Simon Birch

Námětově dojemný příběh chlapce, který se   narodil s růstovou vadou zvaného nanismus,   mající touhu pochopit jednu pro něj zásadní   věc. Jaký je s ním Boží plán. Ví, že vše,   co se děje, má svůj důvod, takže věří, že   Bůh s ním naplánoval něco, co z něj jednoho   dne udělá hrdinu. Scénář byl inspirován   románem Johna Irvinga, který byl vydán i u   nás, pod českým názvem 'Modlitba za Owena   Meanyho', který si pro svou režisérskou   prvotinu napsal Mark Steven Johnson. Dle svých   vlastních slov se zaměřil pouze na první   část románu kvůli výraznějšímu tahu na   branku. Není to nic jiného než příběh   chlapce Simona, sice abnormálně malého   vzrůstu, ale mající srdce hrdinských   rozměrů. A v tom je právě jádro pudla. Jeho   prostřednictvím se tak zkoumá témata o   přátelství, rodiny a víry a to pohledem velmi   bystrým a s jemným humanistickým dotekem.   Vznikl tak film mající hloubku i úsměvnost.   Simon je kluk jako každý jiný. Má své záliby   i sklon k lumpárnám, ze kterých všichni   dospělí kolem něj doslova šílí. Dětští   herci se před kamerou předvedli jako naprostí   profesionálové, čímž dali svým postavám   ohromný sympatický obraz, takže vzniklo   naprosto skvělé emotivní filmové dílo.  

“Věci se změní, když ze mě udělá Bůh   hrdinu.”
“Musíš přestat takové věci   říkat, Simone.”
“ Proč, když je to   pravda.”
“Nemáš žádný důkaz.”
“Já   ho nepotřebuji, mám svou víru.”

Osud je   sviňa a Simona zasáhne víc, než by si přál.   I tady by se dala použít věta - těžký život   dobrodruha - a v tom je právě celé to emotivní   kouzlo jednotlivce, které míří tam, kam   zřejmě Boží vůlí měl.

“ Simone   Birchi, je nějaký důvod, proč sedíš v   rohu?”
“Přemýšlím o Bohu.”
“V   rohu?”
“Cesta k Bohu není jen středem   místnosti.”

Sice to není přímo artový   film, ale určitě se jedná o malé filmové   mistrovské dílo s filosofií života   prostřednictvím víry a Boží vůle, aniž by   to jedinkrát spadlo do nějakého náboženského   fanatismu. Nic než obyčejný příběh   dětského světa s etudami, které moc dobře   známe, avšak přeci jen poněkud jiným   pohledem.

SIMON BIRCH

Simon Birch je laskavý, citlivý a   emocionální snímek o obyčejných lidech z   obyčejného prostředí. Přitom vypráví   vlastně velice originální příběh jednoho   človíčka, který se narodil s jistým účelem.   Alespoň on tomu tak věřil, a to mu pomohlo   vyrovnat se s jeho nelehkým životním údělem.   Simon Birch je ještě chlapec, je velmi   svérázný, je svůj, je neskutečně   originální, možná příliš naivní, ale zato   je tak totálně upřímný, až mu to působí   nemalé problémy. Příběh pomalu plyne a ten   malý človíček plný nezdolného optimismu se   divákům dostává do srdce blíž a blíž.   Film je Forrest Gump v dětském provedení, plný   dějových zvratů a nejrůznějších peripetií.   Simon Birch je lidsky hřejivý film, přitom   není typicky vyděračský, nevzbuzuje lítost,   spíš naplňuje obdivem k malému chlapci a   dodává divákům vnitřní sílu. Nemá smysl   zmiňovat podrobnosti z tohoto filmu, tenhle film   se musí vidět a pokud v sobě máte cosi, co se   nazývá city, tak se vám film bude zaručeně   líbit.

Tento film je něčím zvláštní a   přitažlivý. Jde o věci života,ti kluci a   kamarádi spolu prožívají všechno a je jasné,   že nezáleží na vlasech či krásném   obličejí, aby se měli lidé rádi. Mě ten   příběh oslovil a myslím, že i hvězdy si   zahráli něco od srdce.

Mně osobně se film moc líbíl,knižní   předloha od Irvinga Modlitba za Owena Meanyho je   má oblíbená kniha.Filmu nemám co vytknout   drželi se předlohy tak na 85%.Silný příběh   opravdového přátelství dvou chlapců které   rozdělí až smrt jednoho z nich.Dojemný snímek   u kterého se jak zasmějte tak i   popláčete.Hvězdné herecké obsazení,které   hraje ale druhé housle.Hlavní roli měl neherec   Ian Michael Smith(opravdu trpící trpaslíčím   syndromem,nevím jak se to nazývá odborně)byl   opravdu výbornej.Film určitě doporučuji i   když jak to tak bývá kniha je mnohem lepší.Za   mně 8:)

Nejvíc mi vadí, že už na začátku ukážou,   jak to vlastně dopadne. Jinak celkem uvolněný,   chvílemi až komický film, ta úmrtí dost   zvážňují; Simonovo mi přijde dost trapné,   přehnaně heroizující. Myslel si, že je   požehnaný, nesmrtelný? Násilné vnucení   skonů snižuje mé hodnocení.

Musím se přiznat, že tenhle film bych určitě   neviděla, kdybych nebyla o víkendu nemocná. Pak   jsem však zjistila, že je to podle Irvinga a   těšila jsem se. Film byl vtipný, pěkná kamera   a velmi slušné herecké výkony. Na konci jsem   plakala, klidně to přiznám, ale díval se se   mnou i bratr a nic mi na to neříkal, takže i   kus chlapa to rozněžní, jinak by měl blbý   kecy, jako vždy.
Oddychové víkendové dílko.   Tě péro, Anténo!