Obsah filmu Psohlavci
Chodové, kteří od nepaměti střežili šumavské hranice, byli lidé svobodní, poddaní jen králi. Po bitvě na Bílé hoře bylo však jejich území prodáno říšskému radovi Lamingerovi, který jejich práva neuznává. Chodové se robotě vzpírají. Rozvážný Jan Sladký, zvaný Kozina, naléhá na své spoluobčany, aby se svých práv domáhali řádnou cestou u vídeňského soudu. Lamingerův správce se zmocní násilím chodských pergamenů, které písemně potvrzují nároky Chodů, a zničí je. Vídeňský soud proto chodská práva nepotvrdí. Dvě nejdůležitější listiny však uschovala Kozinova matka a s těmi se vypraví deputace v čele s Kozinou do Prahy. Podplacený soudce nechá...
Chodové, kteří od nepaměti střežili šumavské hranice, byli lidé svobodní, poddaní jen králi. Po bitvě na Bílé hoře bylo však jejich území prodáno říšskému radovi Lamingerovi, který jejich práva neuznává. Chodové se robotě vzpírají. Rozvážný Jan Sladký, zvaný Kozina, naléhá na své spoluobčany, aby se svých práv domáhali řádnou cestou u vídeňského soudu. Lamingerův správce se zmocní násilím chodských pergamenů, které písemně potvrzují nároky Chodů, a zničí je. Vídeňský soud proto chodská práva nepotvrdí. Dvě nejdůležitější listiny však uschovala Kozinova matka a s těmi se vypraví deputace v čele s Kozinou do Prahy. Podplacený soudce nechá listiny zničit a protože Chodové odmítají přísahat věrnost vrchnosti, tři z nich: Kozinu, Hrubého a Ecla dá zatknout. Chodové doma se zatím vzbouří a někteří jsou postříleni. Kozina je označen za iniciátora a odsouzen k trestu smrti. Na šibenici vyzve Lamingera na boží soud - do roka a do dne. Po roce se Laminger baví na hostině, ale při slavnostním přípitku je raněn mrtvicí a zemře.
Zdroj: NFA < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 28.2.2023
„Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne zvu tě na boží soud!“ Kdo by neznal toto zvolání Jana Sladkého Koziny, coby vůdce chodského povstání, před svou smrtí 28. listopadu 1695. Naopak už se málo ví, že zvaný Kozina byl český šlechtic a podnikatel německé národnosti, svobodný pán Wolf Maxmilián Laminger z Albenreuthu. Ale to jen tak na okraj. Jeden z několika nejznámějších románu Aloise Jiráska „Psohlavci“, si podmanil své čtenáře především svým námětem, který je povyšován dodnes. Boj za práva a svobodu. Na příběhu je však nejzajímavější dějový vývoj, který má naprosto stejnou šablonu, jakou má příběh o Janu Husovi. Jestli je to úmysl Aloise Jiráska nebo je to skutečný historický fakt nechť posoudí sami historikové. Pro nás je nejdůležitější především obsah. První filmové zpracování z roku 1931, tedy v roce, kdy se začal v Československu používat zvukový film, je po technické stránce typický na svoji dobu. Zub času už sice na filmové kopii udělal své, ale i tak je škoda, že je zrovna tento snímek značně opomíjen a dává se přednost pozdější barevné verzi. Pro režiséra Svatopluka Innemanna to by jistě nelehký úkol, a to už kvůli zodpovědnosti ohromného rozpočtu. Z filmového hlediska má na třicátá léta ohledně žánru taktéž své kouzlo a impozantnost filmové tvůrčí sounáležitosti.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 7.5.2011
Je to spíše volná adaptace původní literární předlohy Aloise Jiráska. Ve zvukové éře českého filmu do roku 1935, patřil tento film jednak k nejlépe ptrovedeným kostýmním filmům, ale vynikající na tu doby byla skutečnost, že havní role obsadili nejlepší divadelní umělci.