Toulavý pes

Detektivka z poválečného Japonska se silným   sociálním podtextem, kvůli kterému se ale   nezapomíná ani na napětí a propracované   dějové zvraty. Kurosawovi oblíbenci Mifune a   Shimura tu vytváří známý model dvou   policistů: jeden je nezkušený, zbrklý a   zápasící se střetem ideálů a reality, druhý   lehce okoralý, flegmatický a iluzí dávno   zbavený. Společnost jim dělá nesnesitelné   vedro a bída v ulicích, k níž se každý z   nich staví úměrně ke svým zkušenostem.

Klasický Kurosawa, v začátcích své filmové   tvorby a už tehdy nejlepší. Na námět jeho   filmu natočili další produkce desítky filmů   podstatně horší kvality. Jako vždy nejde u   Kurosawy o prostý příběh jako takový, ale o   psychologii postav v určité konkrétní situaci   a sociální souvislosti jejích činů.

Akira Kurosawa opět nezklamal. Co se stane když   vám někdo ukradne zbran ?...tak to se můžete   dozvědět v tomto filmu.

Kurosawa jak jej nezname. Napinavy film, noirova   kamera, jen ten vychodni nahled na vec mi tam   trochu nesedel.

Kriminálka v japonském duchu. Z filmu jsem měl   pocit, že byl tentokrát Kurosawa inspirován   americkými detektivkami ve stylu "americké   drsné školy". Všudypřítomné vedro,   upocené tváře. Film má poměrně jednoduchou   zápletku. Hlavnímu hrdinovi, začínajícímu   detektivovi, je na počátku příběhu ukradena   zbraň a pomocí této zbrani je následně   pácháná trestná činnost. Mladý detektiv   musí napravit svoji pošlapanou čest.
Jsme v   Japonsku, pár let po válce. Ve filmu zazní   několik známých melodií připomínající   Ameriku, Itálii a Španělsko.