Santiniho jazyk [TV film]

Strach opět boduje
Ani tentokrát mě práce   Jiřího Stracha nezklamala.   Pravda, Ďáblova lest byla   trochu akčnější kousek,   ale i Santiniho jazyk mě   potěšil. Urbanova románová   předloha byla ale o poznání   těžší oříšek a dostat   ji do scénáře se neobešlo   bez kompromisů... ale tak už   to bývá a i tentokrát sem   se velmi dobře bavil.

Poněkud překombinovaný   příběh o honbě pracovníka   reklamní agentury za   univerzální větou.   Chvilkami nesmyslné,   chvilkami nechtěně vtipné   dílo, které zachraňují   kamerou nádherně nasnímané   Santiniho stavby a smysluplný   závěr.

Pokud měl být Santiniho   jazyk jakýmsi duchovním   poselstvím, pak se   přiznávám, že jsem ho   nepochopila. Nijak zvlášť   na mě nezabral ani jako   proklamovaný thriller, plný   bizarních vražd. Jediné, co   mě snad opravdu oslovilo,   byly hezké záběry staveb   mistra Jana Blažeje   Santiniho-Aichla, což se mi   ale na celovečerní film   nedokumentárního stylu zdá   docela málo. Zkrátka a   dobře - myticismus   "Santiniho šifry po   česku" u mě tentokrát   nějak nefungoval! Škoda...

Tady se raději zdržím   podrobnějšího komentáře.   Na jedné straně jde určitě   o jednu z nejslabších prací   Jiřího Stracha ale na tu   druhou stranu jsem v   posledních letech viděl   řadu horších filmů takže   při hodnocení mi z toho   nakonec vychází průměr.

Namlsána Strachovou   Ďáblovou lstí, kterou jsem   viděla již podruhé,   očekávala jsem něco   podobného od Santiniho.
Opět se mi potvrdilo, že   divák nemá raději nic   očekávat, aby byl spíše   mile překvapen.
Především byl naprosto   nešťastný výběr hlavních   představitelů. Sledovat   Stropnického, Švehlíka   mladšího s Taclíkem v   hlavních rolích pro mě   znamená sledovat Kriminálku   Anděl. Tato záležitost mě   velmi mátla a rozhodně   nepřidala nic na tom, že   příběh mohl být tajemný,   zajímavý i herecky slušný,   kdyby nebyl nahuštěn do 90   minut. Dále jsem asi moc   pragmatická, ale po první   mrtvole bych rozhodně volala   policii, Santini, neSantini,   chování víceméně všech   hlavních postav mi připadalo   značně nerealistické,   stále jsem se nemohla zbavit   pocitu, že bylo daleko   delší zpracování   sestříháno násilně na   těch uvedených 90 minut. A   to je škoda pro Santiniho i   pro Stracha.

Berliček jak pro armádu   invalidů a do cíle se   stejně sotva doplazil.   Naroubovat poměrně obstojný   příběh na nějakou reklamku   byla taková pitomost, že do   teď nechápu, koho to mohlo   napadnout. Škoda, mohl si   vyslooužit víc, než 5/1o.

Tour po sakrálních stavbách v ČR
Film vychází vstříc   příznivcům módních   mysteriozních thrillerů a   nabízí ryze domácí téma,   plejádu známých herců a   hlavně scény z nejhezčích   sakrálních staveb v   Čechách a na Moravě, které   vyniknou zejména pokud   sledujete film v HD na   velkoplošné obrazovce.

Co bohužel   zaostává, je scénář,   který sice není úplně   nudný, ale je velmi   vyumělkovaný až bizarní,   takže mu těžko někdo   uvěří a vnímá ho spíš   jako crazy-komedii. Na druhou   stranu chápu, že napsat   scénář, který by byl   uvěřitelný a napasovat do   něj cestování po Santiniho   stavbách, není příliš   možné.

Celkově i kvůli   vizuálům za shlédnutí   stojí, i když dějově je   spíše pod průměrem.

???
Mám rád filmy, kde se   proplétá minulost a   současnost, kde se něco   tajemného v minulosti stane a   má to vliv na současnost a   podobně. Ať už se jedná o   Návrat do budoucnosti, nebo   Něco je ve vzduchu, nebo   třeba mystická serie s   profesorem Runou (I. Trojan).   Mám rád filmy od Jirky   Stracha. V případě   Santiniho jazyka jsem se   snažil nechal vtáhnout do   děje a to i opakovaným   zhlédnutím. Ne, nepovedlo se   to ... Tohle se fakt Jirkovi   Strachovi nepovedlo,   tajemství je vyvrcholením   tajemství, ještě do toho   nepochopitelný vražby ... na   konci jsem si připadal tak   blbě jak Taclík před smrtí   ... Holt si musím počkat,   až se zase Jirkovi Strachovi   něco opravdu povede.

Česká šifra
Santiniho jazyk je v podstatě   kostelním bedekrem ve kterém   žádný velký smysl   nehledejte. Posbíráním   některých historických   postav jako byl Jan Nepomucký   (1340 asi -1393) Jan Blažej   Santini-Aichel (1677-1723) a   faktů jako jsou sakrální   stavby a jejich zjevný i   skrytý význam .Jako   dokumentární snímek by to   nebylo ani tak špatné ale   Strach s Urbanem se rozhdli,   že z toho vytvoří za   každou cenu mystery/krimi   .Pokud byl stavitel Santini   obdařen můzou a nesporným   umem pak postavy v příběhu   jsou obdařeny   idiotstvím,strojeností a   neumětelstvím.Rozvádět zde   způsoby uvažování a   hlavně jednání hlavních   postav příběhu je   zbytečné , tedy pokud nejste   psycholog který se zabývá   infantilním chováním   dospělých.Oznamovací   povinnost na vraždu už dnes   evidentně chápou i malé   děti .Pokud to byl Strachův   pokus dát do protipolu   genialitu Santiniho a demenci   postav ve filmu pak tam   chyběl humor.Pokud ne , pak   je to scénaristické peklo a   diletantství.Šifra mistra   Santiniho je v tomto smyslu   trošku (dost) obšlehnutá   podle známějšího snímku   od Rona Howarda ale na jedno   kouknutí to ještě ujde.

To byl pokus o co? Šifru   mistra Indinajonese? Ne, to   bych Indyho hluboce urazil.   Tady se jen kecá a to celý   film, ke kterému bych já   potřeboval vysvětlivky.   Hlavně na konci. To jako co?   Jako kdyby nic nenašli tak by   ty kostely spadly? Začala by   nukleární válka, nebo co,   co, co, co sakráááá.   Hodnotím film za to, že jsem   ani jednou nepřeskočil a   dodíval jsem se do konce.   Sám nevím proč, ale v tom   případě má ten filmík   pravděpodobně něco málo do   sebe. Asi hudbu, k té sem tam   atmosféře. A cením také   to, že mne snímek donutil si   o Santinim něco málo   nastudovat.

Neskutečný
Kniha, podle které je to   natočeno, je strašná   blbost. Ovšem Strach tohle   blbost pozdvihnul na úplně   novou úroveň a udělal z   toho mega stupiditu.