Krátký film o zabíjení

Proč Krzysztof Kieślowski? Protože mi strašně schází. Byl jedinečným umělcem, jenž nám toho tolik odhalil nejen o světě, ale i o nás samotných. Dnes by pro nás byla jeho moudrost, tolerance a nekonečná poctivost dvojnásob důležitá. Miluji jeho silná dramata jako Amatér, Náhoda či jeho trilogii Tři barvy. Vybrala jsem ale Krátký film o zabíjení, jenž by se dal shrnout do jedné věty – dvacetiletý muž zavraždí taxikáře, je usvědčen a pověšen. Tak málo, a přitom tak moc. Je to film o dvou úmrtích. Jedno je brutální, spáchané chladnokrevně, druhé je neméně kruté, ale odehraje se pod majestátem práva. Film je výkřikem obhajujícím lidský život. Je to ale také příběh o světě, v němž je zlo všudypřítomné. Domnívám se, že nyní, když na nejrůznějších místech světa zuří ozbrojené konflikty, roste hrozba terorismu, ožívá nacionalismus a společenský život je opět prodchnut velkou agresivitou, je třeba si tento film ještě více připomínat. Jako silné varování.

Barbara Hollender
MFF Karlovy Vary 2017

Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným…

Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).

Zdroj: ČT

V druhé polovině 80. let se Kieslowského a Piesewiczova tvorba nese ve znamení příprav na rozsáhlý projekt, který je polemikou obou autorů s křesťanským Desaterem a zároveň připomínkou morálních zásad, na které se podle jejich názoru v tehdejším Polsku zapomnělo. V prostředí jednoho varšavského sídliště natáčejí během čtrnácti měsíců deset příběhů, z nichž dvěma dávají i celovečerní podobu. V době, kdy je Dekalog zcela hotov, získávají Krátké filmy významná ocenění na prestižních evropských festivalech.
Kieslowski v moderní variaci na páté přikázání Nezabiješ znovu povyšuje náhodu na stavební princip vyprávění. Tragicky se v něm protnou osudy tří postav: agresivního mladíka Jacka (Miroslaw Baka), obtloustlého taxikáře Mariana (Jan Tesarz) a novopečeného advokáta Piotra (Krzysztof Blobicz). Příběh o spáchaném zločinu se jednoduchými, ale efektními prostředky vyjadřuje k otázce viny a trestu a relativizuje starozákonní „oko za oko, zub za zub“.
Kino aero 2004/1

V tomto případě jde o variaci pátého přikázání starozákonního Desatera „Nezabiješ". Stejně jako v Krátkém filmu o lásce se tvůrci opírají o rafinovaně vystavěný scénář, ve kterém není jediné zbytečné slovo. Zaznamenává chladně promyšlenou vraždu bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Prostřednictvím paralelní montáže sledujeme tři navzájem neznámé lidi, jejichž cesty se v jeden den náhodně protnou: vychytralého taxikáře, zasmušilého mladíka a optimistického advokáta. V několika okamžicích se z nich stávají oběť, vrah a obhájce. Režisér neobhajuje zločin ani trest a nechává na divákovi, aby si udělal vlastní názor. Melodramaticky tajemně laděný a napínavý snímek je velmi zajímavým příspěvkem do dodnes vedených diskusí o trestu smrti, neboť se umí vyhnout romantizování, sentimentalitě, cynismu i jakémukoli moralizování. Kiešlowského znamenitá diagnóza duchovně-citového stavu moderní doby byla vyznamenána mj. Evropskou filmovou cenou, Cenou poroty na MFF v Cannes a Zlatým Gdaňským Ivem.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Sugestivní a velmi známý snímek režiséra Krzysztofa Kiešlowského Krátký film o zabíjení patří pro svou myšlenkovou závažnost, originalitu pohledu i mistrovské zpracování k nejpřednějším dílům současné světové kinematografie. Je novodobou variací pátého přikázání starozákonního Desatera „Nezabiješ". - Dekalog inspiro-vaný jednotlivými přikázáními, realizoval Kiešlowski společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem jako desetidílný televizní seriál. Dva díly (pátý a šestý)j natočil i jako snímky pro kina (druhým je Krátký film o lásce). - Základem úspěchu televizního cyklu i obou fi1mů jsou rafinovaně promyšlené scénáře. Snímky mají charakteristické rysy: záměrnou nedramatičnost, atmosféru napětí a tajemství, až úzkostlivé „odpsychologizování" postav, maximální úspornost a funkčnost dialogů. Tvůrci diagnosticky přesně, bez romantismu, sentimentu, cynismu í moralizování, ukazují choroby společnosti a zároveň prorocky naznačují „jedinou možnou spásu jedinců a jejich společenství v sebepoznání a ve formování vlastního osudu, tvoře-ného řetězcem náhod, uvědomělou morální volbou“. - Krátký film o zabíjení vý-razně přispívá do diskuse o trestu smrti, jeho významu, smyslu i konkrétní podobě. Zaznamenává chladnou, promyšlenou vraždu bez motivu i stejně chladnou, pro-myšlenou a absurdní popravu. Prostřednictvím paralelní montáže sledujeme tři navzájem neznámé lidi, jejichž cesty se v jeden den náhodou protnou: nesympatické-ho, vychytralého taxíkáře, zasmušilého mladíka a optimistického čerstvého advoká-ta. V několika okamžicích se z nich stanou oběť, vrah a obhájce. Režisér neobhajuje zločin ani trest, ale nechává na divákovi, aby si udělal vlastní názor.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled