Slídilové

Právě si tenhle film připomínám u obrazovky   snad po 25 letech (brrr to zní hrozně) a pořád   mi to připadá jako ta roztomilá hollywoodská   všehochuť. Trošku drámo, ždibec špionáže,   krapet krimi ale hlavně legrace. No a když vám   to naservírují esa jako Redford, Poitier,   Aykroyd, Kingsley a James Earl Jones je to   tutovka. Jasně, není to žádný art ale zato   bezvadná oddechovka, která si na nic nehraje.

První, co mě na týhle věcičce zaujalo je   nepřekvapivě obsazení. Tolika známými herci v   ústředních úlohách se nemůže pochlubit jen   tak ledajaký film. Slídilové také nejsou   žádná průměrná tuctovka. K filmovému   skvostu sice mají poměrně daleko, ale do   kategorie velmi sympatických snímků se je   zařadit nebojím. Mnohokrát prověřenému   Robertu Redfordovi sekundují Sidney Poitier, Dan   Aykroyd nebo třeba Ben Kingsley. Zápletka je   docela zajímavá i sama o sobě, i když faktem   zůstává, že to není nic, co bych až na   několik málo detailů neviděl už jinde. Jenže   režisér Phil Alden Robinson z toho vymáčknul   za pomoci prvotřídních herců mnohem více,   než by se mohlo zdát. Plánování a   vloupávání možná zdánlivě nijak výrazněji   nevybočuje ze schématu „zlodějských“   snímků jenže tvůrci celých 120 minut   prošpikovali něčím, co na první pohled nemá   v takovémto typu filmu absolutně co dělat, na   druhou stranu to sem skvěle zapadá, přidává   to na svižnosti a hlavně to baví. Je to lehce   komediální ladění. Samozřejmě povětšinou   spočívá ve špičkování mezi členy týmu   ovšem například celá scéna „seznamte se,   Werner Brandes“ by krásně zapadla do   jakékoliv slušné komedie. To už vůbec   nemluvím o závěru s Abbottem, kde padne   větší množství hlášek než v některých   čistých komediích za celou dobu. Nejvíce mě   rozsekal asi dialog mezi Abbottem a Whistlerem:   „Chci mír a pokoj pro všechny lidi na zemi.“   „Zastupuji vládu Spojených států. Takovými   věcmi se nezabýváme.“ Výstižné. On vůbec   David Strathairn jako Whistler je největší   frajer a bavil mě úplně nejvíc. Ale každá   individualita má v tomto týmu své místo. Moc   se mi líbila též „nepřetechnizovanost“   práce a vybavení týmu. Samozřejmě za to   může z velké části doba vzniku, ale i tak to   působí mnohem sympatičtěji než nějaká   futuristická udělátka, která se objevují ve   filmech současných. Snímku rozhodně prospívá   i několik větších či menších dějových   zvratů a samozřejmě i Hornerova hudba, i když   v tomto případě bych si dovolil poznamenat, že   s ohledem na jeho schopnosti je spíše   průměrná (=vhodně doplňuje film, poslechnout   si ji samostatně? Ani náhodou). Zkrátka tenhle   filmek je dobrá oddechovka, máloco v něm   nefunguje tak jak bych čekal a ï když má dvě   hodiny, díky jeho tempu (ač rozhodně ne   ďábelskému) mě ani chvilku nenudil a určitě   si ho někdy pustím znovu.

Hvězdné obsazení v tomto filmu zaručuje   nezapomenutelný zážitek. Děj filmu se   odehrává v počitačovém   prostředí.Speciální team hackerů,kterým   šéfuje Robert Redford má zvláštní   úkol.......

V tomto filmu je velmi skvěle spojen humor a   napětí
přímo skvělé je i zapojení   herců kteří role skvěle odehráli.

Jmenuji tě čestným slepcem
Ukázkový příklad spojení napětí a humoru do   harmonického celku vtipného a velice zábavného   thrilleru, který lze vidět i víckrát, i když   už člověk zná rozuzlení. Dějovými zvraty,   které si některé filmy nechávají až na   finále, tvůrci v tomto případě nešetřili,   takže snímek má švih a spád po celou dobu.   Není co vytknout.

Film se tváří jako pohodová nenáročná   podívaná avšak chybí jí větší šmrnc a   hlavně vyžaduje od diváka velkou pozornost.   Opravdu stačí chvilka nepozornosti a divák se   může snadno ztratit. Celkově mi ve filmu   chyběla větší pohoda a nějaká ta   "akce" nebo překvapení a i když je   film plný vynikajícíh herců všichni kromě   Redforda dostávají překvapivě málo prostoru.

Parádní film, plný příjemného humoru. Nejen   zajímavý příběh, ale i skvělé herecké   obsazení (a nemám na mysli jen Roberta Redforda   a Sidney Poitiera).