Dvě nevěsty a jedna svatba

Zase jedna rádoby romantická   rádoby komedie. Asi 1001 a   přitom pořád stejná kreace   paní Holubové na uštěkanou   nesnesitelnou megeru další   neodolatelný excentrický   potrhlík Jana Dolanského   (zřejmě se rozhodl hrát je   až do
důchodu) a Annu   Polívkovou raději nechám   bez komentáře. I když se   tvůrci snaží předstírat   romantiku víceméně vše   se
točí kolem sexu,   nevěr a alkoholu a humor   mají obstarávat vulgarismy a   vyložené sprosťárny. Kam   až může český film   klesnout!!! Vyznavači   inteligentního laskavého   humoru jako Jan Werich nebo   Miroslav Horníček se musí   obracet v hrobě. Jedna   hvězdička nad minimum se   snad dá dát za pokus o   originální způsob   natočení pomocí glosování   děje hlavní představitelkou   do kamery a za pár dobrých   hereckých výkonů (B.   Klepl). Kde jsou ty doby kdy   naši filmaři dokázali   vyprodukovat několik velmi   zdařilých komedií každý   rok!!!

Nic jsem od tohoto filmu   neočekávala a vlastně až   tady z komentářů mi došlo,   že rodinka má stejné   složení jako v   Účastnících zájezdu.   Fascinovalo mě, jak je   většina lidí   promiskuitních a za pár   vtipů a Brutusáky to je za   šest.

Romantické filmové   příběhy jsou hlavní   doménou především   americké a francouzské   produkce a tak když se něco   takového objeví v   kinematografii české, už   předem to bohužel budí   rozpaky. Máme tu snímek   odehrávající se na vesnici   s typickou vesnickou náturou   a vesnickým dějovým   námětem. A na české   poměry vcelku přínosné až   charakterově a koncepčně   trefné, ale bohužel ve   výsledku tradičně omšelé,   nezábavné a zcela bez citů.   Chybí tomu prostě živost,   elán a vtip. Součástí   vyprávění je pohled hlavní   postavy, tedy Marie v podání   Anny Polívkové, do kamery,   kdy nahlas dává najevo své   myšlenky. Snímek si tak   pohrává s nadnesenou a   zábavnou atmosférou, která   však postrádá nadšení a   prozíravost. Nám, jako   prostým divákům, jsou její   myšlenkové pochody prostě   putna. Onen pohled do kamery   má v podstatě navodit pocit,   že se prostě dívá na   diváka a tím vlastně   narušit iluzi nezávislosti   filmu jako takového a tím   tedy přesvědčit diváka,   že je všeho dění   součástí. Ale funguje to?   Na to nechť si každý   odpoví sám. Kouzlo   nechtěného se prostě   nekoná, i kdyby čert na koze   jezdil. Jako jednoduchý   vesnický vztahový příběh   nějaký ten potenciál má,   ale rozhodně upadne v   zapomnění, než by řekl   švec. Ono když to vypadá   jako celovečerní televizní   bakalářská povídka...

Nemohu se ubránit vzpomínce   na knihu Nikolaje Nosova -   Neználek. Tam malíř   Tubička maluje malenky,   které chtějí vypadat   všechny stejně   vyumělkovaně a tak si   pořídí šablonu... Podobně   působí mnohé české filmy   nového milénia. Tento   nevyjímaje. Vezmeme pár   lokalit, trochu je v   počítači přizdobíme a   rozsluníme, uděláme   nějaké falešné mečíkové   záhony a zaplníme to lidmi.   Necháme je trochu blbnout a   pak se všichni políbí.   Opona.
Tento režisér   není umělec. Je to rutinér.   A vykradač. Když měli   takový úspěch Účastníci   zájezdu, tak vzal   "rodinu" Holubová,   Klepl, Polívková a naplácal   na ně spoustu klišé   scénáře.
Nějak to   nevyšlo....

Ze
začátku mě to celkem i   bavilo.Když to přeženu,   připomínalo mi to nějakou   lehkou francouzskou letní   komedii.Zhruba druhá půlka   mi bohužel již v pohodě   nepřišla a závěr teprve   ne.Sázka na osvědčené   herce se tentokrát   vyplatila(ani ta Anna mi   tentokrát tolik nevadila:-)   ).

V zásadě milé překvapení.   Polívková samozřejmě není   krasavice a její   přehrávající herectví by   v jiném typu filmu porazilo i   slona , ale v takové milé   prosluněné a opravdu i   romantické komedii nic z toho   nevadí. Jednoznačně to   celé táhne a dokonce ony   vypravěčské etudy, které   hrozí poklepáním na čelo,   působí u ní tak nějak   lidsky. Děj odpovídá   žánru, není složitý,   naštěstí ani příliš   natahovaný a občas se i   zasmějete. Hlavní je ale   obecně příjemný civilní   pocit, a když k němu   přidáte pivo, přežijete i   Brutus. :-) Obsahem i   zpracováním by to nebyl   žádný zázrak, prostě na   jedno skouknutí, to jen v   české kapitalistické   tvorbě to zázrak je, vidět   něco, u čeho člověk   neumírá nudou, trapností a   stále extremnějším   ideologickým ohlupováním.

Já ti nevím. Tak nějak to   nefunguje. Divák se   nedokáže s žádnou postavou   sžít. Klepl trousí moudra,   s hárem vypadá jako idiot,   Dolanský (ostatně jako   vždy), má být sympatický   trhlouš... jenže není.   Chybí mu hlášky, charisma,   trhlost. Naposledy se dal   přežít v zombie   myslivcích. A Holubová?! Kde   jsou ty časy, kdy pobavila.   Hory stejných filmů,   stejných rolí, stejných   jedubab...dalo by se koukat na   Annu, ale ta pořád řeší   jen to píchání. Humor   nikde. Dva pokusy a dvakrát   jsem to vypnul po deseti   minutách.