Devadesátky [TV minisérie]

Tenhle seriál asi můžeme   patřičně ocenit jen my   starší, co ten Klondike,   který tu panoval v 90. letech   pamatujeme. Po dlouhé době   je to seriál, který je o   něčem a ne o ..... Když to   srovnám s paralelně   vysílanou seriálovou   makulaturou jako je   Slunečná, 1. mise, Zoo a   podobný šrot, tak to stojí   asi o 15 levelů výše. O   drobnostech by se dalo   polemizovat, ale jako celek   OK!

Devadesátky nám končí....
Nakonec celkově hodnotím   85%, první díl dobrý, ale   né tak zajímavý jak zbytek,   druhý lepší, pak to nabralo   obrátky a je zde seriál,   který má velkou sledovanost   a jistě se o něm mluví a   mluvit bude. ČT se zas jednou   vytáhla a přes nějaké   drobnosti a né vše na 100%   se tato TV minisérie povedla.   Velmi vydařené a klidně si   po čase dám repete -   solidní práce!

Velmi povedený seriál,   navazující na ještě   lepší Případy prvního   oddělení. Výborně   vykresluje devadesátky a   solidně "navazuje"   na Případy, kdy je člověk   zaujatý,jaké byly postavy   "předtím". Chápu,   že pro větší zaujmutí   diváka ne zcela vše   odpovídá realitě, ale   vzhledem k tomu, že nejsem   zasvěcen, mě to zas tolik   netrápí:-) Mile mě   překvapil herec Finger,   kterého jsem do té doby   příliš neznal.

Nejlepší porevoluční   kriminální seriál.   Uvěřitelně a napínavě   natočený, reálný,   založený na skutečných   událostech, pouze v   nepatrných odchylkách se   odlišující od pravdy. Spolu   s Pustinou jsou Devadesátky   topem ve svém žánru. Více   vět u jednotlivých částí.

Klasická levičacká až   komunistická kritika počatku   tržního hospodářství u   nás. Policie byla prolezla   starými strukturami a   odmítám černobílý pohled   na vznikající podnikatelskou   elitu. Spousta těchto tvz.   mafiánů věnovala nemalé   finanční prostředky   nekomunistickým a   protikomunistickým   subjektům. I díky ním se   KSČM a dalším nepodařilo   získat masovější podporu.

Tenhle seriál patří mezi   skutečné klenoty a zejména   poslední dva díly byly velmi   strhující a skutečně   skvěle natočené. Velkou   zásluhu na tomto úspěchu   měl i Ondřej Vetchý, který   si díky svému věku nemohl   Kozáka zahrát. Co je ale   trochu škoda, je, že seriál   byl jako obvykle natočen   pouze na motivy skutečných   událostí. Zrovna kauza   orlických vrahů patří k   tomu nejzajímavějšímu, co   90. léta přinesla a určitě   by si zasloužila věrnou   rekonstrukci.

sice to neni dokument - ale vypravejte TO lidem
někdejší šéf   středočeského úřadu   vyšetřování a nyní   advokát Josef Doucha -   Právě Douchovi podřízení   nakonec obvinili a dovedli až   k odsouzení pachatele   takzvaných orlických vražd,   o nichž pojednávají díly   seriálu Devadesátky. On jako   šéf vyšetřovačky byl   navíc i u toho, když   ostravští báňští   záchranáři objevili v   červenci 1995 na dně   orlické přehrady první sud   s jednou z obětí orlických   vrahů.
„Z reality   těch případů je sebraná   kostra, kterou napsal život,   a sama o sobě je velice   zajímavá. A na ni autoři   nabalili svůj pohled, své   příběhy tak, aby to bylo   pro diváky zajímavé. Nemám   s tím problém, ani se   spoustou těch nepřesností,   které tam jsou,“..
Nikdy se s mafií   nespustil
Chápe, že   autoři seriálu v čele se   scenáristou a někdejším   šéfem pražské mordparty   Josefem Marešem mají právo   na jakousi uměleckou licenci,   kterou podle něj poměrně   dost použili. „Například   při vykreslování   jednotlivých charakterů   těch osob. Protože znám oba   detektivy, kteří všechno   objasnili, tak vím, že jsou   tady vykresleni poněkud   nepřesně,“ řekl.

