Smaragdový les

Film, který je částečně   zatížený ekologickým   tématem záchrany deštných   pralesů, se ale celkem   povedl. V hlavní roli Powers   Boothe si to užívá,   záběry z pralesa výborné,   pralesní lid   "Neviditelných"   také.

Zajímavý, i když značně   zidealizovaný a tak trošku   kýčovitý snímek o životě   uprostřed amazonského   pralesa. Mladičkému Charley   Boormanovi to sice s holým   zadečkem moc slušelo,   otázkou ale zůstává, na   jak dlouho se jeho kmeni   ještě podařilo přežít.   Nicméně určité poselství   film nese a jeho sledováním   určitě čas jen tak   zbůhdarma nepromarníte.

Po přečtení obsahu o čem   film bude, se mi dostalo něco   jiného. Čekal jsem   napínavé pátrání po   ztraceném chlapci kde bude   napětí, lekačky, deprese,   střety s indiány atd. ale   tohle je spíše takový   odlechčený dobrodružný   film, poplatný svému vzniku.   Né vše úplně špatně, ale   nijak zvlášť mně snímek   neoslovil.

Silně ekologický film o   devastaci přírody člověkem   pro své potřeby, který   však záhy zjistí, že   příroda má svá vlastní   pravidla. Jak už to bývá,   příběh je založený na   skutečné události a jedná   se o únos chlapce domorodci,   kteří ho dle svých   způsobů začali vychovávat   To se odehrálo na místě   stavby přehrady, kvůli   které musel ustoupit ohromný   kus porostu. A samozřejmě   nejen kvůli přehradě. Po   onom únosu se děj odehrává   především na straně   domorodců, kdy poznáme   jejich způsob života,   rituály a vůbec životní   zvyky. Sledujeme, jak se z   městského chlapce postupně   dle domorodých pravidel   stává muž. V koncepci   příběhu je zasazena nejen   ekologická moralizace, ale   hlavně ukázat domorodce v   jejich světlé stránce a   hlavně fakt, že to jsou taky   lidi, které vyspělá   civilizace utlačuje a bere   jim domov. Hodně to je   podobné s tématikou   westernů ohledně indiánů,   jako je třeba ´Malý velký   muž´ (1970) či ´Tanec s   vlky´(1993). Co se týče   onoho otce, v rámci jeho   charakterizace se jedná   docela o překvapení. Nejen   že je odhodlaný chlapce   najít, ale dokonale dokáže   sehrát svoji roli nejen v   rámci své profese, ale i   divočiny. Powers Boothe svou   roli pojal až neskutečně   věrohodně, neboť právě ta   věrohodnost tu byla hodně   důležitá. Musel totiž   naprosto přesvědčivě   ztvárnit muže, který musí   jít proti zájmu své   profesní obživy v zájmu   záchrany svého syna. A to se   povedlo. Jedná se o   přívětivý ekologicky   založený moralizační   snímek, stále nic   neztrácející na své   hodnotě. Kdo se setká se   skutečným světem, vždy se   jím nechá okouzlit a smekne   klobouk, než aby zarputile   prosazoval svůj způsob   života. Kéž by to tak i   skutečně bylo právě v   oblasti deštných pralesů.

Brazília, štát Pará,   1974-1984. Kým americký   strojvedúci stavia priehradu   na rieke v Amazonke, jeho syna   unesie domorodý kmeň   nazývaný Neviditeľní   ľudia. Otec ho hľadá v   džungli 10 rokov, ale keď ho   konečne nájde, jeho syn je   asimilovaný indián,   rešpektovaný lovec vo svojej   osade. Otec si postupne   uvedomuje, že jeho syn sa   nikdy nevráti do   civilizácie. Spolu s jeho   skupinou idú vyslobodiť   dievčatá z kmeňa, ktoré   boli zajaté na prostitúciu   gangom Brazílčanov. Otec   počas jeho pobytu v osade   spoznáva život domorodcov,   ktorí sú presvedčení, že   únosom syna zachránili, a   presviedčajú ho, aby sa ani   on nevracal na tie   "strašné miesta".   Uvažuje, čo urobí, aby voda   z priehrady nezatopila aj   zvyšok územia kmeňa jeho   syna. Vo filme vidíme 3   fiktívne kmene, a ich   kultúru a reč založenú na   iných Amazonských   kultúrach, no pointa je plne   založená na skutočných   udalostiach z rokov 1976-1984,   keď bolo zaplavených 2200   km² pralesa kvôli vodnej   elektrárni Tucurui.

Trochu vykonstruovaný   příběh bělošškého   mladíka, kterého vychovají   pralesní indiáni a který se   v dospělosti vrací do   civilizace, se dá s lehkým   přihmouřením obou očí   strávit večer u televize. Od   Johna Boormana, tvůrce   kultovního Excalibura, bych   čekal rozhodně víc.