Hurá za ním

Nic moc. Nudné a hloupé. Tedy moc mne to   nebavilo, ale však to bylo určeno dětem, tak do   toho nemám co kafrat. Dokoukáno, zapomenuto.

I Barrandov musel plnit plán a tak se neustále   hledali náměty, jen aby bylo co točit. A tak   bez rozmyslu a uspěchaně vznikali skvosty, jako   je tento dětský snímek. Jedná se o detektivku,   ale neskutečně nevěrohodnou. Děti mají ve   škole ZOO a odtud se jim ztratil rys. Děti se s   tím nemohou smířit a tak zahájí pátrání na   všech frontách. V roli policejního   vyšetřovatele se tu ještě objevuje Vladimír   Menšík, který je klasicky svůj, ale také už   viditelně nemocný. Ano, jedna se o ryze dětský   film, ale celé je to tak stupidní a nelogické,   že se není čemu divit, že to dnes žádná   televize nijak nevysílá. Zajímavostí ale na   celém snímku je, jak se V. Menšík ve své roli   neustále někoho ptá, kde sehnal játra,   protože jeho dcera tvrdila, že je nikde nemají.   Ano, tak to jediné jsem uvěřil, protože   taková opravdu byla doba. A to mnohdy byla   nesehnatelná nejen játra, ale to si dnes už   málokdo umí představit.

Naprosto infantilní záležitost. Skupina   pionýrů nebo návštěvníků přírodovědného   kroužku pátrá na vlastní pěst ověšená   dalekohledy a s poznámkovými bloky v ruce po   ukradeném rysovi. Vlezou do každé cizí   zahrady, garáže, a kdyby nebylo zamčeno i do   domu. Jejich přemoudřelé průpovídky vedle   otřesných hereckých výkonů (kromě pana   Menšíka) jsou to jediné, co mi zůstane z filmu   v paměti.

Jedna hvězdička...
Jedna hvězdička. Za Vladimíra Menšíka. Na   víc to nemá... Všichni zbývají herci, jak   velcí tak malí, prkenní jak fošna od   truhláře :(

Málo akce, nudná zápletka točící se kolem   červených škodovek, nepřesvědčivé výkony v   dětských rolích, zbytečně moc soudruhování.   Jedinou vtipnou hlášku obstaral – kdo jiný   – Vladimír Menšík ve scéně se žemlovkou.   Líto mi bylo Evy Matalové narvané do postavy z   pohledu dětí jakože natvrdlé babičky, která   nepozná škodovku. Navíc ve zcela nelogické   scéně, kdy zjevně nikoho nečekala a přitom   měla nachystanej plech s koláčem se slovy   „Já to stejně nejím.“ Škoda, ze základní   dvojité zločinecké zápletky se dalo vykřesat   víc. Tohle mě ale naprosto otrávilo.

Tedy, žádný velký zázrak tento film není.   Dokonce bych jej mezi těmi dětskými považoval   za jeden z nejméně povedených. Má však své   zajímavosti. Některé jsou smutné, jiné   veselé. Role poručíka VB byla jednou z   posledních, které vytvořil Vladimír Menšík.   Už na něm bylo poznat, že natáčel ve velkých   bolestech.
Píseň, která se po dobu celého   filmu takřka stále opakuje do kola mi časem   šla hrozně na nervy. Dětičky ve svých rolích   spíše přehrávaly. Příběh filmu sám o sobě   moc neodpovídal skutečnosti doby, ve které   vznikl.
Film je už dnes zajímavý jako   dokument doby. Tím také získává svoji   hodnotu.

Nemyslím si, že jde o podprůměrný film...
...je to další z řady našich pěkných   dětských detektivek, později tak odstrčeného   žánru v porevolučním období. Vladimír   Menšík zde před svým nenávratným odchodem   ztvárnil roli sympatického vyšetřovatele a   vůbec nevadí, že je příslušníkem VB, což   ani za minulé doby jinak nešlo. Dětské role si   bohužel moc nevybavuji. Byly to však právě   děti, které přišly na to, že v kleci s   hledaným rysem jsou ukryty snad pašované   diamanty. Ráda bych si film někdy na televizní   obrazovce připomněla.

Hurá za ním
Tenhle film si moc dobře pamatuju protože jsem v   něm stvárnila jednu postavičku jako kompars na   plaveckém stadionu v Bystřici pod Hostýnem kde   jsme zrovna byli na dětském táboře Partizán   :o) film se my moc líbil. Petra785