Vtáčkovia, siroty a blázni

Absolutní surrealistická avantgarda aneb Juraj   Jakubisko na LSD. Alespoň tři čtvrtiny filmu to   tak vypadá. Naprosto šílená psycho jízda   zabalená do podobenství, alegorie a hlavně   svobody. Liškova hudba k tomu je taky pěkná   psychedélie, o různých barevných filtrech na   kameru ani nemluvě. Ovšem poslední čtvrtina   filmu je neskutečný ZLO!!! I Liškův doprovod   dostává jiný rozměr a vyvrcholení celého   filmu evokuje totalitu a s ní hlavně srpen   osmašedesátého roku, symbolika je přímo   hmatatelná. Uf, takový závěr bych rozhodně   nečekal. Juraj Jakubisko určil svůj jasně   identifikovatelný styl a osobitý rukopis, který   nikdo jiný už nikdy nenapodobil. Ústřední   trojice Jiří Sýkora, Philippe Avron a   překrásná Magda Vašáryová (která se nebojí   odhalit své tělo a je zde naprosto   okouzlující), prožívají různá   dobrodružství a všechny tři k sobě pojí   veliké přátelství. Až do chvíle, když   jednoho z nich seberou policajti a on si odsedí   rok ve vězení. Pak začíná nečekaný   zvrat....Já jsem chvílemi fakt kolikrát   nechápal, co se tam všechno děje a jak tohle   mohl Juraj takhle natočit, tohle nemohlo   dopadnout jinak, než že film byl samozřejmě   uzamknut v trezoru až do roku 1990. Jedinou věc,   co bych vytknul, jsou už klasicky dodrbané   postsynchrony, ostatně jako ve více   Jakubiskových snímcích, nechápu, že to takhle   může nechat. I přes tenhle Jurajův nešvar   musím říct, že film disponuje atmosférou,   kterou v jiných filmech nenajdete. Velmi mě   pobavila scéna, když naše hlavní trojice   močí někde v poli a křičí do dálky :   "Pozóóóóór, nová vlna!!" Výborné   :).

Za totáče se říkalo, že filozofie je   hledání černýho kocoura v temný komoře. A   marxistická filozofie je taky hledání černýho   kocoura v temný komoře, ale s tím rozdílem,   že ten kocour v ní není. Nevím, jestli tenhle   film je jako filozofie nebo jako marxistická   filozofie, ale já jsem tam toho kocoura nenašel.