Obsah filmu Hlava ruce srdce
Rok 1914. Plukovník von Haukwitz (Jiří Schmitzer) zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová (Viktorie Čermáková), při vyšetřování zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při hledání odpovědí na tuto záhadu naráží na nejbližší plukovníkovu osobu – poručíka Heinricha Rotha (Roman Zach) a osud je spojí dohromady. Vojenský vyšetřovatel Karel Vrana (Martin Finger) se snaží Kláru přimět ke spolupráci právě proti Rothovi a okultním kruhům v armádních řadách. Klára odmítne, ale vyjádří Vranovi podporu jeho cíli najít odcizené části plukovníkova těla. Mezitím je poručík Roth povolán...
Rok 1914. Plukovník von Haukwitz (Jiří Schmitzer) zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová (Viktorie Čermáková), při vyšetřování zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při hledání odpovědí na tuto záhadu naráží na nejbližší plukovníkovu osobu – poručíka Heinricha Rotha (Roman Zach) a osud je spojí dohromady. Vojenský vyšetřovatel Karel Vrana (Martin Finger) se snaží Kláru přimět ke spolupráci právě proti Rothovi a okultním kruhům v armádních řadách. Klára odmítne, ale vyjádří Vranovi podporu jeho cíli najít odcizené části plukovníkova těla. Mezitím je poručík Roth povolán na bojiště 1. světové války a Vrana zároveň vyráží po Evropě hledat ostatky von Haukwitze využívané okultními skupinami. Klára se přesunuje na svůj rodný statek na Moravu, kde obdrží jinou část těla – ruku zraněného poručíka Rotha. Ten se naplněn deziluzí po válce navrací ke Kláře na její statek a pokouší se hledat nové cesty uspokojení vlastní iracionality. Nachází je v nesmyslných pokusech s kohouty či podivných výletech do přírody, kde prožívá zvláštní snové stavy. Jeho vyprahlost a prázdnota již však nedokáže a možná ani nechce Kláru uspokojit a naplnit. Vrana přiváží na statek nalezené plukovníkovy ostatky. Je však stižen rovněž svého druhu paralýzou. Ale ani on, byť je ke Kláře od prvního okamžiku silně přitahován, není s to jí nic nabídnout.
Takové je východisko příběhu nového filmu režiséra a scenáristy Davida Jařaba, který je podepsán i pod filmem Vaterland – Lovecký deník (2004, Český lev za výtvarný počin).
Film Hlava–ruce–srdce je zasazen do časoprostoru Rakouska-Uherska v době 1. světové války a po ní. A David Jařab k tomu dodává: „Domnívám se, že právě toto období je oním časem, ve kterém se začaly „lámat dějiny“. Onen zvláštní poklidný stav před bouří, pocit, že se bude muset něco začít měnit, ale zároveň pocit, že je nám v tom starém světě dobře, touha modernizovat, emancipovat, osvobozovat, ale zároveň touha chopit se uvolněné moci a dosadit na místo starého, tradičního Boha nové mýty, to všechno vyvolalo požár, kterým se započal rozpad starého řádu a s ním i vznik nových neřádů.“
Jednou ze složitých scén filmu byly pokusy s hejnem kohoutů. Roman Zach, který byl v postavě poručíka Rotha jejich zkoumatelem, to komentuje: „Musím přiznat, že jsem byl velmi zvědavý, co se stane, když do jednoho kotce dáte sto kohoutů dohromady… Pak se stalo to, že si mezi sebou kohouti vytvořili skupinky, takové městské části, a mezi sebou pak válčili… No a já se stal na dobu natáčení jejich velitelem – kohoutem, což bylo velmi vzrušující.“
Česká televize uvádí tento film k výročí 1. světové války (28. 6. 1914 – Sarajevský atentát – začátek 1. světové války).
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 18.9.2022
Černá tragedie...
Viktorie Čermáková neumí hrát. Respektive pracovat s hlasem. Její unylé kuňkání snižuje filmový prožitek o několik bodů.
Nominace na Českého lva? Za výpravu snad. Za kameru, to je snad nějaký omyl... nebo spíš zákulisní machinace. Ale není divu, již dlouho si ceny rozděluje mezi sebou česká filmová mafie.
Paralelní čtení dopisu dvěma odlišnými rychlostmi... chaos, chaos.
Dlouhé, předlouhé nudné pasáže. Opakující se motiv záběru na Čermákovou a v pozadí mluví rozmazaný Zach. Drůbeží psychedelická část je ještě více odtržená od reality než celý film. Jedna scéna praštěnější než druhá, jako třeba návštěva báby v lese.
A ten závěrečný skok v čase, to mělo být co???
Jaký má smysl, aby Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české knematografie přispíval na filmy, které jsou nudné, zvrácené a šílené...
Mimochodem, drůbež se nepěstuje, nýbrž chová. Leda že by zasadili zobák a vyrostl by kohout...
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 4.4.2016
Ufff, to bylo tak alternativní a surrealistické, že jsem na to čučela jako puk - do slova a do písmene. Hlavně ten konec, ten jsem tedy nepobrala vůbec. Na druhou stranu ale několik scén (např. lesní debata s hovořící amputovanou rukou) se mi vyloženě líbilo. Takže konečné resumé zní: 50/50.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 27.5.2015
Přiznám se na rovinu asi po hodině jsem šel spát, nedalo se to! Ano technické věci, triky, barvy to bylo zajímavé a dobře odvedené, ale obsah mě na 100% minul a nezaujal!