Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 3.8.2017
Smysl pro humor a parodii
To musíte mít především.
Překvapivě, toto není na provni tzv. "německého humoru", ale humoru nadnárodního - včetně přesahu do parodie na americké filmy.
Výhodou je, že nemuste znát původní parodovaný "materiál" a přesto se bavíte.
Skvěle načasovan gagy, skvělá animace... I ten "teplý" humor je zábavný - pokud opravdu máte smysl pro humor. Protože I v tomtopřípadě je to parodie.
Což ale ti,co se berou příliš vážně, nechápou a nemohou pochopit. Proto neberte ani vážně jejch komentáře.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 22.4.2009
Když film dělají herci
Koukatelnost tohoto filmu stojí a padá s Lubuší Švormovou a Janem Valou, kterým sekunduje na tu dobu nonšalantní Josef Langmiler. Samotné příběhy i jejich spojení jsou prostě roztomilá "blbina", řečeno slovy filmového scénáristy z první povídky. Lehce ironická poloha je asi to, co je na filmu scénáristicky nejlepší. Zbytek jsou naivní pokusy o gagy (výstřel z pistole, hrdinčino
"parkování" auta); rodinné špílce a narážky na budoucí těhotenství, vyvolávání fotografií pak tvoří průhledné spojováky mezi povídkami.
Švormová svým elegantním "neherectvím" tvoří příjemný kontrast k lehce přehrávajícímu Valovi, jehož ironickou polohu lze přirovnat k jeho kapitánu Exnerovi z Pokladu byzantského kupce. Bohužel už nikdy takhle výrazně Vala ve filmu nezahrál a ostatní jeho filmové postavy se propadly ve filmové šedi dějin.
Film má také své kouzlo díky roličkám řady tehdejších výzamných herců. Národně-divadelní duo Kohout-Amortová, Menšík, v kupodivu slušivé vážnější roli Filipovský; dramaticky výrazný Bejvl, nepřekonatelně prkenný Lír a romantická Hlaváčová; kouzelně drsňácký Hlinomaz.
A v neposlední řadě atmosféru filmu dotváří skladatel Štěpán Lucký, který si s hudbou dokázal opravdu pohrát.
Pro doby neznalé filmové diváky: jeden z prvních normalizačních filmů (1972) pod taktovkou dosazeného tzv. ústředního dramaturga, jinak řezníka českého filmu, Ludvíka Tomana, v režii tehdejšího českého "fízl kabaretu," který se na Barrandově usadil v podobě dramaturgické skupiny Karla Copa.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 22.7.2017
Trochu slabší než první díl, zejména proto, že vše na sebe strhává Nico... ale nekritickým fanouškům to vadit nebude.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 22.7.2017
Jste puritán a slabší povaha?
Tak se tomuhle filmu raději vyhněte.
Jinak se jedná o skvělou komedii, s prvky parodie na filmy, které snad u nás ani neznáme... Zkladem je protiváha k sérii filmů Prci, prci prcičky.
Hlavně: jde o bláznivinu a tak je k tomu třeba přistupovat.
Že je to "béčkový" film?
Možná, ale skvělá zábava pro ty, kteří vědí.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 4.9.2015
Oddychovka každýmn coulem
Budete se divit, ale nejpovedenější díl celé série.
Ať si kdo chce mluví o odpadu, Babovřesky 3 se vydařily jako typická oddychová komedie... a kdo chcete, podívejte se na všechny ty italské komedie typu Cola, láska, čokoláda, jimž natruc začaly vznikat ty Troškovy české - ať vůbec víte, co haníte.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 29.3.2016
Jedna z lepších francouzských komedií
Patří k těm filmům, které se prosadily v době, kdy komedii kraloval Funes.
Film má celkově skvělé obsazení, nemělo by se zapomínat ani na Bernarda Blie, který tady vystřihl postavu záporáka.
Český dabing - ten původní - film jenom pozdvihl. Vladimir Hrubý, který prvně a naposled "hrál" ve filmu hlavní roli. Dále Libuše Švormová, Josef Větrovec...
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 14.7.2014
Typicky nepovedená dobová koprodukce
Je mi líto, ale ani takový režisér jako Lipský nedokázal dát dohromady slušný film, jakmile se do toho namontovala koprodukce. A to přesto, že tady byl tentokrát i Lipským milovaný cirkus. Ať už se Se sovětským svazem, s Polskem, s NDR... zkrátka tyhle kočkopsi neměly šanci na úspěch.
