V nitru Llewyna Davise [2k digital]

Tak to je zlý - těžká   forma nudy se dostavila už v   první minutě a spolu s ní i   šok ze zaskočení, ne   nepodobný situaci, ve které   na hokejovém finále MS   dostaneme ve stejném čase   gól! Zbytek bych pak   přirovnala k nedobrovolnému   večeru u táboráku s   "Honza Nedvěd   Revival", bez možnosti   zpít se do němoty...   zkrátka, už nikdy nechci   skončit v nitru Llewyna   Davise, zvenčí to   namistrovanému vyžírkovi s   neforemným zadkem, kterému   tímto děkuji za posilující   spánek, do kterého jsem   během budování jeho   kariéry upadla.... a jinak -   Bůh ochraňuj námořnictvo   Spojených států!

Komedie jak stehno. Body   dávám jen za ginger   čičinku a pěkně   odzpívané songy. Nevím, za   co dáváte tolik bodů, ale   místní bodové hodnocení   obecně nechápu (zrovna jdu   rozčarovaná z vašeho   ubohého hodnocení filmu By   The Gun).

Coenovi jsou proste mistri ve   smeru, ktery si sami   definovali. Mozna ze jsou   prvni jenom kvuli tomu, ze   nemaji konkurenci. Dej se   odehrava nekdy na zacatky   sedesatejch let, ale clovek si   nemuze pomoct, ze kdyz na to   kouka, ma pocit jakoby se   mixovala doba Kafky s nasi   pritomnosti. Co se mi asi   nejvice libilo byla az   hororova amtosfera, ackoliv   horor je to posledni slovo,   ktere byste si s timto filmem   pojili. Kdyz o tom premyslim,   ze mozna ta atmosfera byla v   kazdem z jejich filmu a mozna   ze je prave ona tim, co dela   jejich filmy tak vyjimecnymi.

Život Llewyna Davise je jedno   zklamání za druhým -   žádné peníze, žádný   domov, stagnující kariéra a   tím výčet ještě zdaleka   nekončí... Melancholicky   laděnou atmosféru   prosvětlují úsměvné   chvilky - moc se mi líbil   nápad s kočkou. Film na mě   působil velmi uvěřitelně a   s hlavním hrdinou jsem   opravdu cítila. Jen mi   přijde, že se děj ubírá   od nikud nikam. Chyběla mi   tam nějaká pointa.

Film má na to stát se   kultovním snímkem pro   milovníky americké folkové   scény šedesátých let, ale   jako příběh selhává.   Respektive absence   jakéhokoliv zřetelného   příběhu je jeho největší   slabinou. Bratři Coenovi se   snaží zastřít slabý   scénář tím, že do scén a   postav vkládají svou   typickou poetiku a humor, ale   i to působí místy spíš   křečovitě a jako   vykrádání sama sebe. Ve   srovnání s ostatní filmovou   produkcí na začátku roku   2014 je to pořád slušný   nadprůměr, ale jinak je to   patrně nejslabší film   slavných bratrů.