Skleněný pokoj

Pokud někdo čeká hodně   Rodena a Hofmanna, tak se moc   nedočká. Ale stejně   nerozumím dost nízkýmu   hodnocení tady. Ten film má   docela slušný kvality,   zvláště co se kamery   týče. Za sebe teda musím   dodat, že tyhle příběhy   přes několik dekád s   bezútěšnou likvidací   lidských osudů mě poslední   dobou psychicky   vyčerpávají, ale jako promo   vily Tugendhat je to cajk. Já   jsem v tom baráku byl   třikrát, běžte se tam taky   podívat.

Snímek režiséra Juliuse   Ševčíka je svým námětem   a hlavně zpracováním v   české filmu doslova jako   zjevení. Je vidět, že pokud   je k dispozici patřičný   rozpočet, je šance vzniku   skutečně honosného   filmového díla. To se   bohužel neobejde bez   koprodukce, ale má to i jiné   pozitivum. Alespoň někde se   v herecké profesi neobjevují   stále stejné tváře, což   film, který byl navíc   natočen v angličtině,   posiluje ještě více.   Snímek je natočen na   základě stejnojmenného   románu britského autora   Simona Mawera inspirovaného   skutečným osudem Vily   Tugendhat stojící v Brně,   který na pozadí příběhu   majitelů vily zrcadlí   tragédii celého českého   národa. Dějově se sice   jedná o čistou fabulaci,   neboť je v něm vila   přejmenována na Vilu   Landauer, a to se také týká   i samotného příběhu,   avšak svým melodramatickým   kouzlem a touhou o ctižádost   přesto umí okouzlit. Román   je dějově a osudy postav   skutečně skvostný a tak do   přenesení do filmového   scénáře ne zrovna   jednoduchý. Avšak stalo se a   tak těžko říct, jestli   něco bylo vynecháno už   scénáristou, či zapracovali   střihačské nůžky.   Některá dějová odvětví   totiž vyznívají dosti   zkratkovitě a ve svém   vývoji ne zrovna logicky.   Vytváří to pocit, že v   nich ještě něco chybí.   Zkrátka a dobře, jakoby se   jednalo o sestřih   televizního seriálu. Snaha o   jedinečné dílo je však   znatelná, což se zase musí   nechat. Atmosféra je taková,   jaká má být, jen určitý   emoční druh   přicházejícího nebezpečí   poněkud vázne. V těchto   scénách je té   romantizující atmosféry   spíše na škodu.   Každopádně se Julius   Ševčík pokusil o něco, na   co si nikdo jiný doposud   netroufnul a tak si alespoň v   tomto zaslouží úctu. Jak se   říká, chybami se člověk   učí, tak příště to snad   bude zase o něco lepší.

Ač původem z Brna, strohá   vila Tugendhat mi k srdci   nikdy nepřirostla. Zažila   jsem ji už jako OUNZ, kam   jsem vodila sestru na   rehabilitaci. Maminka   vzpomíná na školu rytmiky   paní Hladké...
Příběh filmový je sice   vymyšlený, ale v podstatě   se drží reality. Hezky   zpracováno, zajímavé   lesbické téma. Možná   trochu zaráží slabá akce,   žádné násilí, v podstatě   se všichni chovají slušně.   A to moc věrohodně   nevyznívá, na tu dobu...

Pár hezkých obrázků a   vypreparovaná kostra   knižního příběhu. Kdybych   neznal knihu a neobdivoval   vilu Tugendhat jako takovou,   hodnotil bych film daleko   níž (za hrozný scénář,   žádnou dramaturgii a   otřesnou režii) - škoda   promarněné šance.

Je škoda, že v českém   filmu, natáčeném v   Čechách a na Moravě hraje   tak málo Čechů. Brněnskou   vilu jsem nikdy na vlastní   oči neviděl, nemůžu   hodnotit. Děj filmu je   zajímavý, nevím co je   pravda, co fikce ... ale snad   to je podle pravdy. Jinak   doufám, že nikoho nenapadne   natočit film o nepovedené   zrůdě, pražské ostudě,   tančícím domě ... jak tu   kdosi navrhuje.

Zajímavý film. Asi ale   úplně Julius Ševčík   nevyužil potencionál, který   ten příběh měl. Po straně   herecké nemám námitek, ale   chyběla tomu jiskra.

Jak
jsem pochopil, film byl   natočen podle nějaké knihy.   Kdo jí však nečetl   (včetně mě) nemá moc   šanci se orientovat v ději.   Nárazové skoky o několik   let, žádné informace o tom,   co hrdinové mezitím prožili   atd...Herecké výkony nebyly   špatné, ale zároveň   takové nemastné   neslané...Celkově snímek   působí tak nějak unyle, o   ničem. Propagace účasti   K.Rodena, který se měl něco   málo na začátku a pak na   konci filmu považuji za   klamavou reklamu:-) Jedna z   mála věcí které se mi   líbily byla zajímavá   kamera.

Skleněný pokoj v této   podobě v podstatě nemá ani   žádný symbolický význam.   Ono když zajdeme trochu do   extrému, tak jakkoliv je vila   Tugendhat pozoruhodnou   stavbou, dalo se očekávat,   že vybudovat kolem ní   pozoruhodný příběh nebude   nic jednoduchého. Takže   jestli se třeba někdy   dočkáme hraného   celovečerního projektu   kupříkladu o Tančícím   nebo Faustově domě,   doufejme, že vedle lesbiček   nabídne i ucelený a   napívaný příběh. Vždycky   je hezké, když se v českém   filmu objeví známé hvězdy,   leč evidentně to zase   ještě nezaručuje, že   budeme svědky výjimečné   podívané.

Zazipováná kniha
Kdo četl knihu, nestačí se   divit rychlosti, kterou je   kniha vizuálně zpracována.   bez jejího přečtení je   těžké sled událostí   pochopit, a po jejím   přečtení je těžké u   filmu vydržet do konce.