A to Lipský udělal vše pro zdar díla: Jevgenij Leonov na straně jedné (a lepšího komika v té době Rusko nemělo), u nás komediální hvězdy Sovák, Janžurová... podporované celou plejádou komediálních přihrávačů.
Rusové uměli buď excentrické komedie nebo lyrické. V polovině 70. let začínaly převažovat právě ty druhé.
V Rusku oblíbený dvoudílný film. Pro Čechy nuda těžko ke koukání, natahovaná skvělými cirkusovými čísly. A to bylo všechno.
Z výkonů bych rád vyzdvihnul dabing Josefa Vinkláře za herce Leonova. Dokázal se takřka dokonale přiblížit jeho projevu.
Smůla je, že nikdo z aktérů neměl moc co hrát. Pár vtipných scének jak z Televarieté - kdy Sovák učí slona zpívat nebo Janžurová si hudruje s krocany - ale to je opravdu všechno. Od začátku schématicky víme, kdo je hodný a kdo je zlý... a kdo bude potrestaný. Ale ani se na to příliš netěšíme. I ten fórek s kloboukem jak dortem pro Janžurovou je nám prozrazen předem...
Ani se příliš nedivím, že snímek nikdo nevydal na DVD.
Komedie z 50. let
Dnes už se smějeme jinému humoru.
Marlon Brando snaživě předstírá Japonce i když z dnešního pohledu trochu nevěrohodně. I ostatní herecké výkony odpovídají dobovým standardům.
Z filmu čiší divadelní předloha.
V podstatě nemá smysl tuto komedii vytahovat z archivu.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 10.7.2016
Nestárnoucí klasika
Můžeme děkovat politicky uvolněnému konci 60. let, že vznikla řada vynikajících komedií, zcela nesocialistického ducha. Proč se o tom zmiňuji? Napsat námět, scénář - to trvá v průměru jeden-dva roky. Už to samo o sobě jsou náklady. A jakmile se rozeběhnou přípravy výroby nebo jen průzkum realizace, pak náklady stoupají.
Skvělá Lipského komedie by asi sotva spatřila světlo světa, kdyby se byl vůbec někdo po r. 1970 odvážil přijít s takovým námětem, najmě dle jugoslávského spisovatele - neboť tato země byla považována za odpadlickou od socialistického tábora.
Takže teprve se zpožděním od let 1971-72 začíná řádit ta pravá komunistická cenzura.
Můžeme být vděčni, že takto aspoň "prošly" ideologicky bezproblémové látky, připravované ještě za Pražského jara. Jiné filmy jako Ucho nebo Světáci, to stěstí už neměly, náklady ne náklady, a mizely v archivech, stejně jako filmy, jejichž tvůrci emigrovali apod.
Oldřich Lipský nám naštěstí zůstal zachován. Díky tomu stihl natočit ještě řadu filmových komedií.
Čtyři vraždy pak objevily Káju Saudka; prezentovaly žánr, který už nikdy u nás prakticky nebyl úspěšně natočen. A úplné obsazení tohoto skvěle obsazeného filmu snad ani nelze dát dohromady.
Pro zajímavost: Jiřina Bohdalová jezdila natáčet scény rvačky s Ivou Janžurovou přímo z filmového festivalu v Karlových Varech a ta modřina na tváři ja pravá! Inu, festivalová :)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.3.2023
České znění /dabingforum/
V českém znění: Václav Kopta - Jamie Foxx (Joe Gardner), Hana Vagnerová - Tina Fey (22), Pavel Nečas - Graham Norton (Ludomil Hvězdoplavec), Zuzana Hykyšová - Rachel House (Fogo), Tereza Bebarová - Alice Braga (Hogo), Jan Hrušínský - Richard Ayoade (Hogo), Sylva Talpová - Phylicia Rashad (Libba), Ernesto Čekan - Donnell Rawlings (Dez), Jiří Krejčí - Questlove (Kudrnáč), Zuzana Slavíková - Angela Bassett (Dorothea), Nela Primasová - Cora Champommier (Connie), Zuzana Mixová - Margo Hall (Melba), Ondřej Brousek - Daveed Diggs (Paul), Radka Stupková - Rhodessa Jones (Lulu), Ivan Trojan - Wes Studi (Hogo), Marcela Kyselová - Sakina Jaffrey (Doktorka), Adéla Pristášová - Fortune Feimster (Hogo), Jana Altmannová - Laura Mooney (majitelka kocoura), Stanislava Jachnická - Peggy Flood (Marge), Martina Šťastná - Zenobia Shroff (Hogo), Radka Fidlerová - June Squibb (Gerel), Kamila Špráchalová - Ochuwa Oghie (Lunoplavka Hvězdomilná), Erika Stárková - Jeannie Tirado (Arroyová), Lucie Štěpánková - Cathy Cavadini (Snilka Hvězdná), Nikola Votočková - Doris Burke (komentátorka basketbalu), Pavel Tesař - Ronnie Del Carmen (Hvězdoň Zasněný), Roman Štabrňák - Marcus Shelby (Ray Gardner), Stanislav Lehký - John Ratzenberger (muž v metru), Dalimil Klapka, Daniel Margolius, Filip Vlastník, Filip Antonio, Karolína Křišťálová, Klára Gibišová, Linda Křišťálová, Martin Janouš, Michal Gulyáš, Milan Enčev, Miloslav Mejzlík, Monika Hladová, Rozálie Říčařová
Překlad: Vojtěch Kostiha
Produkce: Marek Hrazdil, Jan Jabůrek
Zvuk: Guillermo Teillier, Martin Večeřa
Výsledný mix: Shepperton International
Supervizor: Magdalena Dziemidowicz
Dialogy a režie: Vladimír Žďánský
Producent české verze: Disney Character Voices International, Inc.
