Moskevské nebe

2. světová válka zdaleka   nekončí a bůh ví, kdy   vůbec padne poslední   výstřel a aby všechen   fašisty utlačovaný lid   neztrácel naději ve   spravedlivé vítězství,   rozhodli se sovětští   filmoví tvůrci k natočení   snímku moskevské nebe. je   až s podivem, že se nikdo z   jeho autorů nebál ve   válečné době a ve   válečných reáliích   natočit příběh o   přeměně obyčejného   mladíka, čerstvého   absolventa letecké školy v   hrdinu sovětského svazu.   přesně v takového hrdinu,   ke kterému by s nadějí   vzhlížely masy lidu a díky   kterému by ani nebyla   zašlapána národní hrdost.   za tvůrčí odvahu a   odhodlání, za všechnu tu   naději si moskevské nebe   zaslouží, aby se na něj   pohlíželo poněkud   shovívavějším zrakem než   na jakékoliv jiné válečné   filmy.

Někomu se mohou zdát dialogy   ve filmu až směšné, někdo   může film považovat za   naivní. Avšak. Podívejte   se, kdy byl natočen. Válka   stále ještě zuřila a k   úplnému potlačení   německého agresora bylo   potřeba nových hrdinů.
Je to téměř dokument   doby. Kulisy ve filmu jsou   reálné. Na svoji dobu jsou   zde celkem obdivuhodně   zrealizované letecké souboje   a pády letadel.

Kutosti války ještě stále   probíhali a tak aby bylo   vojsko patřičně povzbuzeno   a navnaděno, byl natočen   tento snímek o leteckém   hrdinovi, který nemarnil čas   a s plnou vervou se vrhal do   bitev s Němci aby ubránil   Moskvu. Ano, je to poměrně   starý film, který se stal   vlastně takovým   průkopníkem dalších   pozdějších válečných   snímků co se týče   oslavování hrdiny a   moralizování. Starý   černobílý obraz už dnes   vyjadřuje daleko větší   dokumentární autenticitu,   kde nejvíce vyniknou naprosto   reálné scény z bojišť a   obrany města. Patetické   schématické dialogové   scény už však dnes nijak   neoslní, ale je to jen dobou.   To se týká i leteckých   scén, kde je sice designová   věrnost modelů letadel   obdivuhodná, ale velmi   výrazná plastičnost   soubojů už bohužel   vyvolává úsměv. Otázka   však zní, jestli byla   možnost to udělat jinak a   jestli na to byl vůbec   rozpočet. Každopádně snaha   vidět je, což dokazují   úchvatné záběry pádů   poškozených letadel. Hrdinou   Sovětského svazu se tedy dle   tohoto příběhu mohl stát   každý, kdo se nebojácně   vrhá do boje a neohlíží se   zpět. Jestli film splnil   svůj účel se můžeme dnes   už jen domnívat. Jako   klasika sovětských   válečných snímků je však   nepřehlédnutelná.

Další ruská válečná   agitka plná hrdinů a   patetických dialogů.   Tentokrát v ještě docela   snesitelném provedení.

Asi nejhorší válečný film   co jsem kdy viděl.   Letadýlka, viditelně   zavěšená na niti, nebo   něčem podobném je docela   síla, nehledě na to, ve   kterém roce byl film   natočen. Pro mne sledování   tohoto filmu, byla evidentně   ztráta času.