Racek má zpoždění

Další z filmů, které jsou   klasickým produktem   čs.kinematografie 50.let. Pod   pláštíkem komedie je skryta   tvrdá agitka a jenom z   jejího sledová ní se   člověku dělají mozoly.   Jako u řady jiných filmů   této doby to jen herci svými   výbornými výkony na hranici   sebezničení vytáhli   alespoň na průměrnou   podívanou. Charakter filmu je   dán jednou větou, kterou   použil hlavní hrdina pekař   Racek (Vladimír Řepa)   "KDYBYS HLEDAL RUCE TAK   SEŠ O NĚ OPŘENEJ"

Nu, škoda podtextu v jinak   celkem zdařilé komedii. Ne,   že by to bylo čertví jaké   veledílo, ale k nedělní   zábavě alá film pro   pamětníky to posloužilo   dobře. I nyní po letech jsem   se pobavil, ovšem nános   komunismu to   nesetřelo.201506258012/8239

Naivní komediální agitka o   nutnosti brigád pro splnění   plánu. Tentokrát se to   týká zručného pekaře,   který je s úsměvem na   tváři neustále   přesvědčován, že by měl   fárat do uhelných dolů,   protože uhlí je třeba a on   ke své profesi je také   potřebuje. Pekař se tomu   pochopitelně brání, že je   to nerozum. Ze snímku jasně   vyplývá, že socialistický   dělník může dělat cokoliv   a bez kvalifikace. Stačí   mít jen chuť k práci.   Splněný plán a radost z   dosažených výsledků budiž   odměnou. Uvědomělá práce   je zkrátka socialistický   závazek a platí to i pro   pekaře. V dnešní době je   to k pousmání, ale   upřímně, není to natočeno   špatně. Rudolf Deyl ml. v   roli flákače a neustálého   brebendy tu doslova exceluje.   Je tu spousta humorných   situací, jak se na veselohru   sluší a patří. Když se   divák na tento   "stalinistický"   výtvor nebude dívat   politicky, zůstane mu   příjemná zábava, která   zase až tak neurazí.

agitka s prostředí pekárny   a šachty.Holubář Vladimír   Řepa se kvůli holubům stane   brigádníkem na šachtě a s   pomocí Roberta Vrtochy se   stane ještě   uvědomělejším   pracovníkem.Z celého filmu   je ,ale nejkrásnější role   Rudolfa Deyla ml. jako   toatálního nemakačenka a   zašíváka.I pro jeho roli   stojí film za shlédnutí.