„Především   bych se ohradil proti tomu,   že jeden z těch detektivů v   určité fázi začal   spolupracovat s ruskojazyčnou   mafií. To prostě nepřipadá   v úvahu. Ti kluci byli   perfektní policisté do   poslední chvíle, co   sloužili,“ narážel Doucha   na seriálovou postavu   detektiva Františka Tůmy,   jehož předobrazem byl   policista Havlovič.
Stejně tak podle něj   jsou zavádějící v jednom   díle Devadesátek například   pokusy o vtipy v souvislosti s   údajným špatným a pomalým   řízením auta detektivem   Plíškem, ve skutečnosti   Janem Štočkem. To zarazilo i   Právem osloveného   někdejšího člena   mordparty.

„Dělají tam z něj   úplně zbytečně blbce,   stejně tak z těch   báňských záchranářů, s   jedním z nich se měl v tom   seriálu dokonce poprat. Není   to pravda. Navíc ti   záchranáři jsou tam   popsáni jako nějací   omšelí starší pánové,   ale ve skutečnosti šlo o   mladé chytré kluky ve věku   od pětadvaceti do   pětatřiceti let, s kterými   policie skvěle vycházela,“   řekl někdejší   policista.

Hloubku neřešili
Ten rovněž odmítl   seriálovou verzi o   problémech pražských   detektivů sehnat na výlov   sudů s oběťmi orlických   vrahů potápěče, kteří   zvládnou hloubku větší   než třicet metrů.

„Takový   problém se tam tehdy   neřešil. Ostravští   záchranáři měli prostě   nejlepší vybavení a dost   lidí na to, aby policii s   těmi sudy pomohli,“ podotkl   někdejší detektiv.

„Je tam hodně   umělecké licence, ale   diváka to nezajímá,   protože není ten seriál   chápán jako hraný dokument.   Faktem je, že tam   používají různé zkratky,   dávají dohromady kauzy,   které spolu ani zdánlivě   nesouvisely. Je to ale   koukatelné, má to náboj,   napětí, pro diváka je to   příznivé. Osobně mě však   zarazilo, že tam jsou přímo   jmenovaní pachatelé,   podezřelí a svědci,“   podotkl Doucha.

A s úsměvem bere podle   svých slov i to, jak autoři   vykreslili jeho samotného v   podobě seriálové postavy   šéfa středočeských   vyšetřovatelů Otakara   Duchoně. Má prý pochopení   pro scenáristu, který si ho   zřejmě vykreslil tímto   způsobem.

„S   autorem scénáře Marešem   jsem se ale prakticky vůbec   neznal. Viděl jsem ho jen   jednou na tom pontonu s jeho   tehdejším šéfem Jiřím   Markovičem. A ne, nejsem   vůbec uražen, jak mě tam   popsal,“ poznamenal   Doucha.

Mareš   nehrál žádnou roli
Mareš sám se stal   předobrazem seriálové   postavy mladého   vyšetřovatele Tomáše   Kozáka, který se podle děje   výrazně podílel na   objasnění orlických vražd   a z jeho hlavy prý vyšel   nápad pátrat po sudech v   přehradě.
Podle   Právem osloveného bývalého   detektiva ale Mareš alias   Kozák nehrál v případu   orlických vrahů takřka   žádnou roli a podnět hledat   sudy v přehradě prý   přišel odjinud v rámci   pražské policie.

Také Doucha prý Mareše   zaregistroval snad jednou či   dvakrát jen jako doprovod   Markoviče. Jako pražský   vyšetřovatel neměl Mareš   podle Douchy v případu   žádnou roli.

„Byl jsem tam“
„Tam se ještě žádné   vyšetřovací úkony   nedělaly. Teprve až se   vytáhl sud a bylo jasné, že   se začne stíhat ta skupina   kolem hlavního organizátora   vražd Karla Kopáče, tak se   dohodlo, že to budou stíhat   vyšetřovatelé ze   Středočeského kraje, a   nikoli z Prahy, která tam   tedy po vyšetřovací linii   nedělala nic,“ upozornil   Doucha.
Doplnil, že po   operativní stránce udělali   veškerou práci, která vedla   k objasnění případu,   pražští detektivové   Štoček a Havlovič, tu   vyšetřovací už pak vedli   Douchovi podřízení.   „Vzali to naprosto v   pohodě, že jsme to převzali   my. Měli jsme výborné   vztahy. Jejich práce jsem si   nesmírně vážil,“   vyzdvihl oba detektivy   Doucha.

Jeho   samotného v seriálu autoři   pojmenovali jako plukovníka   Duchoně a popsali jako   šéfa, který jen z dálky z   auta s cigaretou v puse   dohlížel bez většího   zájmu na pátrání po   sudech.

