Ponorka na dně

Námětově ponorkový boom   byl převážně v   devadesátých letech a na   výběr je toho více než   dost, avšak není od věci se   podívat i do doby   dřívější. Tento snímek   vznikl v sedmdesátých   letech, kdy byl zase boom   nejrůznějších   katastrofických snímků,   mezi které se plně řadí.   Určité věci si od jiných   příběhů zapůjčuje, jako   např. poslední cestu   kapitána, která právě   vyústila v katastrofu. Ano,   od čeho jiného jiného než   z Titanicu. Ale pro   pozdější filmové tvůrce   se stal i v mnohém   inspirací, což filmoví   fanoušci jistojistě   poznají. Po dějové stránce   se tu ničím nezdržuje a jde   se ihned k věci. Netrvá tedy   dlouho a ponorka má problém.   Srážka s nákladní lodí ji   pošle ke dnu. Hlavní věcí   je pro záchranu použití   experimentálního stroje   pojmenovaného jako Snark. A   samozřejmě jde o to, jestli   záchranná akce bude   úspěšná. Scénář byl   sepsán dle knihy autora   Davida Lavalle ´Event 1000´.   Dramatizace krapet vázne, ale   to na sedmdesátá léta není   nic neobvyklého. Vadou na   kráse je občasné   přehrávání, ale to není   vina herců, ale kaskadérů v   katastrofických scénách.   Krapet to tomu dodává   nechtěný komický nadhled.   Na takovém filmu jsou   důležité vizuální efekty   a ty jsou přijatelné. Vývoj   děje objímá realismus a to   i ve vzniku patřičných   zvratů, které jsou však   už z dnešního pohledu   přeci jen předvídatelné. V   tomto je potřeba na dané   skutečnosti vzhlížet okem   shovívavým. Samotný závěr   pro někoho může být   napjatý, ale na celý film je   to prostě poněkud málo.   Snímek v lepším průměru,   který stále může oslovit.   V řadě námětově   ponorkových snímků se nijak   neztrácí.