Vtáčkovia, siroty a blázni

Absolutní surrealistická   avantgarda aneb Juraj   Jakubisko na LSD. Alespoň   tři čtvrtiny filmu to tak   vypadá. Naprosto šílená   psycho jízda zabalená do   podobenství, alegorie a   hlavně svobody. Liškova   hudba k tomu je taky pěkná   psychedélie, o různých   barevných filtrech na kameru   ani nemluvě. Ovšem poslední   čtvrtina filmu je   neskutečný ZLO!!! I Liškův   doprovod dostává jiný   rozměr a vyvrcholení celého   filmu evokuje totalitu a s ní   hlavně srpen   osmašedesátého roku,   symbolika je přímo   hmatatelná. Uf, takový   závěr bych rozhodně   nečekal. Juraj Jakubisko   určil svůj jasně   identifikovatelný styl a   osobitý rukopis, který nikdo   jiný už nikdy nenapodobil.   Ústřední trojice Jiří   Sýkora, Philippe Avron a   překrásná Magda   Vašáryová (která se   nebojí odhalit své tělo a   je zde naprosto   okouzlující), prožívají   různá dobrodružství a   všechny tři k sobě pojí   veliké přátelství. Až do   chvíle, když jednoho z nich   seberou policajti a on si   odsedí rok ve vězení. Pak   začíná nečekaný   zvrat....Já jsem chvílemi   fakt kolikrát nechápal, co   se tam všechno děje a jak   tohle mohl Juraj takhle   natočit, tohle nemohlo   dopadnout jinak, než že film   byl samozřejmě uzamknut v   trezoru až do roku 1990.   Jedinou věc, co bych vytknul,   jsou už klasicky dodrbané   postsynchrony, ostatně jako   ve více Jakubiskových   snímcích, nechápu, že to   takhle může nechat. I přes   tenhle Jurajův nešvar musím   říct, že film disponuje   atmosférou, kterou v jiných   filmech nenajdete. Velmi mě   pobavila scéna, když naše   hlavní trojice močí někde   v poli a křičí do dálky :   "Pozóóóóór, nová   vlna!!" Výborné :).

Za totáče se říkalo, že   filozofie je hledání   černýho kocoura v temný   komoře. A marxistická   filozofie je taky hledání   černýho kocoura v temný   komoře, ale s tím rozdílem,   že ten kocour v ní není.   Nevím, jestli tenhle film je   jako filozofie nebo jako   marxistická filozofie, ale   já jsem tam toho kocoura   nenašel.