Dotek medusy

dost dobrá drama
  stojí to za podívání i z   odstupem let pořád   skvělé obsazení bomba film   bomba až na některé   maličkosti jako odskakující   kvádry v katedrále od   židlích to jde

Ten film jsem viděl tenkrát   poprvé v kině jako školou   povinné dítko. A bylo to   zjevení. Neboť jsou věci a   události, jež vás ohromí   svým bleskem poznání jako   za noční bouře a vy si   najednou v tom světle   dokážete dát do   souvislostí celý váš   dosavadní život, to, co bylo   pro vás dosud záhadou,   anomálií, nejasným   tušením. Když jsem se   vrátil z biografu domů, byl   jsem jako vyměněný, ihned   na mně poznali, že se mnou   něco je; že jsem se změnil   – a že už nikdy nebudu   jiný. Snad ze mne šel i   trochu strach. Tehdy se ze mne   stal plně uvědomělý   misantrop. Zmíral jsem touhou   ničit lidstvo tak, jako ono   ničí mšice na záhonu   orchidejí. Chtěl jsem být   jako on, jako Morlar,   spisovatel z filmu, jenž   pouhou silou myšlenky   způsobuje smrtelné choroby,   nehody, dohání lidi k   sebevraždám a k infarktům   – a shazuje celou katedrálu   na bandu mezinárodních   budižkničemů a na jejich   tupé hlavy. Morlar – chtěl   jsem se mu podobat, ještě   víc podobat. Mimo jiné jsem   si vytkl za cíl psát také   takové znepokojivé,   uštěpačné, sžíravé,   hrozivé a zlé knihy. I to   jeho jméno se tak nápadně   rýmuje s mým oficiálním   příjmením! Neuvěřitelné.

Tento film s nádechem hororu   je skvělý, stejně jako   herecký výkon Richarda   Burtona a Lina Ventury .

Výborný napínavý   katastrofický film.

Když tady kamera zabírá   pohled Richarda Burtona -   pronikavý pohled jeho očí -   a několikrát se na něj   podíváte, tak budete věřit   absolutně všemu, co se v   tomto filmu odehraje :-) - no   fakt, já jsem tomu teda   věřil.
No, ať je to   jak chce, tak přece jen si   neodpustím, abych   nepochválil práci lidí od   efektů a triků té doby.
Náraz letadla a bořící   se katedrála - tak skutečně   zasluhuje pochvalu.

Napětí by se dalo krájet po   celou dobu filmu (v závěru   jsem skoro ani nedýchala).   Při panické scéně v   katedrále s řítícími se   stěnami jsem taky měla sto   chutí vyběhnout z pokoje a   začít ječet.
Perfektně zachycená   panika, hlavní postavy,   atmosféra a vyvážený   nepřeplácaný děj, dělají   z tohoto snímku klenot s   maximální působivostí.
Dneska už takovéto filmy   nikdo točit neumí.

Je sice skoro mrtví, ale...
Netradičně pojatý   katastrofický film se   skvělou atmosférou. Děj   sice místy stagnuje, ale   rozhodně lze doporučit ke   zhlédnutí.

Silné, velice depresivní,   psychologické drama   odehrávající se v Anglii v   2. polovině 20. století.   Richard Burton coby   nebezpečný šílenec, který   dokáže pouhou myšlenkou   přivolat katastrofu obřích   rozměrů a proti němu dva   policisté Michael Caine a   Lino Ventura, kteří se ho   snaží za každou cenu včas   zastavit. Napínavé a   strhující.

Zabr
Precizní starý film. Je   docela škoda jak málo lidí   ho zná. Není to sice úplně   akční, ale hlavní je   myšlenka.

Richard Burton jako magnet   přitahující celosvětově   maléry a tragédie. Přes   propsat času tvrdím, že to   je v tomto žánru jeden z   těch nejlepších filmů a   jaksi ani nestárne.

Tomu se nadalo ani   uvěřit,že člověk může   oplývat schopností   provádět katastrofy. Trochu   morbidně si vzpomínám na   scénu, kdy se sousedský   manželský pár se hádá   kvůli rybě k večeři a   žena z toho páru řekne, že   radši vyskočí z okna. A   John Morlar ji přes zedˇ   vzkáže ,atˇ skočí.Ty   katastrofické scény jsou   dost sugestivní. Padající   letadlo, nebo kosmická lodˇ,   prostě hrůza. Dobrý.

No, nevím, jak dlouho po premiéře
byl film uveden v našich   kinech. V této době jsem   již žila na jednom z   pražských sídlišt. Po   cestě domů z kina jsem   stále za sebou slyšela   odezvu mých kroků, bála   jsem se však otočit. Co   kdyby tam byl? Výborný film   s vynikajícími hlavními   představiteli. Katastrofické   filmy nebyly v té době tak   časté, jako v současnosti.   I po letech stojí za to,   vidět tento film.

Mám ráda L. Venturu a nemám   ráda R.Burtona,ale tendlenc   filmík je skutečně něco.Po   vcelku pomalém začátku se   rozvíjí do hodně svižného   tempa aby pomalu vygradoval do   překvapivého a   ohromujícího závěru.Na to   kolik je tomuto filmíku let,   mu nelze vcelku nic vytknout a   nedokonalost některých   scén??? - v dnešní moderní   digi době se mnohdy natočí   cosi ,co se s tímto dílem   nedá vůbec srovnat.Ten, kdo   není rozežraný dnešníma   moderníma efektama si užije   bezva napětíčko.Pro   filmfandy je to povinnost!

DOTEK MEDUSY

Je   něco mezi nebem a zemí…

Starší   kriminálka s neotřelým   nápadem je v dnešní   uspěchané době hodně   nezvyklým filmem. Svým   pomalejším tempem posouvá   vyšetřování krůček po   krůčku k neuvěřitelné   pravdě. Celý film se   zaměřuje téměř výhradně   na vlastní pátrání, nemá   vedlejší linie. Výslech   paní psycholožky je z   dnešního pohledu divný a   neobvyklý. Informace z ní   lezou jak z chlupaté deky a   chudák detektiv se musí   obtěžovat na návštěvu   několikrát. Přestože je   vyšetřování v závěru,   nikdo nedokáže přesvědčit   duchovní, policisty ani   veřejnost, že jim hrozí   nebezpečí. Až uvidí,   teprve uvěří. Tak to mělo   být, a tak to bylo.

Film byl ve své   době jistě pecka, dnes už   je zub času znát jak na   filmových tricích, tak na   jednání lidí a společnosti   obecně. Stálicí je naopak   filmové umění jako takové,   propracovaný příběh,   scénář a zejména herecké   výkony. Kdo neumí ocenit   umění starších generací,   toho již snímek zřejmě   příliš neoslní. ©

Ty jeho oči...
Film, který se točí kolem   Richarda Burtona a jeho   skutečně ďábelského   hereckého výkonu. Jeho John   Morlar je děsivý - už jen   jeho pohled zabíjí.
Dotek Medůzy má svou   stísněnou, znepokojující   atmosféru, kterou Richard   Burton nekompromisně žene   vpřed až do velkolepého   finále. Jen v málo filmech s   hlavním hrdinou zároveň   soucítíte a upřímně ho   litujete a zároveň ho   nenávidíte a přejete si,   aby zemřel. Jen v málo   filmech je hlavní hrdina   zároveň hlavní zápornou   postavou. Psychothriller, jak   má být!
Jsou zde   vidět následky působení   zubu času, ale neřekl bych,   že to filmu nějak zásadně   vadí. Možná mu to naopak   dodává osobité kouzlo.