Pro Walt Disney Pictures vyrobilo Studio Virtual® - 2020
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 26.10.2017
Role pro. Eddingtonové
Tuto roli si zahrála Kateřina Frýnová.
http://www.ceskatelevize.c z/ivysilani/1095889602-barvy-z ivota/206562221200017/obsah/14 6201-herecka-katerina-frybova
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.9.2014
Kolik dnešních komedií se vyrovná?
Upřímně - film je první česká crazy komedie a tím je daný žánr, scénář, herecké projevy. A hlavně: je naprosto znát, že autoři naprosto dokonale pochopili, co je to gag.
Neznáte? :-) To je humorný moment, který těží z konkrétní situace. Právě gag dodává scéně humor. Ať už je to verbální nebo akční případně situační moment.
Ve své době musel film působit naprosto převratně. A na rovinu: s Adinou Mandlovou by ten film byl mnohem horší - crazy humor nebyla její parketa. Natašou Gollovou ten film vyhrál, protože ona je tím hnacím motorem filmu. Stačí si porovnat herecké výkony obou hereček v Kristiánovi. Vy byste si dokázali představit v roli Evy Adinu? Já tedy ne.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 13.4.2014
Jsem jeden z "potrefených"
Tedy režisér první povídky.
"Chlapci, natočíte si film! Koupili jsme pro vás báječný námět," nás přizval na poradu šéf Tvůrčí skupiny Mládí větou jak z Karla Čapka Jak se dělá film.
V té době to byla běžná praxe, že začínající tvůrci museli natočit hrůzostrašné povídkové filmy - Jak rodí chlap, Záhada Bermudského trojúhelníku - aby vůbec dostali šanci samostatně točit. Nebylo výběru, možnosti ani úniku. Byla jediná možnost: točit a nebo ne, což v praxi znamenalo, že pak už nikdy. Co byste si vybrali vy? Celých 48 diváků v premiérovém týdnu na večerním představení v kinu Paříž na Václavském náměstí hovoří samo za sebe.
Pro nějakého Pitryxe - název Úraz je samozřejmě skryt v ději. Tehdy jsme nemuseli vše primitivně prvoplánově pojmenovávat. Lidi uměli číst mezi řádky. *
K mé cti budiž řečeno, že pouze moje povídka Úraz byla vybrána na festival filmů mladých tvůrců do Bulharska a že tamějši kritici ji dokonce lichotivě srovnávali s humorem Jiřího Menzela.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 17.6.2016
Hledal svoji hereckou polohu
Málo kdo ví, že Funes v tomto filmu bohatě zužitkoval své vlastní zkušenosti z dob, kdy sám hrál po kavárnách a to i na klavír. Proto je tento film zejména ve své restauratérské části tak trochu hořkou komedií. Postavena je mimo jiné na Funésově preciznosti - v tomto směru i tady hraje sám sebe.
A co víc, řada scén byla improvizovaných - včetně proslulé scény s Hilterovskou stínovou maskou.
Film by a svým způsobem i je pro nás poněkud odtažitý proto, že jsme svět opravdových grand restaurantů v dobách u nás uváděného filmu nezažili a stěží je najdeme u nás i dnes.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 14.11.2020
Další ze zbytečných ambiciozních
filmů, dokládající celkový úpadek filmu v Čechách.
