Krátký film o zabíjení

Z původně plánovaného   Dekalogu na motivy Desatera   přikázání, vznikly nakonec   dva celovečerní filmy:   Krátký film o lásce a   Krátký film o zabíjení.   Původně televizní seriál   nedošel ke svému naplnění.   V chladných, strohých a   přesně promyšlených   obrazech vypráví Kieslowski   jednoduché, přesto ale   nesmírně působivé   příběhy o lidské   osamělosti a relativitě   morálních norem   společnosti.

Je správné vyžadovat oko za   oko a zub za zub. Když mladý   feťák utluče taxikáře pro   peníze, aby se dostal k   další dávce, je správné   mu hodit pytel na hlavu a   nechat jej jednou zhoupnout. A   právě o tom je dlouhý film   o krátkém zabíjení. Jde v   případě vraždy o   drastický popis situace a   soudný člověk je ze všeho   otřesen na dlouho..

Velice depresivní dílko z   dob posledních chvil   socialzmu, zimní šedé   Varšavské sídliště je   skvělým podkladem krutého   příběhu kritizující   zkaženou společnost 80. let   minulého století. Celkově   hodně "syrové" a   taky surové, plus ten konec,   nebudu prozrazovat více abych   vám to nepokazil ale   rozhodně je zlatou   třešničkou a tomto   pochmurném dortu.

silný příběh s málo slovy
Nemám jiné označení než   skvělé. Film je natáčen   jakoby amatérskou kamerou,   jsou použity dlouhé scény   beze slov, veškeré ruchy   jistě záměrně nikdo   neupravoval a proto jsou tak   realistické, až z toho jde   strach. Kamera zdůrazňuje   celoplošné detaily   předmětů i postav, jejich   obličejů, ruk   ....Neuvěřitelné je i   prostředí, ve kterém se   příběh odehrává -   Varšavské ulice a obchody v   době úplného vrcholu   budování socialismu,   špína, bahno, šeď, ze   všeho čiší z plátna nebo   obrazovky chlad, úzkost,   syrovost. Příběh sám je   podtržen vynikajícími   hereckými výkony a   bezchybně volenou hudbou.   Většinou si k psaní recenze   sednu a mám spoustu   myšlenek, z nichž jen   třídím a vybírám to, co   chci jiným sdělit. U tohoto   snímku je všechno jinak.   Nedostává se mi slov, nevím   co napsat a zbývá jen tichá   úcta ke Krzystofovi   Kieslowskemu. Samozřejmě,   že prvním nabízeným   srovnáním byl Zločin a   trest. O tom také celý film   je. A ještě o životních   náhodách, setkáních,   tužbách a přáních. Ale   přesto je ten příběh jiný   než ve Zločinu a trestu. Je   zkrátka nepopsatelný a dá   se pouze vnímat. Opravdu   nemám sadistické sklony a u   některých scén jsem   podvědomě přivíral oči,   ale přesto doporučuji   každému.