Poslední večeře

The Last Supper
Byla jedna parta liberálů,   která se rozhodla k   radikálnímu kroku... a ten   krok nebo spíše myšlenka   filmu nebyla vůbec špatná.   Černá komedie, která   dokáže pobavit i když se   tam vlastně děje pořád to   stejné, večeře skončí a   druhý den přijde další   host na dobré jídlo a kapku   vína. Velmi prostá a   jednoduchá myšlenka ze   které se dá udělat   poměrně chutný hlavní chod   s oblohou z rajčat. Každý   divák se s příběhem popere   jinak v tom je ta krása.   Poslední večeře patří k   jednomu z mých oblíbených   filmů, má sice prostou   myšlenku na kterou, ale za   léta filmování nikdo   nepřišel, což je obrovský   výhoda filmu. Navíc tenhle   film nikdy nezevšední,   protože svět se nikdy   nezmění.

Skupina idealistických, ale   frustrovaných mladých   liberálů podléhá   pokušení vraždit formou   otravy vínem během   společné večeře pravicově   založené jedince za jejich   názory a politické   přesvědčení. Tak kdyby   něco takového fungovalo na   sociálních sítích a vůbec   všude po internetu, nezůstal   by kámen na kameni. Mít   názor a stát si za ním   není v žádné době jen   tak. Snímek je na poli   černé komedie vlastně   takovým nepatřičným   slasherem téměř celý se   odehrávající v domě v   malém městě, kde tráví   volné chvíle pět   idealistických studentů.   Jedna deštivá noc,   neočekávaný host na   večeři po chvíli se   ukazující jako sociopat a   dílo zkázy je během chvilky   dokonáno. Postupně se   obětí takto vystřídá   více než dost a to jenom   proto, že jeden věří, že   AIDS je boží pomsta za   homosexuály, druhý podporuje   zákaz interrupcí a nebo že   se další staví za   ukončení sexuální výchovy   ve školách. A takhle nějak   to jde dál. Jak bylo již   výše uvedeno, příběh se   veze na poli liberální   fantazie. Studenti se   prezentují jako bytosti bez   zodpovědnosti a v opojení   své mladistvé   nerozvážnosti   představující vrchol své   názorové okázalosti a   postavení se k činům na   svou podporu. V jistém smyslu   je snímek skutečně vlivem   dané události znepokojivý,   neboť obrazně poukazuje na   názorovou odlišnost a snahu   něco takového netrpět.   Skrytá moralita je tak v   rámci této prezentace jasně   daná a vlastně i poučná.   Od hororové režisérky Stacy   Title, která toho ve své   filmografii skutečně moc   nemá, dle scénáře Dana   Rosena, je to velmi zajímavý   počin. A pro Cameron Diaz   druhá filmová role.

Poslední večeře
Komedie, která vsází   především na černý humor,   jenž je vyšperkován   několika vynikajícími   zabijáckými hláškami, a to   doslova. Na humoru tedy nic   špatného neshledávám.   Největší problém však   vidím v hercích samotných.   Místo toho aby nás bavili,   tak jsou jejich postavy dost   nesympatické a spíše   otravné. To ovšem nemění   nic na tom, že zápletka a   celkově děj filmu jsou   vskutku originální. Je   docela škoda, že mnozí   hosté zde neměli více   prostoru se vyjádřit, vždyt   místo některých jsem viděl   jen kopečky hlíny.

Spousta filozofických   traktátů, to je celý film.   Sice jsem nepřejížděl, ale   na tomto pofiderním snímku   prostě nemá co zaujmout.   Další z volovin, která by   šla odehrát v divadle a   nemuselo se to natáčet.   Lituji ztraceného času.   201310068405/8823