Osvobození Prahy

Závěrečná část válečné trilogie pana   režeséra Otakara Vávry je opravdu důstojným   finále tohoto na české poměry až velkolepého   filmového eposu. Po technické stránce je to   zase precizní práce (obzvlášť s ohledem na   možnosti techniky v polovině 70.let). Po   stránce interpretace historických skutečností   už to je poněkud diskutabilněnší a leckdo se   asi s tímto výkladem neztotožní. Leč jako   celek je to opět film z kategorie těch   nadprůměrných stejně jako obě   předcházející části. Já sám to cítím   tak, že je o trochu slabší než DNY ZRADY a   trochu lepší než SOKOLOVO.

Otakar Vávra
byl bezesporu skvělý filmař.
Osvobození   Prahy je však dnes s odstupem času spíše   takový dokument. V dnešní době už jsme   zvyklí na trochu silnější hlavní dějovou   linku. Něco takového, aby se mohl člověk s   dějem blíže ztotožnit.
Otakar Vávra chtěl   dodat divákovi perfektní servis ohledně   informací, takže chvilku jsme v Hitlerově   bunkru, za chvíli mezi ruskými generály,   příští okamžik chráníme rozhlas, vzápětí   vjíždí americké tanky do Čech. Děj je pak   až příliš roztříštěný.
Některé   události by jistě šlo jen zmínit (smrt   Hitlera),nemusíme být u všeho.
Ale to není to   nejhorší. To nejhorší na celém díle je, jak   je prolezlé komunistickou agitkou. Jak se někde   něco šustne, už u toho stojí nějaký   komunista, nebo ještě lépe skupina komunistů.   Kdyby se tvůrci od tohoto balastu oprostili, měl   by snímek poloviční stopáž.
Ale jinak v   pohodě. Já mám Vávrovy filmy rád.

Překroucené a době poplatné Osvobození Prahy?...
Tak jasný, zde je řada věcí úplně mimo   mísu, kde je zmínka o Vlasovově armádě např.   Jinak blbý komančský řeči a scény se zde   prostě musejí přežít, tak stejně i spousty   vaty a dlouhých řečí. Na druhou stranu,   výpravné to je, s technikou se nešetřilo a   sympatické bylo i to, že zde hráli -   němečtí, ruští i naši herci. Suma sumárum,   jednou to stačilo, ale jsou horší škváry a   musí se prostě brát v jakém roce film   vznikl....

Zkonstatovala bych - opět výborný pan režiser   Vávra, snažil se z jakéhokoliv materiálu   vydolovat co se na tehdejší dobu dalo, a   Osvobození Prahy byl další po úspěšné   husitské trilogii film o válce a jejím   ukončení. K tomu také výborná herecká   obsazení nejen našich, ale i ruských a   německých herců, což dodává hodně na   autentičnosti. I když je poplatný své době,   stále má mnoho kladů pro které bych   doporučila shlédnout opět, nebo i poprvé, i   když se i tento film pomalu řadí mezi   pamětnické....MHCB

A opět výborně podané události. Soudruzi   nechali Vavrovi obrovský prostor pro natáčení   - skoro celou Prahu. Vynechání Vlasovců není   jen nepodstatná událost, ale něco se soudruhům   podařilo skoro vymazat. Nic však neubírá na   velkém záběru událostí, které Vávra stačí   pojmout. Je to výborný film.

Tvrzení, že pan režisér Otakar Vávra se jaksi   podřídil záměrům představitelům   tehdejšího režimu, to je opravdu velmi   nespravedlivé. Pokud znáte osobnost Otakara   Vávry, tak ten si dělal filmy takřka vždy   podle sebe.

fabulace
Byl by to docela pěkný film kdyby vše bylo   podle skutečnosti, to ale není ani náhodou.   Škoda, že se k tomu propujčil tak skvělí   režisér.(Teď se nám to ale mluví)

Problematika II. světové války nikdy...
...nepřestane vzbuzovat respekt a hlavně velkou   úctu k lidem, kteří za pád okupace a   osvobození naší vlasti položili své životy.   A tak já vnímám i tento film. Vím, že je   ideologicky laděn, v době vzniku musel být   "vyhovující" komunistické straně,   ale v tomto případě je jeho lidská hodnota a   stránka vzdání holdu obětem války natolik   vysoká, že i ono ideologické pojetí ustupuje   do pozadí. Je důkazem vynikající Vávrovy   režie a preciznosti v přiblížení   historických skutečností. Mladým lidem by jeho   povinné shlédnutí často vůbec neuškodilo.   Jak zjišťuji, jen datování období okupace   dělá mladým studentům stále více a více   problémy.

Třetí část filmového triptychu Otakara   Vávry, volně navazující na předchozí části   Dny zrady a Sokolovo. Znovu se vrací k událostem   Mnichova, odboje proti fašistům a boje   československých a sovětských vojsk.  
Těžiště filmu je v popisu květnových dnů   1945 a osvobození Prahy Rudou   armádou.
Výborná režie a výkony předních   herců zaručují napínavou podívanou,   umocněnou dobrou prací kamery.

Nechci snižovat význam komunistického odboje v   období protektorátu, ale v tomto filmu jim byly   připsány veškeré zásluhy a na ostatní jaksi   nezbylo. Když pominu politické zaměří,   poplatné době vzniku, jedná se o kvalitní   snímek, víceméně hraný dokument,   respektující základní historická fakta a   události, teda co se týče postupu vojsk a   průběhu bojů Pražského povstání. Za   ocenění stojí především postup sovětských   vojsk podmalovaný údernou hudbou, poměrně   zdařilá maketa Staroměstské radnice a téměř   dokonalá kopie interiéru Říšského sněmu.