Občanská výchova

Konfrontace názorů mladých   idealistů, kteří chtějí   změnit svět a středního   věku, zastupujícího   konzumní styl života a   neúměrné bohatství.   Nečekala jsem žádný   zázrak, v plánu bylo jen   mrknout na začátek, než si   dám poslední cigaretu před   spaním a ejhle, příběh se   začal zajímavě vyvíjet,   líbily se mně nápady mladé   trojice, zvraty v ději,   humorné okamžiky a ačkoliv   jsem hádala jako o život,   kam se bude vývoj ubírat,   bylo to skoro vždycky   vedle.Smutné je, že všechny   ideály pominou,   "přizpůsobení se"   společnosti jednou dostihne i   rebelující skupinku. Trefně   vysvětloval ztrátu svého   mladistvého levicového   přesvědčení unesený   Harderberg: "To máte   tak, najednou už nechcete   rezavé auto, ale něco   spolehlivějšího, lepšího,   pak se oženíte, přijdou   děti - zadlužíte se na byt,   dům a nezbude vám nic   jiného, než dělat kariéru   a jednoho dne zjistíte, že   jste na volebním lístku   zakroužkoval CDU".   Každopádně zajímavý   snímek se skvělým koncem.

„ Vychovatelé“ Jan a   Peter mají zásady a ideály.   Julie ta má navíc vztek.   Svůj vzdor proti konzumnímu   způsobu života dávají   najevo sice poněkud naivním   a fyzicky namáhavým   způsobem, ale o správnosti a   údernosti svého počínání   jsou skálopevně   přesvědčeni. Jedna   nepovedená akce a   „zachraňování světa“   se scvrkne na zachraňování   sama sebe. Musím přiznat,   že jsem velmi netrpělivě   čekala, jak se trojice   revolucionářů z té   šlamastyky dostane a závěr   mě skutečně překvapil.   Film taky.

Levicový film o třech   mladých revolucionářích,   kteří se vloupáním do   domů bohatých snaží   vyvolat strach v buržoazní   třídě. Jedna vloupačka se   nicméně drasticky zvrtne, a   zbytek filmu tak propojuje   ideologické debaty s   psychologickým vývojem   protagonistů...

Film mne pozitivně   překvapil, rozhodně   nečekaný byl konec, který   si lze vyložit   přinejmenším dvěma   způsoby. "Někteří   lidé se nikdy nemění"   - skutečně Hardenberg ty   děcka podvedl, nebo se   "nezměnil" v tom   smyslu, že se vrátil k   původnímu přesvědčení a   "edukátorům"   materiálně pomáhá,   zatímco policii zavedl na   starou stopu?

Mimochodem, popisek filmu   od Tomáše Bartošky je   ubohý. Obávám se, že   konzervativně smýšlejícím   lidem jako je on tento film   skutečně určen nebyl.

Mrzí mě, že tento film je   tak neznámý. Zcela určitě   si zaslouží větší   publicitu. Téma docela   ošuntělé a levicové   klišé, ale styl, jakým   bojují Jan a Peter s   bohatými je prostě   originální. Ukázat jim, že   nejsou v bezpečí, že   všechen jejich majetek je jim   nanic, když se jim chce   někdo vloupat do drahého   domu a přestavit veškerý   luxusní nábytek, tak to   prostě udělá. Výborný   herecký výkony, trochu   zklamání z milostného   trojúhelníku (ale v   podstatě logické   vyústění), dobrý   příběh, amatérské (anebo   realistické?) záběry.   Zajímavé je setkání s   uneseným podnikatelem, jehož   monology osvěžují   přílišnou zaujatost a   ideologičnost smýšlení   mladých revolucionářů a   dobíráme se k nějakému   kompromisu. Konec prostě   báječný, rozsekávací.   Opravdu to udělal? Opravdu   věděli, že po všech těch   kecech to on opravdu udělá?  
Jeden z nejlepších   "levicových"   filmů, možná proto, že   není tak ideologický, ale   že je to z "normálního   života", z Německa,   žádný daleký chudý   třetí svět. Hned vedle   nás. Hned tady a teď.