Jako zajíci

Chalupářství jako fenomén   mě vždycky dost iritovalo,   tenhle film ale nabízí   sympaticky kousavý pohled s   půvabnými postavičkami.   Všimněte si například, že   Oldřich Vlach se pro tenhle   typ postav snad narodil (viz   například Na samotě u   lesa). Pokud se budu držet   tématu souvisejících   filmů, tak třeba scéna   hořícího hausbótu úplně   evokuje Hoří, má panenko a   padají tu nádherné hlášky   ("Mirku, jestli se chceš   dívat, dojdi si pro   svetr!"). Hlavní   dějovou linií je ovšem   hezký příběh   prázdninového klukovského   přátelství podbarvený   příhodnou hudbou   navozující atmosféru   zlatého času trampingu   třicátých let. Pravda ale   je, že v nočních scénách   je celkem hovno vidět. To   ano. Film navíc jistě   nepatří ke klenotům naší   tehdejší kinematografie. To   taky ano. Přesto zcela bez   uzardění dávám 80%.

Nu, malý lesní muž se mi   moc líbil. Dospělé role na   průměrné úrovni, dětské   nic moc. První film mé   oblíbenkyně Barbory.   Dějově to ujde, snímek je   prakticky rozdělen na část   pro dospělé a část pro   mladší generaci. Dobrý   odpočinkový film. I v tomto   snímku můžeme v rádiu   zaslechnout pana Brodského   vyprávět pohádku. Noční   scény jsou tak tmavé, že   není nic vidět. Mínusy za   to.

prázdninová moralita
Příběh sledovaný očima   dětí. Ty poznávají   nepravosti života. Film se   odehrává v ponuré   atmosféře. Dostáváme se k   nejmenovanému jezeru (Snad   jde o Slapskou přehradu), kde   mezi sebou soupeří   "masňáci" a   "hausboaťáci".   Film začíná příjezdem   rodiny Duškových do   chatařské osady. Pan Dušek   (Zdeněk Svěrák) pracuje   jako energetik a očekává se   od něj, že všem místním   zařídí příslušná   povolení používání   elektrické energie. Nechce se   však nechat uplatit a tak   následuje série naschválů   a obstrukcí z řad nových   sousedů. V tomto místě   též dochází ke konfliktům   mezi "masňáky" -   majiteli chat a hausboaťáky   - majiteli hausboatů. Jejich   provoz je na jezeře však   zakázán a ti využívají   posledním možnost si svých   lodí řádně využít.   Masňáci považují   hausboaťáky za póvl a   naopak. Zajímavostí je, že   v dětských rolích se   objevila celá řada těch,   kteří ve své herecké   kariéře pokračují nadále.

Film určený především pro   mládež, neboť jde o jejich   pohled na život v rekreační   osadě, v tomto případě na   Slapech, kde si jsou v   podstatě rovni pouze oni.   Mezi dospělými převládá   jen závist a zášť, které   vyústí buď k vzájemné   výpomoci anebo k naschválům   až k udavačství. Byť se   jedná o kritiku   socialistického soužití,   dalo by se říct, že ani   dnes to mnohde není jinak.   Příběh je vyrovnaný,   takže si děj plně všímá   jak mládeže, tak i   dospělých. Pří dnešním   pohledu, jako je např. snaha   donutit Václava Duška   (Zdeněk Svěrák), aby   zařídil razítko k zapnutí   elektřiny aniž by byla   provedena revize, může dnes   už vypadat kýčovitě, ale   pamětníci ví své. Takže   co tu máme. Námětově   letní typické   dobrodružství mládeže u   přehrady v souběhu ve   vzájemné nevraživosti   dospělých, což onu mládež   ve značné míře nemálo   ovlivňuje. Nenáročný   letní odpočinkový film k   zamyšlení, při jehož   sledování nejeden současný   divák nechápavě zakroutí   hlavou. Inu, doba je různá.

Skutečně jde o Slapskou přehradu....
...respektive o krásný   kousek této úžasné vodní   nádrže v její poslední   etapě nedaleko přehradního   mostu - oblast zvaná Ždáň.   Kde se však točila   vesnička, do níž Duškovi   přijíždějí na rekreaci,   poradí někdo z   návštěvníků databáze?   Předem díky za ohlasy.

Dal bych rád vyšší   hodnocení, ale nemůžu ... Z   počátku nádherný příběh   z pěkného prostředí,   pohodová přírodní   atmosféra, končí   beznadějí, smutkem, vztekem,   pak má člověk chuť pár   "oblíbených"   herců skoro i přizabít ...

I toto níže zmiňované   volné pokračování filmu   "Jen si tak trochu   písknout" se opět nese   v duchu porovnávání   různých postojů k   životním situacím. Hlavní   postavy se zde opět   potýkají s problémy nejen   tehdejší doby. Místo   městského prostředí bylo   tentokrát zvolena příroda a   ve filmu nejde jen o vztah k   ní. Závěr zůstává   částečně otevřený a   dává možnost k zamyšlení,   dnes nad tím jak se co   ne-změnilo.

Ne moc známý,nikoliv však   špatný film dua Radek John -   Ivo Pelant.Příběh po   kterém je člověku jaksi   smutno....

Ach ta kamera
Volně navazující na film   Jen si tak trochu písknout.   Opět proti sobě Karel   Smyczek staví dva rozdílné   kluky z rozdílných poměrů.  
Vedle sebe se tu v   hlavních dětských rolích   objevují budoucí filmové a   divadelní hvězdy Michal   Dlouhý(Michal), Barbora   Srncová(Káťa), Zbyněk   Honzík(Nikotýn)-v roli lumpa   se jen tak nevidí, poslední   Štěpán Kment(Petr) dal po   dalších dvou filmech   přednost fotbalu před   herectvím což je při jeho   talentu škoda, ale i jako   sportovec slavil nemalý   úspěch.
Film je opět   jako předchozí,dobře   provedeným porovnáním   charakterů a životních   hodnot dvou dospívajících   chlapců v konfrontaci s   hodnotami a světem   dospělých tedy se světem   maloměšťáctví, korupce,   drbů a podrazů. Jak už tu   někdo napsal-doba se   změnila, ale lidé nikoli.
Vytknout se ovšem musí   hrubé nedostatky práce   kamery v nočních scénách   kde prakticky není nic   vidět. Na zkušeného   režiséra velmi hrubé   opomenutí, které kazí jinak   pěkný film.