Unylost, monotónnost děje - absence dramaturgie.
Herecké výkony na úrovni prvorepublikových filmů - typu Psohlavci, Jánošík...
Stejně tak filmařské zpracování. Jen je to všechno barevně a širokoúhle.
Nic na tom nezmění Havelkova snaha o popisnou poetiku, upocený symbolismus a "záhadno", které dojde i malému děcku po 10 minutách.
Zbytek je nuda a divák netuší, o co se tam vlastně hraje.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 26.10.2014
Jeden ze slabších fílmů
Všimnete-li si Burianovy filmografie, následuje po tomto filmu roční pauza. Přičemž předchozí tvorba byla relativně nevyrovnaná a svým způsobem nahodilá. Nejsem historika nemám informace. Ale jakoby si Burian nebo lidé s ním spojení řekli, že je třeba vice pracovat na scénáři i filmovém provedení (ne nadarmo se po Lamačovi stal dvorním Burianovým režisérem Mac Frič). A tak od r. 1937 nastává zlom, a Burian točí ař d r. 1942 jeden lepší film za druhým, kdy opět následuje dokoce několikaletá pauza. Částečně je zřejmě způsobená politickou sitací v protektorátu (r. 1942 - atentát na Heydricha) a pak následými sankcemi v poválečném Československu.
Ať tak nebo tak, Hrdina jedné noci je snímkem opravdu nepříliš vydařeným a zjevně nese stopy divadelnosti, jak psáno níže.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 1.6.2019
Lituji, ale tohle se nepovedlo
Postavičky prošly 3D vývojem k horšímu; do jisté míry si ani nejsou podobné. Hlasový projev je příšerný...
Všechno už jsme někde viděli. Sory, ale tohle "s poezií dětství" a s původními postavičkami nemá nic společného.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 17.7.2014
Asi i kultovní
ale jinak z dnešního pohledu spíše béčkový snímek. Více než typická dobová sci-fi. Překombinovaný a svým způsobem předem průhledný scénář, plný rádo by nečekaných schválných zvratů - schématické dialogy i postavy; spousta blýskavých efektů, počínaje výbuchy do provázenými rojem jisker až po meč Luke Skywalkera. Vizuální trikaři se tady museli notně vyřádit ztvárněním letů raket, vesmíru i různých zákeřných červených mlhovinek. Nechybí přehršle sci-fi rekvizitek roboty počínaje, kvantum cetek i dekorací na jedno použití... Ekologové museli už tehdy šílet, když se při závěrečném zániku padouchova města pálil všechen ten plast a balat. Pyrotechnici (tzv. zvláštní efekty) si tady také dobře mákli. Herecké výkony nulové. Prostě bezduší panáci, kteří odříkají neuvěřitelně komiksově pitomý text s emocionálními záchvaty - hvězdy typu Plummer a Hasselhoff ve své herecké nahotě. * Výsledkem je sci-fi soap opera, kterou nezkousnou ani dnešní hospodyňky při mydlinkovém praní jemného prádla.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 24.10.2008
Neurazí, přidá na náladě, lehce pobaví
- nic jiného tenhle film asi ani divákům sdělit nechtěl. A stačilo to. V dobách normalizace i tohle dokázalo potěšit, ne nepodobno lehkým zábavným filmům, které se natáčely na Barrandově za protektorátu, s podobným cílem.
Pro ty, co si nepustili bonusy na DVD - ještě aby to tam Vondráčkové a nakonec i Sobotovi neslušelo! V rozhovoru se Sobota svěřuje, že s "Helenkou" právě tam navázali a prožili milostný vztah. * I tím je ten film příjemný a milý.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 11.8.2009
I humor je umění
A až se někomu z těch současných rádoby režisérů českého humoru (počínaje Hřebejkem a Vejdělkem či Věrčákem konče)podaří jenom z anekdot sestavi děj, natož ještě natočit, zrežírovat, zábavnou komedii, tak před ním smeknu a půjdu pěšky z Počernic do Chuchle. * Ano, je to lidový humor. Ale není ani laciný ani poplatný době. Je to čistý humor v nejlepším slova smyslu. A i když série Kameňáků má sestupnou tendenci, pořád se při nich člověk pobaví víc než při všech těch "geniálních" novodobých českých komediích, které se pak přibalují k práškům na praní, alkoholu a jiným úžasným bonusům.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 8.5.2014
Snaha byla
Ani na po čtvrté nevstoupíš do stejné řeky, ale kdo má rád oddychový humor, tak se to ještě dalo. Ona to není legrace napsat komedii. O tom by mohl vyprávět zejména Marcel Bystroň, který jinak píše skeče pro Zdeňka Izera. Jeho scény se dají dotáhnout improvizací, zatímco film si žádá pevný sevřený tvar. A dnes vládne zběsilé tempo natáčení, kdy není čas improvizovat, zachraňovat a dotahovat "na place". Tohle autoři trochu podcenili. A tak jim nezbylo než se držet řiďounkých, někdy i značně otřepaných vtípků, přičemž u některých asi vtipnost pointy nebyla jasná ani jim. Dávám 50% a 1 hvězdičku jsem přidal navíc za to, že nenechali Pepíka sklouznout do prasáren, ale nechali mu šanci na čistou lásku.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 8.12.2020
Filmový unikát 60. let - to je vše
Jen máloco ztrácí ze svého dobového půvabu.
