Pravidla moštárny

Tohle je opravdu velmi povedený film, který mohl   potěšit a uspokojit milovníky hned několika   filmových žánrů. Divák si mohl dopřát   zamyšlení, romantický prožitek i trochu toho   napětí v silném příběhu, natočeném podle   vynikající literární předlohy Johna Irvinga a   navíc mohl ocenit i několik skutečně hodně   nadprůměrných hereckých výkonů. Domnívám   se, že v případě tohoto filmu byla všechna ta   získaná ocenění, podle mého názoru, úplně   na místě, protože to byla podívaná alespoň   za 85% a pro Lasse Hallströma jde o jeden z   vrcholů jeho režijní práce.

Děj přímo v moštárně, při česání jablek,   nic moc. V sirotčinci už se přece jen něco   děje, kluci svojí najivitu hrajou dobře. Takže   hodnocení mírně nad průměrem.

Tohle je bez debaty naprosto jedinečně a skvěle   zfilmovaný Irvingův román. Stejně jako v knize   tady neschází nic z atraktivnosti děje, takže   se celým příběhem navzájem prolíná smutek,   ztráty a nálezy ideálů, životní bída i   kruté lidské osudy a všechno jde ruku v ruce s   láskou a nadějí.Dvěma slovy - nádherný film.

Hluboce lidský příběh kluka, kterého   životní realita donutí ustoupit od mladických   ideálů. Literární umění se tu skvěle   snoubí s tím filmovým a výsledek mi svojí   laskavě nostalgickou atmosférou tak trošku   připomíná některé české   "Svěrákoviny". K dalším plusům   patří i vynikající herecké výkony (včetně   těch dětských) a hudba, jedinečně   korespondující s dějem.

Pravidlá, ktoré písal niekto, kto tu nikdy nebol
Pekný film, ktorý by som rozdelil na dve časti.   Kým prvá v tom sirotčinci bola skutočne   prekrásna, ale aj smutná, čakanie detí, kým   si ich zoberie nejaký náhradný rodič, ale aj   určitá veselosť a nádej. Tá časť v   muštárni mi prišla akási už divnejšia a   chvíľami príliš nedotiahnutá, či skôr   zdlhavá a robená akosi príliš romanticky. Čo   hlavne potešilo? Michael Caine, ten Oskar   zaslúžený, podmanivá hudba a sladký,   nádherný a jemný koniec, ktorý ja rád a   nádej pre Mary Agnes

Irvingovu knihu jsem zatím neměla tu čest   číst, ale jako návnada působí film na   výbornou. Má vskutku široký záběr - od   emocí a mezilidských vztahů až po šedou   realitu všedního dne, ukazuje různorodost   prostředí a světů. Jde do hloubky, nebojí se   dotknout ožehavějších témat. To vše   servírují velmi sympatičtí herci (Tobey a Paul   Rudd velmi příjemně překvapili) a to vše   podkresluje zdařilý soundtrack, který se snadno   dostane pod kůži. Zdá se, že každý z   diváků si v moštárně najde to své.

Na tento film jsem se po přečtení knížky   velmi těšila, ale trošičku mě zklamal. Je   totiž (stejně jako knížka) zdlouhavý -   alespoň pro mě. Navíc některé věci byly (jak   ale bývá obvyklé) oproti knížce trochu   pozměněny.
Herecké obsazení bylo perfektní.

Romány Johna Irvinga jsou samozřejmě úžasné,   ovšem tento je s odstupem   nejlepší....zasloužil by si detailnější   zpracování, přecejen film přeskočil 15 let   Homerova života a nedal vyniknout jeho   zásadovosti...ovšem Tobey Maguire skvěle   vystihl postavu Homera...úžasný román,   skvělý film!

Pravidla moštárny
Dobrou noc, princové z Mainu, králové Nové   Anglie - musím říct, že tato věta se mi   nejvíce líbila z úst Bendera ve Futuramě.   Samotný snímek Pravidla moštárny mě totiž   přišel moc nudný a hlavně průhledný jako   sklo. Přesně bylo dané, co se stane a kdy,jak   vše musí dopadnout - postavy mě navíc přišli   takové ploché... Nevím, většinou mám   oskarové filmy rád, pravidla jsou pro mě   výjimkou - prostě mě nedokázaly oslovit.

skvěle natočené drama je to parádní  
film který musí snad každého   pohltit