Psohlavci

Chodové, kteří od nepaměti střežili šumavské hranice, byli lidé svobodní, poddaní jen králi. Po bitvě na Bílé hoře bylo však jejich území prodáno říšskému radovi Lamingerovi, který jejich práva neuznává. Chodové se robotě vzpírají. Rozvážný Jan Sladký, zvaný Kozina, naléhá na své spoluobčany, aby se svých práv domáhali řádnou cestou u vídeňského soudu. Lamingerův správce se zmocní násilím chodských pergamenů, které písemně potvrzují nároky Chodů, a zničí je. Vídeňský soud proto chodská práva nepotvrdí. Dvě nejdůležitější listiny však uschovala Kozinova matka a s těmi se vypraví deputace v čele s Kozinou do Prahy. Podplacený soudce nechá listiny zničit a protože Chodové odmítají přísahat věrnost vrchnosti, tři z nich: Kozinu, Hrubého a Ecla dá zatknout. Chodové doma se zatím vzbouří a někteří jsou postříleni. Kozina je označen za iniciátora a odsouzen k trestu smrti. Na šibenici vyzve Lamingera na boží soud - do roka a do dne. Po roce se Laminger baví na hostině, ale při slavnostním přípitku je raněn mrtvicí a zemře.

Zdroj: NFA

Volná adaptace motivů románu Aloise Jiráska o vůdci povstání svobodomyslných Chodů proti nenáviděnému Lomikarovi patřila k prvním historickým a kostýmním filmům zvukové éry. Výrobci vsadili na popularitu známé předlohy a na národní cítění lidového obecenstva. Do hlavních rolí byli angažováni zkušení a známí divadelní umělci. Na nákladech se nešetřilo a dobové reklamní texty mluví o zcela mimořádné částce 2 milionů tehdejších korun.