Vojna a mír

Na rozdíl od svého   předhodnotitele jsem   literární předlohu četl a   viděl ruskou (sovětskou)   verzi Sergeje Bondarčuka z   roku 1965 a i když je tohle   zpracování výborně   obsazené a určitě hodně   dobré, musím přiznat, že   pro mne je Bondarčukovo dílo   určitě lepší i když ne o   mnoho. Má totiž už ze své   přirozenosti to, co téhle   verzi chybí. Sergej   Bondarčuk, Ljudmila   Saveljeva, Vjačeslav Tichonov   a Oleg Tabakov tomu dali to,   co se v Hollywoodu ani za   všechny peníze nedá najít   a obstarat. A myslím, že pan   Tolstoj by v tomto byl se mnou   zajedno. Je to ale pouze můj   dojem a můj názor.

Jako první jsem viděla ve   Vidorově režii toto   zpracování a postavy a   jejich herecké ztvárnění   mě nadchly. Pochopitelně se   sice americké a ruské   zpracování liší svým   pojetím a přístupem -   protože rusové mají tak   trochu větší a možná i po   právu lepší vztah ke svým   spisovatelům, a již dávno   minulým dějinám (- viz   Bondarčukova režie, v tomto   případě bych brala na úkor   spádu kameru a její   předlouhé záběry do stepi,   nebo na břízy,) ale každý   z těhto dvou velkolepých   filmů mě zaujal a u mne je u   obou vysoké hodnocení....

I tahle verze slavného   románu L.N. Tolstého je   vynikající - má skvělé   obsazení a oproti ruskému,   hodně popisnému a poněkud   těžkopádnému, zpracování   z roku 1965 se jeví jako   divácky mnohem   stravitelnější. Jenže co   naplat - M. Ferrer není V.   Tichonov ...a bez něj to pro   mě prostě není ono.

Vojna a mír
Patří mezi 501 filmů,   které musíte vidět.
Nominace na Oscara (1957):   Nejlepší kamera, Nejlepší   kostými, Nejlepší   režie.
Filmových   adaptací Tolstého   nejslavnějšího díla je   několik. Rusové natočili   Vojnu a mír v roce 1915 a pak   ještě v roce 1956 (slavná   Bondarčukova), v Evropě pak   vznikla v roce 2007 ještě   televizní minisérie. Já   viděl jen tuto americkou,   takže srovnávat nemohu. Na   jednu stranu je škoda, že   vše bylo v angličtině,   včetně všech různých   nápisů, což se mi tedy do   Moskvy ani trochu nehodilo, na   druhou stranu chápu, že to   prostě jinak udělat nešlo.   Diváci by asi nešli na   americký film, kde se mluví   rusky. Zkrátit čtyřdílný   román do tří hodin také   asi nebylo nejsnažší,   filmaři se ale s tímto   úkolem vypořádali na   jedničku a i přes ty   nezbytné tři hoďky jsem se   ani na chviličku nenudil.   Největší prostor byl dán   asi Pierrovi, který byl   zobrazen až moc kladně,   aspoň bylo komu fandit a koho   obdivovat. Doporučuji všem,   dobrá pomůcka pro lenochy,   kterým se nechce číst   povinnou školní četbu,   také jsem to tak na maturitu   dělal...

Tohoto filmu si cením hlavně   kvůli hereckému obsazení a   že Hollywood vůbec sáhl po   takovém námětu.Prostě ta   doba napoleonských válek a   milostný příběh, prostě   kostýmní romance,které   vévodí krásná Nataša   Audrey Hepburn. Kdo nezná   povinnou školní četbu, ale   až v pozdním věku si   cením, že Tolstoj byl   spisovatel velikán!

Pro mne tohle zpracování   není o nic horší než   pozdější Bondarčukovo.   každé je jiné, ale na mne   zapůsobila obě. To ruské   samozřejmě famózněji   pojatými masovými bitevními   scénami, tohle   přesvědčivostí v detailu.   A krom toho, že Herberta Loma   mohu vždycky, navždy si budu   pamatovat, jak se Mel Ferrer   sklání nad Audrey, a   protože právě přišel   zvenku z vánice, tají mu na   řasách sněhové vločky...   A klidně mne podezírejte ze   sentimentu.

Síla v ústupu
Filmu lze vytknout řadu   slabin - přílišná   úsečnost (adaptovat   Tolstého epopej ve třech   hodinách je herkulovský   úkol), atraktivní Pierre,   dokonce Andrej uhlazeně   hezký i v době umírání   skutečně nejsou těmi   jedinými. Ale bylo by   krátkozraké nevidět   některé silné stránky.   Přesvědčivě působí   prakticky celý ústup   Francouzů. Američané   ukazují, že Tolstoj neměl   zcela pravdu, když ruskou   armádu přirovnal k   honákovi, který jen občas   ve vzduchu zapráská bičem:   Na říčce Berezině se   odehrál masakr. Silnou   scénou je i specificky   pojatá smrt Platona   Karatajeva. A Američané se v   rámci všech zpracování   mohou chlubit snad nejlepším   Napoleonem. Pražský rodák   Herbert Lom se pro tuto roli   hodil věkem, postavou i   projevem. Ještě aspoň jedno   plus pochopitelně patří   vynikající hudbě.

Dlouho
jsem váhala nad shlédnutím   tohoto díla, pořád jsem   měla před očima   několikakilogramovou knihu.   Promiň, hrabě, teď si tě   přečtu ráda bez školního   doporučení, protože tento   dechberoucí film ve mně   vzbudil zvědavost. A   předpokládám, že skvěle   napsané, režírované a   zahrané postavy musí mít   přinejmenším stejně   skvělé literární   předchůdce... A teď musím   sehnat ještě toho   Bondarčuka:-)

Román jsem nikdy neměl   odvahu přečíst. Ruskou   verzi filmu jsem neviděl z   principu. Toto je ovšem   dokonalé.

TENTO NÁDHERNÝ FILM JSEM   VIDĚLA PŘED TŘICETI LETY A   STÁLE PAMATUJI ÚŽASNÉ   HERECKÉ VÝKONY A KRÁSNĚ   UDĚLANÝ FILM,KTERÝ NA MĚ   VELMI ZAPŮSOBIL.VIDĚLA JSEM   I SOVĚTSKOU VERZI A MOHU   ŘÍCT,ŽE TO BYL TAKÉ VELMI   PEKNÝ FILM,ALE TENTO SI   PAMATUJI VÍC.