Karhanova parta

Dovolím si reagovat i na   kolegu. Film vznikl v době,   kdy skutečně i Ti herci   věřili tomu, co dělají.   Nikdo je nemusel nutit k   natáčení. Jsem samozřejmě   mladší ročník a mohu se ve   svém názoru mýlit.
V tomto snímku mne zaujal   jeden herec, který zde je v   roli mladíčka,   začínajícího brusiče. Byl   jím Vladimír Krška. V   budoucnu to typický   představitel mnohých   vedlejších rolí.
Film, ač agitka, je na   pohled příjemný.   Přináší neagresivní   příběh a není tak hlopý   jako třeba film Zítra se   bude tančit všude. Je to   též poslední film, ve   kterém hrál Jindřich   Plachta.

Byl by velký omyl tento film   nejen zavrhovat, jako snímek   poplatný době. To by sice   mohl být jeden z možných   přístupů, ale nikoliv ten   správný, protože je to film   o lidech-hercích, kteří   skutečně hráli to, co tehdy   cítila většina občanů.   Nutno říci, že své role   zvládli, vždyť výkon   Františka Smolíka nebo   Jindřicha Plachty a dalších   je ve své kvalitě shodný s   tím, co předváděli v   jiných filmech točených   před rokem 1938. Takže tento   filmmstojí za to vidět.

Vidět prvorepublikovou   hereckou elitu v modrácích,   ou jé. Herectví   nezapomněli, ale co hrát,   když se mají všichni   motivovat a zlepšovat. I za   cenu rodinného rozkolu. Velmi   dobré jsou herecké etudy   Smolík + Plachta, hlavně,   když se dohadují o mlejnek   na mák. Pak ještě   potěšila omladina -   Martínek, Krška, Mareš, ale   zaujalo mne, jaká to byla v   továrně havaj. Tak   socialismus v začátcích.   Jinak těžká agitka a do   komedie docela daleko.

Téměř 20 let jsem dělal na   revolverech ve fabrice a   myslím si, že takovou havaj   jsem nezažil nikdy. Jinak   film nebyl úplně špatný,   vždyť v něm hrál herecký   výkvět. Smolíka, Řepu,   Plachtu si ani na okamžik   jako obraběče nebo brusiče   neumím představit. Jak to   bývalo, na revolverech byla   dřina a brusiči byli   oblíbenci mistra a tam se jen   tak někdo nedostal. Dnes na   rozdíl Fikejze, který jeden   den chtěl jít do důchodu a   druhý den dělal 16 h, dnes   odcházejí do důchodu   tisíce lidí předčasně a   potom čekají, jak se vláda   od ledna vytáhne zvýšením.   Z filmu bolí celé tělo,   jsou zde téměř všichni   herci v pánu...

ACH JO!
Co je platné skvělé   herecké obsazení s pány   Smolíkem, Plachtou, Řepou,   Hanusem nebo paní Svozilovou   a řada výborných hereckých   výkonů, když vás už z   pouhého sledovæní této   řízné agitky budou bolet   ruce i hřbet. Když bylo po   všem raději jsem   zkontroloval jestli nemám na   dlaních puchýře. Těch pár   hvězd je hold hercům. I pro   ně to musela být velká   dřina. Ale v roce 1950 se v   našem filmu asi nic moc   jiného čekat nedalo.

V rámci nostalgických   večerů jsem se podíval i na   tuto „zhovadilost“, tedy   míním tím tu ideologickou a   musím říci, že tam byla   výborná parta herců.   Ponechám li tedy stranou   právě onu ideologii, nelze   dát takovým hvězdám nulu.   A navíc jsem se celkem bavil.

Otřesná agitka z   padesátých let. Divím se   hlavním představitelům, ale   je jasné, že role nemohli v   té době odmítnout. Chci   pouze doplnit režijní   spolupráci k p. Hofbaueroovi   pana režiséra Václava   Wassermana, což mě dost   udivilo.