Nesahejte na prachy

Jean Gabin ve své typické roli gangstera a   filmový debut Lino Ventury v roli stejné.   Příběh známý a v tomto žánru nemálo   používaný, takže v zájmu všeho dění   nechybí ani pořádná femme fatale s tváří   Jeanne Moreau, která patřičně rozdá karty.   Byla provedena loupež 50 milionů franků ve   zlatých prutech, vlivem čehož mají dva   přátelé v úmyslu stylově odejít do důchodu.   Problémy nastanou, když je jeden z nich unesen a   je požadováno výkupné právě z onoho lupu.   Ano, známá dějová šablona je skutečně   daná. Únos, výkupné, řešení problému,   přestřelka. Ale ono to kupodivu není všechno.   Je také hodně zohledněna charakteristika   daných jednotlivců v zájmu k lepšímu   pochopení jejich reakcí a vůbec činů. Jedná   se o povedenou klasiku svého žánru. Sice ne   úplně, ale černobílý obraz byl vytvořen po   vzoru noir, takže prostředí nočních klubů   či lesk ulic po dešti náležitě vyniknou. Za   pozornost stojí také Bluesový soundtrack Julesa   Wienera, který si danou atmosféru doslova   podmiňuje. Na snímku si tvůrci zkrátka po   všech směrech dali záležet a je to v mnoha   ohledech zná. Snímek samozřejmě, jako každý   jiný, stárne, ale v rámci klasik stále má   své pevné místo.

SUPER
krimipříběh, napínavý od začátku až   dokonce, graduje a vyvrcholí, dobová atmosféra   50. let dokonale zarchivována, tvrdé podsvětí,   film bez zbytečný efektů, černobílá verze mu   dodává nádech nevšední poetiky, naprosto   přesvděčivé výkony jako všechny filmy s JG.   Prvotina Lina Ventury.

Koukatelná gangsterka, J.Gabin jako lupič který   se snaží zpeněžit ukradené zlaté cihly a na   jeho lup mají zálusk i kolegové gangsteři,   kteří unesou jeho kamaráda aby se k tomu zlatu   dostali což se jim povede ale jenom na   moment,než přijde na řadu přestřelka.Dobré   herecké výkony.

Dnešní kriminální filmy jsou více zajímavé,   než třeba Gabinovy zlaté cihly, film je   ulondanej, Gabina teprve čekaly ty lepší filmy,   jako Bídníci nebo filmy s Delonem. Kdyby nakonec   nebyla 5 minutová střílečka, vše se mohlo   odehrát v jedné místnosti a divák se střelbou   probudí. Ve filmu hraje i Lino Ventura a Jeanne   Moreau ale roličky jsou drobné a nejsou jejich   významné. Tím nechci odradit, že se na film   nedá dívat, ale nelze od filmu mnoho čekat...

Znám lepší franczouzské kriminálky, než je   tato. V této byl u Jean Gabin skutečnou   hvězdou, která byla štábem uznávaná. Měl   už vlastní šatnu, vlastní maskérku, vlastní   garderobiérku a během přestávek si jej nikdo   netroufl rušit. Jenom jedna osoba to udělala.   Píšu o ní v následujících řádkách. Film   je zajímavý tím, že zde poprvé hraje bývalý   zápasník (v Catchi), Lino Ventura. Pro postavu   Angela byl ideální. Prý si řekl o   neuvěřitelný honorář, a to s cílem, aby jej   filmaři neotravovali. Chtěl je odradit. Nikdy   netoužil být hercem. Ten honorář čítal   milion franků. To byla výplata, na kterou měly   nárok jen ty největší hvězdy. A producent   kývl. Tak do francouzského filmu vstupuje nová   velká osobnost.

Ve srovnání s jinými filmy tohle není   případ, že by to „táhnul“ jenom Jean   Gabin. Protože například Dora Doll tu byla   nejen velmi krásná, ale i dobrá (a   zastiňující často zmiňovanou Jeanne Moreau).   Gabin tady razí (s ohledem na další filmy nijak   originální) teorii, že když jde o kšeft,   nevykecat to ženskejm, přitom sám si hrábne,   kde může (včetně bývalé americké Miss   Marylin Buferd). Jako celek se to nicméně   krapánek táhne, víc se mluví, než koná,   výsledku to ovšem nijak neubližuje. Výborná   hudba Jeana Wienera mi pořád připomíná   začátek ústředního motivu z Kmotra. Nebo to   mám popletený?