré, je   jinak se jedná o   rusobolševistickou propagandu   sovětofilního ražení, co   zkresluje historii a je   imitaci mnohem lepšího   amerického filmu Fury.

Solidní válečný film
Efekty jsou dobré, příběh   nevybočuje s klasické ruské   šablony o hrdinství   sovětských vojáků, mě to   nevadí. Jako celek to   nedopadlo zle. Spatříte zde   i Cardu Retardu jako kápa   vězňů (na seřadišti   vyvolává jména vězňů).

Virtuální produkce
Jako virtuální hra je to k   zhlédnutí, ze skutečností   to nemá nic společného, v   podstatě modifikace americké   kinematografie, už tam chybí   jen postavy z Matrix, a   možná i někdo z Blade. Jen   technika trochu zaujala, a   místy hudební podbarvení.   Patří to spíše do škatule   bojových her.