Ráno budeme moudřejší [TV inscenace]

Solidní inscenace režisérky   Evy Sadkové. Dost dramatický   příběh o mezigeneračních   vztazích v podání našich   předních herců na čele s   Ladislavem Peškem, Janou   Hlaváčovou a Petrem Čepkem.   Víc než příběh sám   zaujmou možná některé   herecké výkony. Zejména od   paní Blanky Waleské v roli   matky to byl opravdu   excelentní a velmi   přesvědčivý výkon (od   první chvíle by jí člověk   nejradši zakroutil krkem).   Určitě aspoň lehce   nadprůměrná záležitost,   která se dá vidět i po   více než 40 letech od své   premiéry.

Ono to „furt“ nikam   nespěje. Příběhy se   míchají jak v míchačce na   beton. Obsazení je velmi   dobré, ale ten scénář je   paskvil. Těžkopádné a   hlavně zdlouhavé dialogy mne   ubíjely a točil jsem očima   v sloup. Zápletka sama   přichází dost pozdě, což   je škoda. To vlastně sundalo   mé hodnocení až ke dnu.

Osamostatníme se jednou, nebo   budeme stále závislí na   rodičích? Tak nějak by se   dala shrnout myšlenka   pojednávající tento   příběh. Když rodiče   svému dítěti zmaří sen,   jeho další životní dráha   se může zakotvit doma, což   vede jen ke sterilitě. Léta   běží a jde o to, jestli se   ještě nějaké štěstí   vůbec podaří najít. A   když ano, dojde k pochopení   a podpoře? Jednoduchá   televizní rodinná moralitka   ve své podstatě platící do   dnes. Role pro Janu   Hlaváčovou, která ji pojala   jak ji bylo umožněno. O   lecjakou dramatizaci tu v   žádném případě nejde a   ani po citové stránce není   o co stát. V roli otce   potěší vidět Ladislava   Peška.

Prakticky nekoukatelná a   hlavně neposlouchatelná   komedie (?), nebo snad drama?   Dialogy jsou příšerně   toporné a těžkopádné.   Pochybuji, že takhle někdo   někdy mluví. Obsazení   hvězdné, ale herci nemají   co hrát.