Ráno budeme moudřejší [TV inscenace]

Solidní inscenace režisérky Evy Sadkové. Dost   dramatický příběh o mezigeneračních   vztazích v podání našich předních herců na   čele s Ladislavem Peškem, Janou Hlaváčovou a   Petrem Čepkem. Víc než příběh sám zaujmou   možná některé herecké výkony. Zejména od   paní Blanky Waleské v roli matky to byl opravdu   excelentní a velmi přesvědčivý výkon (od   první chvíle by jí člověk nejradši zakroutil   krkem). Určitě aspoň lehce nadprůměrná   záležitost, která se dá vidět i po více než   40 letech od své premiéry.

Osamostatníme se jednou, nebo budeme stále   závislí na rodičích? Tak nějak by se dala   shrnout myšlenka pojednávající tento   příběh. Když rodiče svému dítěti zmaří   sen, jeho další životní dráha se může   zakotvit doma, což vede jen ke sterilitě. Léta   běží a jde o to, jestli se ještě nějaké   štěstí vůbec podaří najít. A když ano,   dojde k pochopení a podpoře? Jednoduchá   televizní rodinná moralitka ve své podstatě   platící do dnes. Role pro Janu Hlaváčovou,   která ji pojala jak ji bylo umožněno. O   lecjakou dramatizaci tu v žádném případě   nejde a ani po citové stránce není o co stát.   V roli otce potěší vidět Ladislava Peška.

Prakticky nekoukatelná a hlavně   neposlouchatelná komedie (?), nebo snad drama?   Dialogy jsou příšerně toporné a   těžkopádné. Pochybuji, že takhle někdo   někdy mluví. Obsazení hvězdné, ale herci   nemají co hrát.

Ono to „furt“ nikam nespěje. Příběhy se   míchají jak v míchačce na beton. Obsazení je   velmi dobré, ale ten scénář je paskvil.   Těžkopádné a hlavně zdlouhavé dialogy mne   ubíjely a točil jsem očima v sloup. Zápletka   sama přichází dost pozdě, což je škoda. To   vlastně sundalo mé hodnocení až ke dnu.