Krátký film o zabíjení

Je správné vyžadovat oko za oko a zub za zub.   Když mladý feťák utluče taxikáře pro   peníze, aby se dostal k další dávce, je   správné mu hodit pytel na hlavu a nechat jej   jednou zhoupnout. A právě o tom je dlouhý film   o krátkém zabíjení. Jde v případě vraždy o   drastický popis situace a soudný člověk je ze   všeho otřesen na dlouho..

silný příběh s málo slovy
Nemám jiné označení než skvělé. Film je   natáčen jakoby amatérskou kamerou, jsou   použity dlouhé scény beze slov, veškeré ruchy   jistě záměrně nikdo neupravoval a proto jsou   tak realistické, až z toho jde strach. Kamera   zdůrazňuje celoplošné detaily předmětů i   postav, jejich obličejů, ruk ....Neuvěřitelné   je i prostředí, ve kterém se příběh   odehrává - Varšavské ulice a obchody v době   úplného vrcholu budování socialismu, špína,   bahno, šeď, ze všeho čiší z plátna nebo   obrazovky chlad, úzkost, syrovost. Příběh sám   je podtržen vynikajícími hereckými výkony a   bezchybně volenou hudbou. Většinou si k psaní   recenze sednu a mám spoustu myšlenek, z nichž   jen třídím a vybírám to, co chci jiným   sdělit. U tohoto snímku je všechno jinak.   Nedostává se mi slov, nevím co napsat a zbývá   jen tichá úcta ke Krzystofovi Kieslowskemu.   Samozřejmě, že prvním nabízeným srovnáním   byl Zločin a trest. O tom také celý film je. A   ještě o životních náhodách, setkáních,   tužbách a přáních. Ale přesto je ten   příběh jiný než ve Zločinu a trestu. Je   zkrátka nepopsatelný a dá se pouze vnímat.   Opravdu nemám sadistické sklony a u některých   scén jsem podvědomě přivíral oči, ale   přesto doporučuji každému.

Z původně plánovaného Dekalogu na motivy   Desatera přikázání, vznikly nakonec dva   celovečerní filmy: Krátký film o lásce a   Krátký film o zabíjení. Původně televizní   seriál nedošel ke svému naplnění. V   chladných, strohých a přesně promyšlených   obrazech vypráví Kieslowski jednoduché, přesto   ale nesmírně působivé příběhy o lidské   osamělosti a relativitě morálních norem   společnosti.

Velice depresivní dílko z dob posledních chvil   socialzmu, zimní šedé Varšavské sídliště   je skvělým podkladem krutého příběhu   kritizující zkaženou společnost 80. let   minulého století. Celkově hodně   "syrové" a taky surové, plus ten   konec, nebudu prozrazovat více abych vám to   nepokazil ale rozhodně je zlatou třešničkou a   tomto pochmurném dortu.