Pyšná princezna

Natáčelo se i např. na hradě Bouzov na Olomoucku.

Natáčelo se např. i u zámku Žinkovy na Jihoplzeňsku.

Píseň Dalibora C. Vačkáře "Je mi do zpěvu" zazněla i ve filmu Anděl na horách.

K mlýnu, ve kterém se Pyšná princezna natáčela, se váže pověst z třicetileté války. V těchto dobách zde mleli staří manželé, kteří měli syna již mnoho let na vojně.Když se tento syn vrátil domů, změněn k nepoznání válečnými útrapami,zastavil se nejdříve v hospodě. Tady řekl,kdo je s tím, že chce své rodiče překvapit. Pak šel do mlýna, kde si hrál na neznámého bohatého cizince. Tím si ovšem podepsal rozsudek smrti. V noci starý mlynář s manželkou "cizince" zavraždili. Když se ráno dozvěděli
totožnost neznámého, zešíleli a spáchali sebevraždu. Od těch dob prý ve mlýně strašilo. Tento mlýn je dnes již jen ruina.

Princeznu Krasomilu hrála Alena Vránová, ale v době prvního uvedení filmu se jmenovala Kohoutová.

Medvíďata, která pobývala v lese u uhlíře, byla vozena z liberecké zoo.

Pohádka měla být původně natočena na barevný materiál.

Dobovým kritikům vadilo, že film je příliš "kapitalistický", vzdálený realitě.

Natočeno podle pohádky Boženy Němcové, Potrestaná pýcha.

Režisér Bořivoj Zeman viděl ve střižně Pyšnou princeznu téměř 200x.

Alena Vránová se do Vladimíra Ráže zamilovala i ve skutečnosti a po natáčení se oba vzali.

Scéna, kde princezna hází míč přes bránu, je natočena na zámku Hluboká, ale princ jej ve skutečnosti chytí až v Třeboni.

V Českém Švýcarsku byl kvůli natáčení stržen hotýlek vedle Dolského mlýna. Samotný mlýn, kde se král Miroslav s princeznou Krasomilou skrývali, byl během natáčení filmařů značně poničen.

Původně se měla se snímku objevit postava vrchního dvořana Půnočního království, kterou měl ztvárnit Saša Rašilov st. Kvůli změně scénáře se ale nakonec v pohádce neobjevil.

Vladimír Ráž v jednom z rozhovorů prozradil, že bylo v plánu natočit pokračování, které napsal Bořivoj Zeman. Scénář byl dokonce schválen, k natáčení ale nikdy nedošlo.

Pohádka byla poprvé vysílána v televizi až 13 let po natočení.

Natočen ČB, protože v době budovatelských filmů byla škoda barev. materiálu na pohádku.

Z původního scénáře bylo vyškrtnuto několik postav. Původně měl mít chůvu i princ Miroslav. A princezna Krasomila měla mít ještě jednoho nápadníka jménem princ Bojeslav.

Děj se probíral v parlamentu a mnozí byli proti. Král-feudál nemohl být hlavní kladná postava, proto byl zahradníkem.
Po premiéře v kinech ji vidělo 8 mil. lidí, dodnes v CZ nepřekonaný rekord.
V 60. letech se za půjčení na 1 promítání do kina platilo 100 Kč, v 80. letech 350, dnes 1500.
1971 se mohl točit 2. díl PYŠNÁ PRINCEZNA KRÁLOVNOU, kdy se jejich dcera zamiluje do zahradníka. Scénář se ale Vránové a Rážovi nelíbil.

Scénu rozdělování daní vymyslel Kopecký.

Vladimír Ráž během natáčení kromě vášnivého vztahu s Alenou Vránovou prožil i velkou osobní tragedii. Krátce po sobě zemřel jeho půlroční syn David a jeho matka.

Natáčelo se také na zámcích v Telči a Českém Krumlově (oba posloužily jako sídlo krále Miroslava).

Královskou fanfáru z této legendární pohádky použil hudební skladatel Dalibor C. Vačkář už pět let předtím v historické filmové komedii ALENA.