Třetí táta [TV film]

„Cesty Páně jsou   nevyzpytatelné" praví   Písmo Svaté a že na tom   něco bude se přiklání i   mnozí nevěřící. Osudy   jsou různé a určitě mnohý   bude souhlasit s tím, že ne   zrovna takové, jak by si sám   představoval. A o jednom   takovém osudu právě   vypráví tento snímek,   který vznikl ještě v době   socialismu, což znamená, že   obsahuje ono, dnes tolik   proklínané, socialistické   smýšlení. To však nijak   neubírá na kvalitě v rámci   dramaticko-psychologické   filmové tvorby. Svým   námětem má rozhodně co   říct i dnes. Takovýchto   snímků bylo natočeno hodně   a co se týče námětu, je   skutečně z čeho vybírat.   Ať se to někomu líbí nebo   ne, natočen je kvalitně v   celém svém aspektu dané   problematiky. Právě svou   dramaticko-psychologickou   sondou zvýrazňuje vážnost   problematiky, což znamená,   že se rozhodně najedená o   nic zábavného. Je to   příběh, který by bez   skrupulí klidně mohl nést   označení 'osudový příběh   ze života'. Má hlubokou   myšlenku a o to jde   především. A je to   myšlenka v rámci   obyčejného lidského   přístupu nemálo hodna k   zamyšlení, neboť platí v   každé době. A co víc,   třeba se v tom někdo s   podobným osudem i pozná.   Tentokrát se svým způsobem   jedná o příběh dětský,   který vypráví o Jakubovi,   kterak si vlastní pílí   pořídil tatínka a pro svou   maminku toho správného   muže. Ale jistě, tkví z   toho určitá naivita a   nekoncepčnost, ale právě v   tom je pojato kouzlo dětské   duše a dětského vnímání.   Ryze televizní snímek se   socialistickou moralizační   myšlenkou na správném   místě, neboť v této době   se samoživitelky ne zrovna s   radostí podporovali.

Příběh stojící na malém   Pavlu Mangovi, který dosáhl   svého a i když jeho maminka,   narozdíl od Dády,   postrádala sexappeal, nakonec   ji do chalupy panu Vlkovi   nasadil.

Naprosto švihlá báchorka,   jednoduchá, primitivní a   okopírovaná. Sebelepší   herecké obsazení   nezachránilo ubohoučký   scénář, pracující s   jednou plochou pocitu. Ne,   nudné to nebylo, ale ten   námět tu byl už tolikrát,   že člověk tak trochu   předem tuší, jak, a co   bude. Hodnotím právě jen to   herecké obsazení, jinak do   kopru se zbytkem.

Žádnej zázrak. Přesně   rozdané karty, kdo s kým   ano, kdo s kým ne, proč ano   a proč ne. Hodně to těží   z dobově dočasné popularity   Pavla Manga, takže se to dost   podobá starším šlágrům s   Tomášem Holým. Ale má to   docela fajn atmosféru a   nutná klišé typu, kdy ve   vypjatých situacích do   otevřených dveří na   chodbě dějově nevhodně   vyleze nahatá baba omotaná   ručníkem.

Proč jen se netočí takové filmy?
Bezvadný film na letní   večer.

Citlivý příběh malého   Jakuba, který si hledá   nového tátu. Jeho tatínek   se utopil na vodácké   výpravě. Nový, druhý táta   ale neodpovídá plně   Jakubovým představám.
Máma s ním odjíždí na   část prázdnin na venkov; na   chalupu za panem Vlkem,   skutečným vlkem   samotářem, který rád   chytá ryby ale neumí je ani   uvařit. Vlk nejprve   přijímá Jakuba jako   přítěžek. Potom se ale   Jakubova máma otráví   houbami a musí na několik   týdnů do nemocnice. Jakub   zůstává s Vlkem na chalupě   a než se maminka vrátí   stanou se z nich nejlepší   přátelé.

Hezký film o mezilidských vztazích.
Pavel Mang byl okouzlující   dítě, to asi potvrdí   každý, kdo miloval jeho roli   "Vaškchů" v   seriálu Cirkus Humberto. V   této roli také oslovil malé   i velké diváky. S povděkem   byl tedy přijat tento film o   malém chlapci, který hledá   tatínka i kamaráda   současně, když jeho pravý   otec zahynul při převržení   kanoe. Pavel Mang jako Jakub   mne velmi zaujal již před   lety, nyní jsem si s chutí   jeho bezprostřední herecký   výkon ráda zopakovala. Ta   přirozenost a bezelstnost,   jaká čiší z malého   Jakuba, že si získá srdce i   nepřístupného a poněkud   morousovatého starého   mládence Vlka, je prostě   úžasná. Ivan Vyskočil   jakožto Vlk pomalu odhaluje i   své lidské stránky, za   nepřístupnou tváří se   skrývá velké srdce. Naďa   Konvalinková je laskavá a   dobrosrdečná maminka, ta to   ani jinak neumí. Naopak si   vzpomínám, že mne v   dětském věku překvapila   má oblíbená   "princeznovská"   Dáda Patrasová v roli   poněkud nafoukané a   pohodlné Jany, Vlkovy   "nápadnice". V   malé roli souseda Ryby se   objevuje výborný český   herec Ota Sklenčka. I po   dvaceti letech od svého   vzniku tento televizní film   neztratil nic ze své milé   atmosféry a laskavosti, je   určen pro všechny generace a   snad by mnohým lidičkám   mohl být i velkým   příkladem v jejich životě   a chování.