„Zase   je to veliká licence. Takhle   to samozřejmě nebylo.   Všichni jsme čekali, co se   stane a zda se podaří aspoň   nějaký sud z toho dna   dostat, protože na tom   záviselo, jestli ta kauza   bude, či nebude pokračovat   dál. Dokud nebyl přímý   důkaz, tak to všechno mohly   být jen pohádky   podsvětí,“ poznamenal   Doucha.

Odmítl, že by seděl jen   v autě, byl podle svých slov   opakovaně na pontonu na   přehradě, z kterého se   spouštěli potápěči a na   který se pak vytahovaly   sudy.
„Velice dobře   si pamatuji na první z nich.   Tehdy jsem na pontonu byl s   Markovičem a po vytažení   prvního sudu jsme se dohodli,   že to vyšetřování povede   naše středočeská   vyšetřovačka, a nikoli   Praha,“ přiblížil Doucha   s tím, že o tehdejší   domluvě koluje i jedna   vtipná historka.

Kauza prodaná za flašku   rumu
„Šíří ji   můj přítel Markovič,   který říká, že mi tu   kauzu prodal za flašku rumu,   kterou pak nakonec ze mě i   vytáhl. Ale faktem bylo to,   že já jako Středočech jsem   měl volné kapacity na tu   kauzu, Markovič jako Pražák   byl zavalen násilnou   kriminalitou. On uvítal, že   si případ vezme   Středočeský kraj a že jeho   lidem se uvolní ruce na jiné   kauzy,“ nastínil Doucha.

On a jeho lidé   prý tedy nakonec hráli v   případu aktivní,   vyšetřovací roli. Přesto   se v seriálu objeví   opakovaně kritika na adresu   právě středočeských   kriminalistů v tom smyslu,   že v minulosti podcenili   prověřování zmizení   jedné z obětí orlických   vrahů, podnikatele Aleše   Katovského, jehož případ   původně řešili.
Dokonce prý Duchoňovi   (Douchovi) lidé nevyslechli   nějakého důležitého   svědka.

Nic   jsme nepodcenili
„Považuji to za   určitý projev nekolegiality   ze strany někoho, kdo si   chtěl s tou středočeskou   vyšetřovačkou vyřídit   účty. Ale netrápí mě   to,“ komentoval to   Doucha.

„Skutečně jsme ale   tehdy to zmizení Katovského   neobjasnili, podařilo se to   až pražským kolegům v   souvislosti s orlickými   vraždami, to všechna čest.   V žádném případě jsme my   ale nic nepodcenili,   nevynechali,“ bránil své   někdejší podřízené   Doucha.

V   seriálu se také objevila   informace, že pražské   detektivy přivedl jako první   na stopu orlických vrahů   Petr Chodounský, který byl   později jako člen této   skupiny dokonce pravomocně   odsouzen ke čtrnácti letům   vězení za podvody, nikoli za   vraždy.
Také mě to   malinko zarazilo. Vím, že   Chodounský pak byl opakovaně   vytěžován operativou a   vymlouval se na to, že o   těch činech sice věděl,   ale že je nehlásil, protože   měl strach o život. Ale   myslím si, že je to spíš   zase licence než   skutečnost,“ míní   Doucha.

Bál se   o život, a tak mluvil
A v podobném duchu   hovořil i bývalý detektiv   pražské mordparty.   Chodounský podle něj sice   přispěl následně svou   výpovědí k odsouzení   hlavních aktérů kauzy, tedy   Kopáče, vykonavatele vražd   Ludvíka Černého a také   Vladimíra Kuny, ale od něj   prý prvotní a ucelené   informace nepřišly.
Ty se nejprve objevily z   podsvětí na severu Čech,   kde měl své osobní vazby   Černý. Toho policie navíc   podezřívala, že zastřelil   v centru Liberce 1. června   1993 opět samopalem   Škorpión kosovského   Albánce zvaného Frenkie. Z   této vraždy ale nebyl nikdy   Černý obžalován.
Kdo ale s policisty mluvil   o pachatelích a možných   obětech jako jeden z   prvních, byl podle bývalého   kriminalisty Lumír Werner,   majitel posilovny, kam mimo   jiné chodili Kopáč s   Černým, ale i jejich   pozdější oběť Katovský.   V seriálu to je právě   Werner, který Chodounského   přivedl za policisty, aby jim   o vraždách i sudech v   Orlíku řekl.

„Ve skutečnosti ale   mluvil nejdřív sám Werner,   protože se taky bál o život   a že je na něj   objednávka,“ sdělil Právu   bývalý detektiv.