Obsah filmu Obrácení Ferdyše Pištory
Český film „Obrácení Ferdyše Pištory“ byl natočen podle stejnojmenné divadelní hry o třech dějstvích, jejímž autorem je František Langer. Diváka zavádí do prostředí Žižkova, kde žije povaleč a kasař Ferdyš Pištora, který si na živobytí vydělává pochopitelně nepoctivou prací a jehož život ještě výrazně ovlivňuje paní Irma, s níž Ferdyše pojil jeden čas více než přátelský vztah, ale milostné souznění postupně vyšumělo, jelikož ani o Ferdyšovi ani o Irmě nelze říci, že by jeden z nich byl vzorem mravnosti a počestnosti.
Poněkud stereotypní život kasaře Pištory zcela obrátí naruby událost, k níž v našem příběhu dochází. Pištora se vypraví...
Poněkud stereotypní život kasaře Pištory zcela obrátí naruby událost, k níž v našem příběhu dochází. Pištora se vypraví do vily bankéře Rosenštoka, přirozeně s úmyslem odnésti si něco, co patří do bankéřova majetku. Ve vile však začne hořet a Pištora, ač člověk pochybných mravů, přece jen v koutku srdce dobrák, nedopustí, aby dvě malé bankéřovy děti zahynuly v plamenech a zachrání je. Rázem je z něho hrdina a bankéř Rosenštok z něho učiní poslíčka v bance, neboť je skutečně vděčný za záchranu svých dětí. Stále však netuší, že Ferdyš chtěl původně vykrást jeho obydlí.
Pištora svou novou pozici vezme velmi vážně. Budiž mu čest, že z bývalého kasaře a podvodníčka se stává slušný člověk, který již nechce o jakémkoliv nepoctivém chování ani slyšet, ale i té poctivosti může být někdy až příliš. Zejména tehdy, když Pištora začne své okolí doslova „tyranizovat“ povídáním o morálce, slušném chování a to natolik, že zasahuje do soukromí svých sousedů a přátel. Snaží se dělat dobré skutky a rozhodně neučiní nic špatného, avšak někteří sousedé, jakou jsou např. Dostálovi, u nichž panuje poněkud více hlučný způsob manželství, vůbec nechtějí, aby Pištora do jejich způsobu života zasahoval. Paní Dostálová je dokonce dotčena, když ji Pištora chce bránit před výpraskem od jejího manžela.
Do již tak komplikovaného Pištorova života vstoupí krásná Terezka, členka Armády spásy. Tuto skutečnost ovšem velmi špatně nese žárlivá bývalá přítelkyně Irma, která prahne po pomstě. Pištora se potácí mezi oběma ženami a je naprosto šokován informací, které se mu dostane od Terezky – měla prý díte, které sama zabila a zakopala ve sklepě. Pištora v obavě o Terezčinu budoucnost a možné prozrazení jejího zločinu chce dívce dát peníze, které má doručit v rámci své služby pro bankéře. Situace je velmi zamotaná, navíc umocněná udáním na Ferdyše, že původně šel vykrást bankéřův dům, čili záchrana jeho dětí byla pouze důsledkem zamýšleného loupežného činu. Pištoru by měl stihnout trest, ale je to sám bankéř, který se přimluví za Pištoru. Také Terezka se umoudří a vysvětlí, že si celou historku s dítětem pouze vymyslela. Irmě její čin (udání Pištory) nevyšel, neboť Pištora nachází své štěstí po boku Terezky. < Zobrazit méně
Autor: Hortensie, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 18.4.2017
Já že co mi to stále připomíná, na Načeradce jsem přišel hned, ale až pak na pana Poláčka, který se podílel na scénáři. Proto ta podobnost. Nu, k filmu všeobecně, pan Štěpánek jako vždy excelentní. Scénáristicky je to slabší kus, ale zase jsem se někdy občas dosti zasmál. Podle mého dobrý film s větší částí hluchých míst.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 31.12.2009
Film ze začátků zvukové filmu, který si zjevně nekladl nějaké vyšší cíle, ale zas tak špatný v celkovém kontextu dané doby nebyl. Výraznějšího úspěchu se nikdy nedočkal, nejspíš šlo o nově restaurovanou verzi, která dlouho nečinně ležela ladem ve NFA. Původně jsem si myslel, že jsem film kdysi před dlouhou dobou viděl, ale bohužel jsem se mýlil. Zjevná nepříliš dobrá technická kvalita se dala očekávat, hudba zde potlačuje zvuk-dialog, navíc většina důležitých scén se odehrává ve tmě, škoda..No nic, to by se dalo omluvit...Film dělaly filmem především role, ať už šlo o méně nebo více zdařilý přepis Langrovy hry. Zdeněk Štěpánek roli protřelého kasaře a později napraveného darmošlapa a povaleče zahrál výborně a stejně jako na divadelních prknech vytvořil titulní postavu. Navíc si zazpíval pěknou písničku "Svět mám tak rád". Jindřich Plachta v lidové a opět velmi lidské roli otce Ferdyše Pištory ml., věčně ustrašeného, sýčkujícího drožkaře opět výborně glosoval (zejména jeho hláška o zlodějích poslancích, jiných inštancích atd.), ale i hrál, zpíval, viz "Píseň vyhynulého drožkaře", a dokonce tančil Ruského kozáčka společně se Zvonimirem Rogozem. Hugo Haas jako bankéř Rosenstock mi hodně připomínal pana Načeradce (opět dával místo za zásluhy tentokrát ne Emanovi, ale Ferdyšovi), byl stejně tak výborný. Zdena Baldová jako Irmička byla opravdu hodně netypická. Vůbec Plachta, Haas, Vojta, Kühne (účetní, který si zde nechal říkat stejně jako ve skutečnosti) společně hráli v "Mužích v Offsidu" a "Načeradcovi králi Kibiců". Na scénáři se totiž podílel Karel Poláček, tak proto se dialogy tak vzájemně podobaly a prolínaly, ostatně Muži a Pištora vznikly ve stejném roce, Načeradec pak jen o rok později. Ještě jedno zajímavé jméno se na filmu podílelo byl to Alexander Hackenschmied, zde jako výtvarník, známá jsou jeho díla "Meshes of the Afternoon" nebo kočičí "Private Life of a Cat".
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 28.12.2009
Ke starým filmům bychom měli být schovívaví co nejvíce a prominout jim mnohou kýčovitost, technické nedostatky, naivitu...ale ono to pokaždé při té nejlepší vůli nejde. Někdy to stojí opravdu hodně velké přemlouvání snímek dokoukat i přesto, že v globálu chováme úctu k počátkům zvukového filmu či kinematografie vůbec. Obrácení Ferdyše Pištory však bylo tak neuvěřitelně nudným a nezáživným snímkem, že - ač opravdu nerada - musím dát nízké hodnocení. Výborné herecké obsazení, zejména Zdeněk Štěpánek, který byl skutečně Pan Herec, obávám se, že dnešnímu divákovi naprosto ubíjející scénář dnes mnoho neřekne...
