Pán sedmi moří

Dočetl jsem se, že film   stál tehdy závratnou   částku 1,7 mil. dolarů. Ale   producenti nemuseli litovat,   protože film si v brzké   době vydělal   několikanásobně víc. A   dodnes vydělává. Patří   mezi nejoblíbenější filmy   vysílané v TV po celém   světě.

Pán sedmi moří
Kapitán Geofrey Thorpe (Eroll   Flynn) je pirát, ale s   tichým souhlasem jejího   královského veličenstva   královny Alžběty (Flora   Robson). Přepadne loď   španělského velvyslance   dona Alvareze (Claude Rain),   který připlouvá na   návštěvu do Anglie se svou   půvabnou anglo-španělskou   neteří doňou Márii(Brenda   Marschall), kterou chce   zanechat jako dvorní dámu u   královny. Film byl původně   černobílý, ale v současné   době je možné shlédnout   jeho počítačovou, barevnou   verzi (o kterou se zasloužil   tiskový a televizní magnát,   majitel CNN Ted Turner),   který zkoupil část filmů,   a nechal je postupně upravit   do současné podoby. V   podstatě se ve filmu i když   jen čistě alegoricky ozývá   předzvěst II.světové   války, která se začala   úzce dotýkat i američanů -   válka Anglie a Španělsko -   diktátorství a   roztahovačnost španělského   krále Felipa - jako by i   když vzáleně připomínala   jiného diktátora v Německu   .....

Čistokrevná romantika! K   tomu se nedá nic dodat.   Dobrodružství, politické   intriky, nadstandardní   šermířské souboje, mužní   gentlemani a překrásné   dámy v přepychových   šatech. A přes všechna ta   úskalí si nakonec hlavní   dvojice padne do náruče a i   když to všichni čekali,   vůbec to není směšné nebo   trapné.

Pán sedmi moří
Patří mezi 501 filmů,   které musíte vidět.
Pán sedmi moří je   téměř nachlup stejný jako   "Robin Hood - Král   trhanů" - stejný   režisér Michael Curtiz,   stejný hlavní hrdina   neodolatelný fešák Errol   Flynn, stejný záporák   Claude Rains a dokonce i   stejná pravá ruka našeho   klaďase Alan Hale. A aby toho   nebylo málo, skladatelem   hudby je podobně jako v   Robinovi Erich Wolfgang.   Tímto výčtem však   podobnost nekončí, jelikož   i zde je použit úplně ten   samý příběh. Člověk,   který zlým a bohatým bere a   těm spravedlivým chudákům   pak všechno rozdává.   Jednoho dne se zamiluje do   krásné dámy a nemůže to   skončit jinak, než   závěrečným bojem na meče,   který bude - ano, znázorněn   ve stínech:)
Tím   ovšem nechci kapitána   Geoffreye Thorpa nijak   shazovat. Za ty dva roky od   Hooda se sice moc nezměnil,   ale mě osobně se zdálo, že   nabral trošičku více   drsnosti. Dokonce jsem byl   chvílemi i přikován ke   křeslu, což se mi u   mladšího bratříčka z roku   1938 nestalo, tam jsem to   jejich dobrodružství bral   spíše jen jako takovou   oddechovou hru, The Sea Hawk   mi ale místy naháněl   opravdu husí kůži...