Nápad Kinoautomatu je naprosto originální, ale je to slepá ulička kinematografie. Snad jen to, že je opravdu roztomilým dobovým artefaktem, asi jako třeba byl ve své době orchestrion nebo parní lokomotiva.
Dnešní digitální doba je prostě jinde.
Film je klasickou ukázkou dobového kultivovaného humoru, promyšleného propracovaného stylu, jaký Horníček později prezentoval v Hovorech H. Byl to však vrchol tohoto žánru, který svým intelektuálním zázemím mohl být jen vrcholem a neměl už kam se dál rozvíjet. Mohl se jen ideově a vizionářsky posouvat (což ani sami autoři netušili kam), což ale bylo jeho aktérům znemožněno nástupem normalizace 70. let - a nemyslím tím jen partu kolem Horníčka, Roháče, Hrubeše, Svitáčka... Byla to celá kulturní epocha, jejímž dobovým dokladem je i Kinoautomat.
Nicméně to byla jen technická hračka. Sice dokonale provedená, promyšlená, ale nic víc z toho dál vzniknout nemohlo. Důkazem o tom jsou i dostupné exportní ukázky Činčerových zahraničních "kinoautomatů" např. pro Japonsko. Stejně jako Činčerův ranější experiment: Laterna Magika, která je roztomilým turistickým artefaktem - pouze v Praze. A to jen proto, že někdo stále udržuje ono nákladné technické zařízení nutné pro realizaci tohoto "projektu".
Pozdější brečení o zašlapaném projektu Kinoautomatu, ze strany jeho tvůrců či dědiců v osobě dcery režiséra, Činčerové, proto nemohlo nic změnit na jeho osudu. Nejde o ideologii nebo nějaký umělecký zázrak.
Totiž, to co kdysi tak štědře zaplatil a sponzoroval komunistický Československý stát, to už dnes nikdo dál sponzorovat nebude.
Taková je pravda, ať se to někomu líbí nebo ne.
Důkazem je i to, že ani po revoluci se víc než 3 představení v divadle Světozor nekonaly a dál se nic nekoná.
Je to a byla to jen krásná, ale nákladná hračka, která se nezaplatí.
Má dáti, dal.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 14.8.2017
Film je možná dobrý hereckými výkony, možná unikátností časověposloupnéhé nátáčení... Každopádně, podobná melodramata v Americe ceny Akademie Oscar získávají.
Dustin Hoffman je můj oblíbený herec, Meryl Streepová vice než úctyhodná herečka... Film jsem ale nedokoukal.
Ždímačka na city.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 2.8.2020
Nezaujalo
Australské filmy mi přišly vždycky jako od "mimoňů". A že jsem jich viděl před lety docela dost. Jen šly u nás na filmovém kanálu. Rád bych někdy přišel na to, v čem je to jiné...
Krokodýl Dundee je docela populární. Mne to začalo nudit po pár minutách.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 8.6.2008
Ambice a realita
Vynikající kameraman Jaroslav Brabec se títmo filmem pokusil vetřít mezi režiséry. Že se jím nestal, svědčí i propadák v podobě televizního seriálu, který v r. 2007 natočil. Něco jiného je dělat krásné obrázky, a to Brabec neumí, a něco jiného je syntetizovat temporytmus filmu - dramatické principy vyprávění příbehu (dramaturgie), střih, herci, zvuk, atd. atd. - což záleží výhradně na režisérovi. A tím Brabec, bohužel, není.
