Návrat ztraceného syna

Po debutu Každý den odvahu pokračoval Evald Schorm i ve svém dalším filmu v sondování nitra člověka, v zachycení jeho úzkostí, nejistot, stresů. a depresí. Šlo mu přitom o naznačení souvislostí mezi individuálním životem a vnějším tlakem společnosti. Spoluautor scénáře Sergej Machonin mluví o hlavním hrdinovi jako o člověku, který „postupně začal v životě ztrácet sebezáchovnou imunitu proti všemu nepravému, nemravnému, polocharakternímu, co se tváří tak nevinně, samozřejmě a normálně; začal si to připouštět právě jako nepravé, nemravné a znehodnocující lidský život, Přestal to pokládat za normální - a v tom okamžiku se octl v konfliktu se...