Že bude Krvavý román trpět tímto neduhem, bylo jasné už od samého začátku, při natáčení. Jednotvárné "nudné" tempo natáčených scén, monotónní herecké výkony... úžasný pokus o hold němému filmu, ale musela by jej držet pevná ruka režiséra.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 13.4.2016
Pohádková klasika
Dokonalá ukázka toho, jak dobře napsaná a skvěle zahraná pohádka se dokáže obejít bez barev, v jednoduchých až skoro ošizených dekoracích.
Jako mnohá díla z konce 60. let tato pohádka zmizela v tv archivech a objevila se až po sametové revoluci.
V obsazení pak chybí role "Pikolík", kterou zahrál Zdeněk Sedláček (1) - hledejte jej dle databáze FDB - ale Křesadlo není ve výčtu jeho rolí doplněno ani zde.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 21.4.2014
Pohádka 50. let
Má svoji atmosféru, příroda, tance... ale právě proto nemá příběh filmu dostatek prostoru, je bohužel prvoplánový; na dnešní dobu příliš expresivně pojatý. Asi to je jeden z důvodů, proč leta ležel v archivu a nikde se nepromítal.
Ve filmu můžeme vidět řadu předních herců... z nich snad jedině Dana Medřická se nezpronevěřila svému šarmu a nesklouzla ke křečovité expresi. A za povšimnutí stojí výkon Eduarda Cupáka, který byl prostě talent.
Asi neprozradím, že je veřejným tajemstvím, že jej k režiséru Krškovi pojil i osobní intimní vztah, nicméně Labakan je posledním filmem jejich spolupráce.
A také Krškovi se už do konce kariéry nepodařilo natočit ani tak výpravný film jako Labakan (a s ním současně ve stejných bulharských exterierech natáčenou Legendu o lásce) ani nějaký další film, který by v české kinematografii zaujímal významější místo.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 10.9.2014
Předem prohraná bitva?
Vůbec se nedivím, že autoři chtěli ten film zrealizovat. Z celého filmu čiší nadšení ABBOU a herci podali maximální výkony. Pohoda a paráda si asi řeknou příznivci odlehčené tvorby.
Je fakt, že já osobně ten film zkousnu díky skvělému výkonu Meryl Streepové a - nedoceněnému - dabingu Simony Stašové, která se jí směle vyrovná (pokud zrovna nekoukám na originál).
Takže autorům sedm hvězdiček za snahu a za ten elán, který z filmu čiší.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 15.2.2022
Popularita rostla
Po dvou povídkových a jednom celovečerním filmu, které byly černobílé, dostal čtvrtý snímek šanci na barevný film. To bylo v té době vyznamenání, protože barevný materiál byl výhradně za devizy.
Možná právě proto, aby se využila "barevnost" vznikl příběh kolem červeného sklíčka. Exteriéry zámku se natáčely zcela jistě proto na zámku Červená Lhota.
Ve filmovém ději, zápletce i rozuzlení jsou cítit nůžky krácení ve střižně - Film se také spíše blíží filmu pro dospělé, než pro děti a mládež, jak se tehdy říkalo. Děti jsou do příběhu zapojovány poněkud nepřirozeně a jejich prostor je svým způsobem nadbytečný - zejména kolem scén v dětském táboře. Celkově jde o snímek z celé čtveřice po všech stránkách nejslabší.
Těžko proto soudit, zda by ještě vznikl další film s detektivem Martinem,kdyby nebylo událostí r. 1968
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 15.2.2022
Vrchol tetralogie
Pro mne nezapomenutelný film z dětství. Samozřejmě, nejvíc mně tehdy uchvátil mladý chuligán Jan Kraus, včetně jeho praštěné anekdoty o devíti bláznech - která dala filmu název.
Ani dnes nepostrádá tento film své kouzlo, napětí - jakkoli se herecké výkony "Martina" a spol. zdají (a jsou) kožené atd. Byla to taková doba a těžko mohl socialistický policista působit odvázaně jako Kojak, Colombo, Randal a Hopkirk - což byly tituly, které se v té době u nás mohly mihnout.
Pamatuji se, že mne jako diváka příběh dokonale pohltil. Bavily mne drobné legrácky mezi Martinem a postavou V. Hrubého. Fungují i dnes, včetně onoho neotřelého zakončení - kdy autoři utnou pointu anekdoty.
A nesmím zapomenout i na jednak hudbu, která se stala znělkou pro detektiva Martina, jednak pro jazzový charakter hudby části filmu.
"Takže když jsem vylezl nahoru, tak jsem viděl..."
"Co?"